Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1377.

Návrh

členů Národního shromáždění Fr. Zeminové, Zatloukalové-Coufalové, Ecksteinové, Dra Srdínka, Dra F. Krejčího, Fr. Housera, prof. Maxy a spol., aby byly zestátněny, reorganisovány a rozmnoženy odborné ženské školy průmyslové a hospodyňské, aby byla svolána anketa odborníků, kteří by řešili naléhavé tyto problemy, a aby byly rychle upraveny právní i hmotné poměry učitelstva těchto škol podle analogie, platné na odborných školách mužských v republice Československé.

Národní revoluce říjnová znamenala nejen politické, ale i kulturní osvobození našeho národa. Skutečnost tato jest nesmírně důležitá zvláště pro ženy. Výchova a vzdělání žen za starého režimu bylo přímo znemožňováno, tak že do r. 1918 neměli jsme v zemích našich ani jediné ženské střední či odborné školy státem zřízené nebo vydržované. Občanské svobody, ženám v republice ochotně přiznané, vyžadují však náležité průpravy výchovné a vzdělanostní. Reorganisace, dobudování, specialisování a zestátnění ženského školství všech typů stává se za těchto okolností naléhavou národní i státní nezbytností.

Ženská a samosprávná svépomoc vykonaly také v otázce odborného ženského školství úctyhodný kus práce. R. 1884 založila R. Tyršová za patronátu města Prahy první dívčí průmyslovou školu. Od dob těch vzrostlo školství toto takto:

V Čechách máme ženských českých průmyslových škol dvacet, hospodyňských osm, pro vyšší hospodářská povolání jednu, vedle pěti německých škol průmyslových a šesti hospodyňských.

Na Moravě jest českých průmyslových škol ženských dvanáct, hospodyňských šest, německých: prům. tři a hospod. pět.

Ve Slezsku česká průmyslová jedna, hospodyňské dvě, německá jedna průmyslová.

Na Slovensku není dosud zřízena ani jediná odborná ženská škola.

V celku máme tedy 50 českých odborných škol ženských v území našem, s velikým napětím vydržovaných jednotlivci, spolky a samosprávou.

Mužské školy průmyslové a řemeslnické jsou typem naprosto samostatným ve státní režii, mají své vlastní budovy, bohatý inventář pomůckový, sbírky, moderní stroje a nářadí, prakticky zařízené a vedené dílny, knihovny atd. Mají dále své vlastní sbory učitelské, právně i hmotně zabezpečené.

Ženské školy odborné naproti tomu jsou odkázány na veřejnou dobročinnost, zakládány náhodně, nepřizpůsobeny duchu a požadavkům nové doby, bez vlastních budov téměř, s pomůckami nedostatečnými, většinou bez moderních dílen. Učitelstvo mají vlastní jen z nepatrné části, právně i hmotně velmi málo zabezpečené. (Jako doklad uvádíme: Plzeň, metropole průmyslu a obchodu, nemá dosud ženské průmyslové školy, v Novém Bydžově se ženská průmyslová škola zavírá pro nedostatek místností, v Praze našly prům. školy útulek v místnostech obecných škol. Tamtéž v pracovně jest pro 19 žákyň šití šatů a prádla jeden šicí stroj). Osnovy jsou většinou zastaralé neodpovídající moderní technice v průmyslu či zemědělství, ani životu praktickému. Z dnešních průmyslových ženských škol odchází ženský dorost většinou do pisáren a obchodů - jen nepatrné procento do živností a průmyslu. Mnohé se provdávají, aniž na školách těch získaly pro domácnost a mateřství potřebné průpravy. Podle dosavadních osnov vyučuje se převážně směrem, kterým se absolventky v praksi neubírají. Jest tu tedy značná ztráta času pro žactvo a pocit marné mnohdy práce v učitelstvu. Platy učitelstva, od kterého se vyžaduje předběžného pětiletého vzdělání a prakse, u mnohých i středoškolského vzdělání, jsou ubohé. Na 9 průmyslových ženských školách má učitelstvo plat pod 5 kor. denně, a to pouze učitelé definitivní a odborní. Učitelky zatímní a asistentky mají také platy K 3.44, K 2.15, ano i K 1.66 denně bez zaopatření. Na některých školách svěřují se asistentkám samostatné třídy, ale s platem asistentským. Z 36 ženských průmyslových škol, jen 10 ústavů zaměstnává také učitelky definitivní. Ředitelka jedné z těchto škol má zařízení denní i večerní odborné školy a 21 hodin literního vyučování se všemi přídavky K 6.69 denně. Mimo to vyučuje 26 hodin týdně úplně zadarmo, protože školní příjmy na placení nestačí, jak suše udává výroční zpráva.

Neutěšené a neudržitelné poměry odborného školství ženského nutí podatele tohoto návrhu, aby žádali za tuto reorganisaci, rozvoj a zabezpečení.

Ženské odborné školy buďtež rozděleny na dva samostatné typy:

1. Na čistě odborné, živnostensko-průmyslové školy, jako pro šití šatů, prádla, modistství, vyšívání, umělecký drobný průmysl atd.

2. Na školy pro hospodyňská povolání (zkráceně "rodinné školy"), které vedle manuálního výcviku poskytly by žačkám všeobecného vzdělání a správné přípravy pro práce v domácnostech, výchovu a péči o děti, atd.

V odborné živnostensko-průmyslové škole musí býti vychován řádný, uvědomělý, pilný ženský dorost, který by nabyl ve škole nejen řemeslné zdatnosti a zručnosti, ale byl schopen i samostatné tvořivosti a podnikavosti.

