Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1374.

Návrh

členů Národního shromáždění prof. J. Šrámka, Dr. Budínského, Al. Konečného, Sonntága, Marka a druhů,

aby byl vydán zákon, jímž se doplňuje ustanovení § 6. zákona ze dne 3. dubna 1919 čís. 189 sb. z. a nař.

o školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích.

Odůvodnění:

Vykonává-li se ustanovení § 6. zákona ze dne 3. dubna 1919, čís. 189 sb. z. a n., jednajícího o školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích, setkává se to s nemalými potížemi.

Řečené zákonné ustanovení totiž praví, že... "veškeren náklad osobní i věcný na školy, zřízené podle § 1. a 2. tohoto zákona ponese země. Náklady na školy zřízené podle § 5. ponese země, souhlasí-li zemský výbor (zemský správní výbor), jinak stát. Školy tyto nepodléhají ani místním ani okresním školním radám. Ani obce ani okresy, ani místní ani okresní školní rady nejsou jakýmikoli interesenty na zřízení těchto škol (§ 1., 2., 5.)."

Paragraf 7. téhož zákona pojednává o zabezpečení a umístění těchto škol veřejných a bydlení jejich správců, resp. ředitelů a učitelů, a praví, že právo rozhodovati a žádaném vyvlastnění, pokud se týče nájmu, přísluší co do škol, zemskou školní radou povolených, zemské školní radě ve shodě s politickým úřadem zemským, co do škol, ministerstvem školství a národní osvěty povolených, tomuto ministerstvu ve shodě s ministerstvem vnitra.

Jinak nepraví uvedený zákon nic o tom, kdo a jak má prováděti obstarávání věcných potřeb pro tyto školy, jejíchž náklad podle citovaného § 6. nese země.

O této otázce mohly by v úvahu přicházeti dva způsoby řešení jejího: Prvý způsob by byl, že by se země sama, snad pomocí a prostřednictvím místních zmocněnců, postarala o tyto potřeby, jako o místnosti, nářadí školní a jiné určené pomůcky.

Tento způsob řešení má však tu velkou vadu, že by byl poměrně nákladný a zejména zdlouhavý.

Kromě toho nutno také uvážiti, že by i v tomto případě musila působiti také státní správa vyučovací, zejména pokud se týká opatření školních místností.

Druhým a vhodnějším způsobem dala by se tato věc rozřešiti tím, že by pověřen byl touto funkcí, t. j. obstaráváním věcných potřeb školních, onen orgán státní správy, jenž byl dle § 4. citovaného zákona povolán předsedou zemské školní rady na řečenou školu dozírati. Ovšem bylo by ho v jeho působnosti omeziti také v tom směru, že by musil si opatřiti pro zamýšlená vydání nejdříve souhlasu zemského výboru (zem. správního výboru).

Bylo by proto uvedenému funkcionáři svěřiti v rámci tohoto zákona obdobně tytéž funkce, které náleží co do ostatních škol obecných a měšťanských vykonávati místním školním radám. Ovšem bylo by ho v jeho působnosti omeziti také v tom směru, že by musil si opatřiti pro zamýšlená vydání nejdříve souhlasu zemského výboru (zem. správního výboru).

Tento způsob řešení měl by proti prvému způsobu tu výhodu, že by bylo obstarávání této věci svěřeno zpravidla ihned odborníku, státem k tomu ustanovenému (okresnímu inspektoru školnímu), jenž by beztak musil i při jiném řešení této věci působiti a že takto věc by se zjednodušila a urychlila.

Pro další zjednodušení a urychlení výplaty povolených peněz bylo by zaříditi, aby peníze ty vypláceny byly zatím z okr. školní pokladny na vrub země.

Podepsaní navrhují: Sl. Národní shromáždění, usnesiž se na tomto zákoně:

Zákon

ze dne .................................................. 1919,

kterým se doplňuje ustanovení § 6. zák. ze dne 3. dubna 1919, čís. 189 sb. z. a nař. o školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích.

Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

Čl. I.

Opatřovati věcné potřeby školy, zřízené podle zákona ze dne 3. dubna 1919, čís. 189 sb. z. a n., ukládá se v oněch případech, kde náklad věcný nese země, onomu funkcionáři, jenž podle § 4. citovaného zákona jest povolán dozírati na tuto školu.

Proto náleží jemu vykonávati v mezích citovaného zákona obdobně ony funkce, jež příslušejí místním školním radám co do opatřování věcných potřeb podle platných zemských zákonů o zřizování a vydržování národních škol veřejných.

Rozpočet výloh těch pro příští školní rok budiž předložen nejdéle do konce června zemskému výboru (zemskému správnímu výboru), který o něm rozhodne v dorozumění s předsedou zemské školní rady s platností konečnou.

K vydáním, jež nebyla pojata do rozpočtu, jest si vyžádati toto rozhodnutí zvlášť.

Na školní rok 1919/20 buďtež rozpočty ty předloženy do konce září.

Peníze, řádně povolené, vyplatí se z okresní školní pokladny na vrub země.

Čl. II.

Zákon tento nabývá působnosti v Čechách, na Moravě a ve Slezsku tím dnem, kterého nabyl působnosti zákon ze dne 3. dubna 1919. čís. 189 sb. z. a n.

Čl. III.

Provésti tento zákon ukládá se ministerstvu školství a národní osvěty společně se zúčastněnými ministerstvy.

Návrh tento budiž přikázán kulturnímu a finančnímu výboru.

V Praze 17. července 1919.

Šrámek, Dr. Budínský, Al. Konečný, Sonntág, Marek,

Kopeček, Dr. Stojan, Dr. Mazanec, Bezděk, A. Kaderka, V. Votruba, F. Svoboda, Vl. Hatlák, Sedláček, K. Dědic, Zavadil, Šamalík, J. Klega, Oklešťek, Zatloukalová-Coufalová.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP