V lučební továrně firmy Augusta Luttnara
a spol. v Moravské Ostravě (zámečnické
oddělení) byli zaměstnáni dělníci
Kaistura Rudolf a Kravčík Rudolf.
Oba jsou členy "Sociálně demokratického
svazu lučebního dělnictva se sídlem
v Praze" (skupina v Mor. Ostravě):
Kaistura Rudolf přistoupil v prosinci roku 1918
a v červnu 1919 zvolen místojednatelem skupiny a
platí příspěvek I. třídy
1 K týdně,
Kravčík Rudolf jest členem sociálně
demokratické skupiny od 28. ledna 1919 a platí rovněž
příspěvek I. třídy 1 K týdně.
Dne 7. července 1919 v zámečnickém
oddělení jmenované továrny zastavilo
sociálně demokratické dělnictvo, vedené
svými důvěrníky, práci, aby
dosáhlo tím vyhození z práce jmenovaných
dělníků, protože šli v řadách
československého Orla jako členové
československého Orla na velehradské slavnosti.
Pro tuto stávku dělnictva byli oba dne 7. července
1919 z práce propuštěni.
Z vylíčeného jest patrno, že jde v tomto
případě jako ve všech dřívějších
případech o pronásledování
dělníků pro politické přesvědčení.
Dělnictvo organisované ve straně sociálně
demokratické zastavuje práci pouze proto, aby provádělo
nátlak a znásilnění proti stoupencům
jiných stran na Ostravsku, čehož několik
důkazů a zároveň dotazů na
pana ministra vnitra již bylo podáno.
Nic nepomůže popírání pana ministra
vnitra, že o všeobecném nátlaku na Ostravsku
na stoupence jiných stran nelze mluviti, ježto z uvedeného
případu jako ze všech dřívějších
jest jasno, že jest to soustavná akce sociálně
demokratického terroru a znásilnění
na Ostravsku, Frýdecku a vůbec v celé československé
republice pro politické příslušenství
k jiné straně, zvláště ke straně
křesťansko-sociální, třebas oba
jmenovaní byli členy odborové organisace
sociálně demokratické.
Podepsaní táží se pana ministra vnitra,
zda jest ochoten, konečně jednou již učiniti
přítrž podobným násilnostem a
postarati se o to, by podobné případy sociálně
demokratického a každého jiného terroru
se již v budoucnosti neopakovaly a každému politická
svoboda byla zaručena.