Ministerstvo vnitra vydalo úřední výsledek
voleb do obcí ze dne 15. června jednak podle politických
stran a jiných zájmových nebo místních
skupin, jednak podle národnosti odevzdaných hlasů.
Rychlost, se kterou ministerstvo bylo sebralo ze všech i
nejvzdálenějších koutů tak rozsáhlý
materiál, je uznání hodná, za to zpracování
i pojetí toho materiálu budí pochybnosti
i protesty.
Statistika ministerstva vnitra sice uvádí, kolik
voličů volilo, neuvádí však,
kolik bylo vůbec oprávněných voličův,
tak že sice víme, že přes volební
povinnost nešly celé tisíce voličů
k volbě, ale kolik tisícův a jistě
že desítitisíců jich k volbě
nešlo, to vůbec nevíme. A svědomitá
a nestranná statistika - zajisté i statistiky bývají
stranické - byla by počet nevolivších
voličů rozdělila opětně podle
obcí českých, smíšených
a německých, aby se stalo patrným, na které
že straně byly absence při volbách větší.
Statistika ministerstva vnitra neuvádí nám
ani počtu obcí, ve kterých byly volby
rozepsány. A uvésti i tento počet bylo potřebno
a nezbytno proto, že by se pak nebyla mohla vyhnouti údaji
počtu obcí, ve kterých se ve skutečnosti
vůbec nevolilo, protože politické i
jinaké volební skupiny byly se v nich dohodly o
společné listině ještě zavčas
před 15. červnem a potřeba voleb tedy v těch
obcích odpadla vůbec; a vedle počtu obcí
měla statistika ministerstva vnitra uvésti ihned
počet oprávněných voličův
v těch obcích, kde se nevolilo. A ovšem
zase by byla bývala statistika nestranná a zvědavá
- i statistika musí míti zvědavost - nám
řekla, v kolika že českých, v kolika
smíšených nebo německých obcích
k volbě vůbec nedošlo pro předchozí
dohodu. Obce, kde se pro předchozí dohodu stran
vůbec nevolilo, jsou svědectvím, že
mínění, že volby do obcí 15.
června jsou volbami politickými, nebylo všeobecné,
naopak že byl slušný počet obcí,
kde bylo mínění právě opačné,
že totiž volby ty jsou opravdu volbami obecními,
t. j. pro obec samu, pro její zájmy a pro její
potřeby, a nikoli pro účely politických
stran a pro veliké obraty nebo dokonce převraty
ve správě celé republiky; tím zajímavější
a tím cennější bylo by znáti
počet takových obcí, kde se nevolilo.
Jen v poznámce upozorňuje úřední
statistika ministerstva vnitra, že scházejí
výsledky z obcí, kde byly volby odloženy, a
pak z celého Těšínska, kde se volby
ještě nekonaly pro mimořádné
poměry. Tato poznámka nám říká
sice něco, ale statisticky velmi málo. Proč
ministerstvo vnitra neuvedlo ihned také počet
těch obcí, v nichž byly volby odloženy
s počtem oprávněných voličův
a opětně také i s označením,
běží-li o obce české či
smíšené nebo německé? Proč
neuvedlo počet obcí i obyvatelstva zahrnovaného
pod výraz Těšínsko? Ale my ovšem
nadto sami ze sebe a od sebe, i bez výslovného upozornění
ministerstva vnitra, víme, že se volby do obcí
nekonaly v celém Slovensku; víme dále,
že neúčast Slovenska znamená pro statistiku
něco kapitálního, a pro politiku, jakmile
se statistika činí jej pomůckou, že
to znamená ještě více!
Protože se obecní volby neprovedly v celé republice;
protože se řada obcí dohodla o obsazení
"radnice" dobrovolně bez volby; protože
v řadě obcí volby byly odloženy, může
býti tím právě statistický
volební materiál jen kusý; materiálu
takového nelze dosud vědecky zpracovati,
a politicky lze ho použíti jen s větším
neb menším násilím na skutečném
stavu věcí nebo na - slušnosti.
Ale ministerstvo vnitra rozhodlo se "zpracovati" kusý
materiál nejen vědecky, nýbrž i politicky.
