Právní výbor navrhuje přijmouti tento
zákon:
Nezletilí jsou ti, kdož nedokončili dvacátého
prvního roku svého věku. Tím mění
se § 21. a § 275. ob. z. obč. a uh. zák.
čl. XX: 1877 a XXIII: 1874 § 1. a zák. čl.
uher. XXXI z r. 1894 § 129.
Nezletilí, kteří překročí
osmnáctý rok svého věku, mohou se
svým souhlasem a se schválením úřadu
od otce výslovně propuštěni býti
z otcovské moci.
Nezletilému, který dokonal osmnáctý
rok věku, může poručenský úřad
ponechati čistý přebytek jeho příjmů
do jeho vlastní volné správy; jest pak oprávněn
sám se zavazovati penězi jemu do správy svěřenými.
Vydával-li by se nezletilý, dokonav osmnáctý
rok, při nějakém jednání za
zletilého a nemohla-li by druhá strana získati
zpráv o pravém stavu dříve, než
věc dojedná, bude nezletilý odpověden
za veškeru škodu.
Nezletilého, který dokonal osmnáctý
rok, může poručenský úřad
s jeho souhlasem, vyžádav si poručníkova
posudku a, třeba-li, též posudku nejbližších
příbuzných, prohlásiti za zletilého
prominuv mu léta. Prohlášení za zletilého
má týž právní účinek
jako skutečně nabytá zletilost.
V § 275. ob. z. obč. stůjž místo
dvacátého pátého slovo: "dvacátého
druhého".
V § 6. zák. čl. XX: 1877, stůjž
místo "dvacátého" slovo "osmnáctý
rok". V § 9. téhož zák. čl.
místo "23" slova dvacátý rok.
Osoby, které dokonaly dvacátý první
rok svého věku dříve, než tento
zákon nabude účinnosti, a podle dosavadních
ustanovení nejsou ještě zletilé, ač
nic nevadí jejich svéprávnosti, stanou se
zletilými počátkem dne, kterého zákon
nabude účinnosti. Jsou-li platna a jaké právní
účinky mají jednání, jež
před tou dobou vykonaly, budiž posuzováno podle
práva dosud platného.
Tento zákon nedotýká se také smluv
a právních jednání, učiněných
před jeho vyhlášením, podle nichž
jsou nabytí nebo zánik práv, nebo dospělost
nebo zánik závazků podmíněny
tím, že někdo nabude fysické zletilosti.
Poručenský úřad může odložiti
vydání hotových peněz, uložených
v hromadné sirotčí pokladně, osobám,
které nabudou podle předchozích ustanovení
svéprávnosti, až do 31. prosince 1920, osobám
však, které dříve dosáhnou dvacátého
čtvrtého roku, až do dne, kdy dosáhnou
tohoto věku, pokud by podle rozvahy pohledávky osob,
věkem starších, nemohly býti postupně
uhrazeny. Až do vydání buďtež hotovosti
zúročeny podle zákonné míry.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. října 1919. Tím dnem pozbývají
platnosti jemu odporující ustanovení.
Jej provésti ukládá se ministru spravedlnosti.
Již návrhem zákona o výkonu nesporného
soudnictví z r. 1867 (str. 150. ff.) bylo navrhováno,
aby hranice stáří byla na 21. rok snížena.
V Čechách bývalo rozhodné stáří
20 let u mužů a 15 let u žen, podle městských
práv 18 a 15 let. Stáří 24 let bylo
zavedeno teprve r. 1736 pro panský a rytířský
stav v Čechách, a to tak, že tímto stářím
nabývaly osoby tohoto stavu práva nakládati
nemovitým majetkem a přijímati půjčky.
Roku 1753 bylo ustanoveno toto stáří za obecnou
hranici zletilosti. V různých jiných státech
jest tato hranice nižší: ve Švýcarsku
20. rok (§ 14. Švýc. civ. pr.), v německé
říši 21 let (§ 2. něm. obč.
z.), ve Francii, Sev. Americe tak, že mělo Rakousko
a Uhry výminečné postavení. Německo-Rakousko
snížilo věk zákonem ze 6. února
1919, č. 96. St.-Ges.-Bl.
Vedle tohoto historického vývoje mluví pro
snížení věku nezletilosti dnes i to,
že podle § 1. řádu volení v obcích
Československé republiky přísluší
právo voliti do obecního zastupitelstva všem
občanům, kteří překročili
21. rok věku. Tím povstal rozpor mezi právem
veřejným a soukromým a tím i nutnost
rozpor tento odstranit snížením věku
nezletilosti na 21. roků.
Z těchto důvodů a též z důvodů
ve vládním návrhu uvedených přijal
právní výbor vládní návrh,
připojiv potřebné změny a doplňky.
Jmenovitě uznal právní výbor, že
navrhovanou osnovu třeba doplnit přechodným
ustanovením, jímž by bylo ustanoveno, že
přijatý zákon nedotýká se těch
smluv a právních jednání, která
učiněna byla před vyhlášením
zákona, a která nabytí neb zánik práv
a závazků podmiňují nabytím
fysické zletilosti. Právní výbor chtěl
tím chránit nabytých práv, maje za
to, že novým zákonem nelze rušiti práva
(závazky), která podmíněna byla zletilostí
v době, kdy tato zletilost dovršovala se teprve 24.
rokem. Zákon musí respektovat skutečnou vůli
stran a ta při tehdejším zákonodárství
upínala se ovšem na 24. rok.
Ostatní změny jsou nepatrné, většinou
stilistického rázu.
Právní výbor usnesl se proto dne 17. července
jednomyslně, aby vládní návrh s uvedeným
doplňkem doporučen byl Národnímu shromáždění,
aby jej přijalo.