Právní výbor projednávaje vládní
návrh zákona, kterým se nařizuje příročí
o přerušení sporů pro pohledávky
za bývalým c. k. erárem, c. a k. erárem
a král. uherským erárem, uznal se zřetelem
na dalekosáhlé praktické důsledky,
které příročí u zúčastněných
věřitelů bývalého Rakouska,
království uherského a mocnářství
rakousko-uherského nutně přivodí,
za účelné, aby vyslechnuti byli povolaní
zástupci zúčastněných kruhů,
zvláště když ve veřejnosti projeveny
byly některé námitky proti zamýšlenému
příročí.
Za tím účelem vyžádal si právní
výbor mínění Obchodní a živnostenské
komory v Praze, jejíž správní komise
podala o osnově zákona o příročí
dobré zdání, v němž v zásadě
projevila s navrhovaným opatřením vlády
souhlas, uznala důvodovou zprávu za úplně
přesvědčivou a výslovně prohlásila,
že proti jednotlivým ustanovením navrhovaného
zákona není v podstatě námitek.
Vzhledem na toto dobré zdání Obchodní
a živnostenské komory v Praze, jakož i se zřetelem
na opětné upozornění praesidia ministerské
rady, u něhož jednak ministerium Národní
obrany, jednak ministerium financí naléhala, aby
byla vydána vhodná opatření, jimiž
by spory a exekuce pro pohledávky k c. k. eráru,
c. a k. eráru a král. uherskému eráru
před 28. říjnem 1918 byly znemožněny,
usnesl se výbor právní ve schůzi dne
17. července 1919 konané jednomyslně, aby
vládní osnova zákona o příročí
pro pohledávky proti c. k. eráru, c. a k. eráru
a král. uherskému eráru byla ve znění
vládou navrženém přijata s příslušnými
stylistickými změnami, jejichž nutnost dána
jest obsahem a účelem zákona.
Při tom budiž výslovně uvedeno, že
přítomným zákonem nemá býti
ani v zásadě řešena otázka, ani
nemá jím býti praejudikováno otázce,
zda a pokud převezme republika československá
závazky bývalého Rakouska, nebo království
uherského mocnářství rakousko-uherského
pokud závazky ty vznikly ze smluv nebo ze skutečností
nastalých před 28. říjnem 1918 a že
rozřešení otázky této samozřejmě
vyhrazeno jest konečnému vyrovnání
o právech a závazcích zaniklého mocnářství
rakousko-uherského a jeho jednotlivých států.
Podnět Obchodní a živnostenské komory
v Praze, aby výjimky ze zákona, vyhrazené
v paragrafu 3. osnovy nařízení vládnímu,
nastati mohly teprvé po slyšení zákonných
zájmových zastupitelstev, nenalezl souhlasu u právního
výboru, ježto jednak, budou-li vyňaty určité
skupiny pohledávkové k bývalému eráru,
jeví se žádoucím co nejrychleji vydati
výjimečné nařízení,
jednak zákonným zájmovým zastupitelstvům
obchodním a průmyslovým, jakož i jiným
skupinám a jednotlivcům na věci zúčastněným
poskytnuto je s dostatek možnosti, aby z vlastní iniciativy
zakročili u vlády, aby byla vydána vhodná
a nutná opatření na prospěch těch,
kdož by vydáním zákona utrpěti
měli zvlášť těžkou újmu.
Právní výbor doporučuje, aby Národní
shromáždění návrh zákona
o příročí ve znění,
jak níže jest připojeno, ústavně
schválilo.
Pro pohledávky, které proti c. k. eráru,
c. a k. eráru nebo král. uherskému eráru
vznikly ze smluv nebo ze skutečností, nastalých
před 28. říjnem 1918, u kterých byly
v době jejich vzniku zavázanými podměty
Rakousko, mocnářství rakousko-uherské,
nebo království uherské, nařizuje
se příročí na dobu, než ukončena
bude likvidace bývalého mocnářství
rakousko-uherského, nejdéle však do dne, který
vláda nařízením vyhlásí.
Po dobu, v § 1 uvedenou, není zavázaná
strana povinna takovéto pohledávky s příslušenstvím
plniti ani zajišťovati.
O žalobách, kterými se požaduje zaplatiti
pohledávky tímto zákonem poshověné,
nebudiž v soudním řízení pokračováno
až do uplynutí čekací lhůty,
leč by žalovaná strana sama navrhla, aby se
v přerušeném řízení pokračovalo.
Nové žaloby buďtež odmítnuty, leč
by žalobce předložil písemné prohlášení
žalované strany, že se příročí
zříká.
Pro pohledávky, v § 1 uvedené, nesmí
povolena býti exekuce na majetek bývalého
státu rakouského, rakousko-uherského mocnářství,
nebo království uherského, pokud se týče
nyní československé republiky; povolené
exekuce buďtež z úřední povinnosti,
nebo k návrhu příslušné finanční
prokuratury zrušeny.
Nařízením vlády mohou vyňaty
býti jisté druhy pohledávek, v § 1 uvedených,
z platnosti příročí.
Za dobu, o kterou se placení pohledávek příročím
odkládá, buďte zapraveny zákonné
úroky z prodlení nebo smluvní, nejsou-li
vyšší zákonných, pokud pohledávka
bude přiznána. Úroky smluvené, vyšší
než zákonné, mohou požadovány býti
jen až do dne vyhlášení tohoto zákona.
Doba, na kterou příročí bylo povoleno,
nezapočítává se do lhůt promlčecích
ani do zákonných pro podání žaloby.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.