Rozdělilo počet odevzdaných hlasů
podle politických stran. Toto dělítko
má své oprávnění jen měrou
obmezenou, jen potud, pokud by byly kandidovaly opravdu jen a
pouze politické strany, a to právě jako politické
strany s úmyslem provésti pomocí těch
voleb jakési politické sčítání
síly jedné každé strany a s dalším
úmyslem vyvoditi z výsledků voleb pak další
politické důsledky. Ale naproti tomu jest několik
momentů, které přímo nedopouštějí,
aby se smělo dělítkem politických
stran takto operovati.
1. Již jsme řekli výše, že některé
politické strany z důvodů jinakého
nazírání na obecní volby jako politické
strany v obcích vůbec nekandidovaly; některé
strany pak vůbec nekandidovaly ve veliké části
obcí zase z důvodů technických. Tento
moment padá na váhu obzvláště
u národní demokracie, která kandidovala jen
v obmezeném počtu obcí, desítitisícům
svých příslušníků, rozstříknutých
po všech třech zemích, ponechavši volnost
odevzdati kandidátku jiné strany nebo vůbec
ani nevoliti; počet odevzdaných hlasů výslovně
pro tuto stranu neodpovídá tedy skutečné
její síle, již budou moci odhaliti teprve volby
do sněmu, jež budou konány na jiných
základech a jež budou a priori nadevší
pochybnost a s naprostou jednomyslností politickými
volbami prvého řádu!
2. Dělítko politických stran nemá
ve volební statistice oprávnění potud,
pokud v ní funguje přihrádka: "Soustředěné
české strany ve smíšeném území"
(bylo odevzdáno 71.512 hlasův), a příhrádka:
"Různé místní skupiny";
tato příhrádka vykazuje dokonce 152.582
odevzdané hlasy. Obě ty příhrádky
vydají tudíž 224.094 odevzdané
hlasy, t. j. 7·24% všech českých
odevzdaných hlasů. Vskutku také již
se vyskytly veřejné hlasy, které pro tu kterou
stranu reklamují z počtu hlasů těch
dvou příhrádek pro sebe podíl a ohrazují
se proti takovémuto "úřednímu
ochuzování" své strany.
3. Posléze dělítko politických stran
nemá ve volební statistice oprávnění
potud, pokud v řadě obcí se pro dosaženou
předvolební dohodu vůbec nevolilo - kam zařaditi
tyto voliče, kteří nevolili? Které
straně je připočísti k dobru?
4. Dělítko podle národnosti jest nepřípustno,
protože ministerstvo vnitra mělo před sebou,
jak již prokázáno, pouze kusý materiál,
kusý nikoli jen dík obcím, které nevolily,
nýbrž díky celým teritoriím,
dokonce teritoriu tak ohromnému, jako je Slovensko. Nedbati
však toho a vypočítávati na podkladě
kusého materiálu i procenta národních
menšin, je politicky neprozřetelné, riskantní,
nebezpečné, a mohlo by býti dokonce osudné
českému národu, tedy nikoli již pouhým
národnostním menšinám, nýbrž
národnostní většině, celému
národu, jenž byl vytvořil v minulých
letech český stát a jenž jej loni zase
byl znovu obnovil!
I táží se podepsaní ministra vnitra:
1. Jest hotov ihned doplniti svou statistiku daty v dotaze uvedenými
a doplňky ty oznámiti veřejnosti?
2. Jest hotov odevzdati veškeren materiál státnímu
úřadu statistickému, aby jej jednak zrevidoval,
jednak zpracoval podle pokynů v dotaze uvedených?
3. Či jest hotov vyžádati si na Národním
shromáždění, aby byl dosazen zvláštní
jeho výbor (komise), který by vše potřebné
vykonal na místě státního úřadu
statistického, třebas s jeho pomocí?
4. Jaké pohnutky vedly ministerstvo vnitra, že předvedlo
nám volební materiál i podle dělítka
národnostního a předvedši jej tak bez
nejmenší výhrady, předvedlo nabytá
percenta jako čísla absolutní pravdy?
5. Míní-li ministerstvo vnitra a s ním celá
vláda trvati doopravdy na tom, že politické
sčítání lidu, jež se stanoviska
věcného i národního jest nezbytnou
podmínkou volebního řádu správného
a k české většině spravedlivého,
jest po obecních volbách již nezbytno a že
volební řád a rozdělení okresů
volebních mají, mohou či smějí
býti opravdu vybudovány na té ubohé
náhražce, jakou ve skutečnosti byly obecní
volby dne 15. června a jakou jest papírová
volební statistika ministerstva?