Navrhujeme pro odborné školy ženské zatím tato oddělení:

a) pro šití šatů,

b) pro šití prádla,

c) pro modistství,

d) školu vyšívačskou,

e) školu pro drobný umělecký průmysl.

Škola pro šití šatů, vyšívačská a pro uměl. průmysl budiž tříletá, pro modistství a šití prádla dvouletá.

Na praksi tovaryšskou mohou absolventky vstoupiti do školní pracovny, upravené jako řádná moderní dílna, kde rychle, zručně a úsporně musí se naučiti pracovati pro zákaznictvo.

Mimo to budiž v Praze zřízena krajkářská škola vysokého stylu. České krajky a výšivky svojí krásou a originalitou mohou při dobré školské výchově a při rozumné obchodní politice směle konkurovati v celém kulturním světě.

Při odborných ženských školách ve všech větších městech mohou býti zřizovány jednoroční kursy pro kadeřnictví, knihařství, košikářství a j. obory, v nichž značné procento žen našlo své povolání.

Školy pro hospodyňská povolání buďtež taktéž tříleté. Značné procento žen z těchto škol by se provdalo. Vzdělání jim poskytnuté nesmí býti pokládáno za bezúčelné a náklad na ně vynaložený za ztracený. Vždyť jest to zahanbující zjev, že pro vzdělání a výchovu dívek, budoucích hospodyň a matek doposud národ náš nic nepodnikl. A přece jest to stav nejpočetnější a jistě i nejdůležitější v celé lidské společnosti.

Které absolventky nevěnují se vedení vlastní domácnosti, mohou dosíci vzhledem k svému vzdělání slušných míst jako vychovatelky, representantky domácnosti, opatrovnice v dětských útulcích, sociální sestry v chystaných domovinách a j.

Při rodinných školách musí se všude zřizovati večerní kursy pro služky, chůvy, kuchařky, tovární dělnice, ženský personál obchodní a pisárenský atd., kde by se frekventantky naučily základům řádné životosprávy, zdravovědy, hospodaření a péče, nutné v domácnostech a rodinách. Z návrhu osnov rodinných škol vyjímáme ukázkou: Nauka o vedení domácnosti, vaření, potravinářské chemie, nauka o látkách, šití a správky šatů a prádla mužského, ženského i dětského, modistství, tělo- a zdravověda, hygiena kojence a dítěte, vychovatelství, občanská nauka, kulturní dějiny, počty a j. Hlavním úkolem škol těchto jest správnou výchovou ženy jako hospodyně a matky působiti na zvýšení zdraví, mravnosti a hospodárnosti národa.

Již po mnoho měsíců schází se učitelstvo ženských škol, pracující za součinnosti kruhů poslaneckých, hlavně ženských, na reformních návrzích a osnovách pro tyto školy. Píle a láska, s jakou se na poradách těchto pracovalo venku i na obou pražských průmyslových školách ženských, jest bezpříkladná. Svolati velkou odbornou anketu jest nezbytno, než z návrhů a osnov zvolí se ty, které budou zárukou zdárného rozvoje školství odborného, na němž závislé jest vzdělání a existence tisíců českých dívek z drobných a středních vrstev městských i venkovských.

Otázka odborného ženského vzdělání jest životní otázkou ženského dorostu a nesmí býti nadále ponechána náhodě či nezaručené dobročinnosti, a navrhujeme proto v zásadě:

1. Ženské odborné školství budiž v nejbližší době postátněno.

2. O nutné reorganisaci škol těch a všech otázkách s tím souvisících nechť jest svolána počátkem září tohoto roku velká odborná anketa ministerstvem školství a národní osvěty.

3. Školství ženské odborné budiž nejen reorganisováno, novým duchem naplněno a novými osnovami vybaveno, ale také dobudováno hlavně ve speciálních oborech a síť jeho doplněna v městech a krajích, dosud zanedbávaných, hlavně ve Slezsku a na Slovensku.

4. Nesnesitelné hmotné a právní poměry učitelstva ženských odborných škol buďtež ihned upraveny převzetím učitelstva toho do služeb státních a přizpůsobeny právnímu a hmotnému postavení učitelstva odborných státních škol mužských.

5. Učitelstvo ženských odborných škol s povděkem uvítá snahy vlády, aby vzdělání jeho bylo prohloubeno a duchu doby přizpůsobeno.

6. Na opatření pomůcek, sbírek, knihoven a zařízení moderních dílen budiž zařaděna do rozpočtu dostatečná částka, jakož i pamatováno na stavby vlastních budov školních.

7. Ženskému školství budiž věnována zvýšená péče vzhledem k dosavadnímu zanedbávání a pro všechny typy ženských škol nechť ustanoví se při ministerstvu školství odborné referáty, vedené odbornicemi.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh přikázán byl kulturnímu výboru, který jej projedná.

V Praze 15. července 1919.

Fr. Zeminová, Zatloukalová-Coufalová, Ecksteinová, Dr. Srdínko, Dr. F. Krejčí, Fr. Houser, Maxa,

Dr. Bouček, Laube R., Jos. Sechtr, Dr. Franke, Landová-Štychová, Em. Špatný, Dr. Rambousek, Freiman, J. Svozil, Sladký, Tučný, Dr. Krouský, Chlebounová, Buříval, St. K. Neumann, Aust, Holejšovský, Skorkovský, Netolický, F. Němec, Al. Konečný, J. Hrizbyl.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP