Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1383.

Zpráva

právního výboru

o vládním návrhu zákona (č. t. 590)

o snížení věku nezletilosti.

Právní výbor navrhuje přijmouti tento zákon:

Zákon

ze dne .......................... 1919,

kterým se snižuje věk nezletilosti.

§ 1.

Nezletilí jsou ti, kdož nedokončili dvacátého prvního roku svého věku. Tím mění se § 21. a § 275. ob. z. obč. a uh. zák. čl. XX: 1877 a XXIII: 1874 § 1. a zák. čl. uher. XXXI z r. 1894 § 129.

§ 2.

Nezletilí, kteří překročí osmnáctý rok svého věku, mohou se svým souhlasem a se schválením úřadu od otce výslovně propuštěni býti z otcovské moci.

§ 3.

Nezletilému, který dokonal osmnáctý rok věku, může poručenský úřad ponechati čistý přebytek jeho příjmů do jeho vlastní volné správy; jest pak oprávněn sám se zavazovati penězi jemu do správy svěřenými.

§ 4.

Vydával-li by se nezletilý, dokonav osmnáctý rok, při nějakém jednání za zletilého a nemohla-li by druhá strana získati zpráv o pravém stavu dříve, než věc dojedná, bude nezletilý odpověden za veškeru škodu.

§ 5.

Nezletilého, který dokonal osmnáctý rok, může poručenský úřad s jeho souhlasem, vyžádav si poručníkova posudku a, třeba-li, též posudku nejbližších příbuzných, prohlásiti za zletilého prominuv mu léta. Prohlášení za zletilého má týž právní účinek jako skutečně nabytá zletilost.

§.6.

V § 275. ob. z. obč. stůjž místo dvacátého pátého slovo: "dvacátého druhého".

V § 6. zák. čl. XX: 1877, stůjž místo "dvacátého" slovo "osmnáctý rok". V § 9. téhož zák. čl. místo "23" slova dvacátý rok.

§ 7.

Osoby, které dokonaly dvacátý první rok svého věku dříve, než tento zákon nabude účinnosti, a podle dosavadních ustanovení nejsou ještě zletilé, ač nic nevadí jejich svéprávnosti, stanou se zletilými počátkem dne, kterého zákon nabude účinnosti. Jsou-li platna a jaké právní účinky mají jednání, jež před tou dobou vykonaly, budiž posuzováno podle práva dosud platného.

§ 8.

Tento zákon nedotýká se také smluv a právních jednání, učiněných před jeho vyhlášením, podle nichž jsou nabytí nebo zánik práv, nebo dospělost nebo zánik závazků podmíněny tím, že někdo nabude fysické zletilosti.

§ 9.

Poručenský úřad může odložiti vydání hotových peněz, uložených v hromadné sirotčí pokladně, osobám, které nabudou podle předchozích ustanovení svéprávnosti, až do 31. prosince 1920, osobám však, které dříve dosáhnou dvacátého čtvrtého roku, až do dne, kdy dosáhnou tohoto věku, pokud by podle rozvahy pohledávky osob, věkem starších, nemohly býti postupně uhrazeny. Až do vydání buďtež hotovosti zúročeny podle zákonné míry.

§ 10.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1919. Tím dnem pozbývají platnosti jemu odporující ustanovení.

Jej provésti ukládá se ministru spravedlnosti.

Důvodová zpráva.

Již návrhem zákona o výkonu nesporného soudnictví z r. 1867 (str. 150. ff.) bylo navrhováno, aby hranice stáří byla na 21. rok snížena. V Čechách bývalo rozhodné stáří 20 let u mužů a 15 let u žen, podle městských práv 18 a 15 let. Stáří 24 let bylo zavedeno teprve r. 1736 pro panský a rytířský stav v Čechách, a to tak, že tímto stářím nabývaly osoby tohoto stavu práva nakládati nemovitým majetkem a přijímati půjčky. Roku 1753 bylo ustanoveno toto stáří za obecnou hranici zletilosti. V různých jiných státech jest tato hranice nižší: ve Švýcarsku 20. rok (§ 14. Švýc. civ. pr.), v německé říši 21 let (§ 2. něm. obč. z.), ve Francii, Sev. Americe tak, že mělo Rakousko a Uhry výminečné postavení. Německo-Rakousko snížilo věk zákonem ze 6. února 1919, č. 96. St.-Ges.-Bl.

Vedle tohoto historického vývoje mluví pro snížení věku nezletilosti dnes i to, že podle § 1. řádu volení v obcích Československé republiky přísluší právo voliti do obecního zastupitelstva všem občanům, kteří překročili 21. rok věku. Tím povstal rozpor mezi právem veřejným a soukromým a tím i nutnost rozpor tento odstranit snížením věku nezletilosti na 21. roků.

Z těchto důvodů a též z důvodů ve vládním návrhu uvedených přijal právní výbor vládní návrh, připojiv potřebné změny a doplňky. Jmenovitě uznal právní výbor, že navrhovanou osnovu třeba doplnit přechodným ustanovením, jímž by bylo ustanoveno, že přijatý zákon nedotýká se těch smluv a právních jednání, která učiněna byla před vyhlášením zákona, a která nabytí neb zánik práv a závazků podmiňují nabytím fysické zletilosti. Právní výbor chtěl tím chránit nabytých práv, maje za to, že novým zákonem nelze rušiti práva (závazky), která podmíněna byla zletilostí v době, kdy tato zletilost dovršovala se teprve 24. rokem. Zákon musí respektovat skutečnou vůli stran a ta při tehdejším zákonodárství upínala se ovšem na 24. rok.

Ostatní změny jsou nepatrné, většinou stilistického rázu.

Právní výbor usnesl se proto dne 17. července jednomyslně, aby vládní návrh s uvedeným doplňkem doporučen byl Národnímu shromáždění, aby jej přijalo.

V Praze 17. července 1919.

Místopředseda:
Zpravodaj:
Dr. Witt v. r.
Dr. Matoušek v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP