Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Podle usnesení Národního shromážděni se nařizuje:

Ke krytí nákladů, spojených se stavbou budov v Brně, prováděnou jako práce nouzová, povoluje se městu Brnu státní subvence až do výše 2,700.000 K.

Práce při jmenovaných nouzových stavbách budov, prováděných obcí, zadány buďte, pokud toho třeba, nebo pokud tak dosud učiněno nebylo, oprávněným živnostníkům po řádně provedeném veřejném řízení zadávacím.

Ministru veřejných prací se ukládá, by tento zákon provedl a ustanovil nařízením všechny podrobnosti o použití povolené subvence při provádění oněch nouzových staveb budov, jakož i o způsobu, jakým díti se má vyplácení povolených subvencí.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Po stránce formální budiž návrh tento přikázán technickému výboru, aby jej projednal do 48 hodin.

K obcím, kde převratem státním přešla správa obecní z rukou německých do rukou českých a kde až do té doby školství českému nebylo dopřáno ani vývinu toho, na který mu náležel po zákonu oprávněný nárok, náleží beze sporu město Brno.

Mimo cvičnou školu při učitelském ústavě nebylo před státním převratem v Brně veřejných měšťanských škol vůbec; i bývalá soukromá škola měšťanská, umístěná v Kounicově paláci, byla zrušena při vypuknutí války. Německých škol měšťanských je v Brně 13 a všechny umístěny jsou ve školních palácích v každém směru vyhovujících, se vším komfortem vypravených. Teprve po převratu zřízeno bylo novou správou v Brně 5 měšťanských škol českých. Jednou z největších obtíží bylo umístění těchto nově zřízených škol; prozatímní ubikace shledány byly v budovách obecných škol českých, které však tím byly donuceny zavésti polodenní vyučování. Těmito 5 měšťanskými školami není však vyhověno požadavkům českého školství měšťanského v Brně a již příštím školním rokem bude třeba zřizovati další měšťanské školy, čímž se nynější ubytovací tíseň opětně ještě zvýší. Dalším vtěsnáváním škol měšťanských do budov obecných škol nelze však na dále pomoci hledati, ježto všechny školy obecné jsou tak přeplněny, že mají třídy i trojnásobné, což z komunikačních, bezpečnostních, hygienických i pedagogických důvodů na delší dobu je naprosto nemyslitelné.

Rozestavěná, v době války přerušená stavba školní budovy v Kounicově ulici byla původně určena rovněž pro německou dívčí měšťanskou školu - leč při nadbytečném počtu německých měšťanských škol a dnes již nevyhovujícím provisorním umístění zřízených již českých škol měšťanských na úkor stísněných českých škol obecných, konečně při naprostém nedostatku jakýchkoliv ubikací dalších pro celkový přírůstek ze škol německých do škol českých v příštím roce školním - bude jí použito pro účely českých měšťanských škol. Německé školství tím ovšem valné újmy neutrpí, poněvadž přechodem žactva do škol českých potřeba místností jeho ještě se zmenší.

K ilustraci poměrů budiž ještě poznamenáno, že pro třídy české, zřízené po převratu v budovách vlastních bylo nalezeno řádných učeben pouze 86 a že chybí do potřebného počtu 141 ještě 55 učeben. Při tom nebylo pomýšleno na očekávaný přírůstek žactva do českých škol po prázdninách 1919.

V době války rovněž přerušená novostavba školní budovy v Senefelderově ulici určena byla již napřed pro české obecné školy. Jak nezbytno bylo pro české obecné školy budovu tu postaviti, je jasno z toho, že již dřívější správa městská viděla se nucenu na stavbu její před válkou povoliti pro dobu tehdejší přiměřený náklad. Silným přílivem žactva do škol českých stalo se ukončení této novostavby neodkladným. Leč dokončení obou jmenovaných novostaveb nepřinese jen úlevu v umístění českého školství brněnského.

V Brně provádělo se ještě těsně před vypuknutím války - tedy v době, kdy všeobecné poměry finanční nebyly právě nejpříznivější, - ročně 64 až 80 staveb pozemních, z nichž polovic aspoň byly novostavby. Poměry válečnými byl ruchu stavebnímu vnucen postupně úplný klid; pouze stavby vojenské skýtaly živnostnictvu staveb pozemních něco příležitosti k zaměstnání. Ale i ty nyní po válce odpadly a na živnosti staveb pozemních dolehla tíseň nezaměstnanosti. Kýženou úlevu pro počátek přivodilo by pokračování v nejnaléhavějších novostavbách veřejných, jež pro válku byly zastaveny a nejvhodnějšími objekty k účelu tomu byly by svrchu řečené novostavby dívčí měšťanské školy v Kounicově ulici a chlapecké a dívčí obecné školy v Senefelderově ulici.

Nynější správa města Brna má v úmyslu započíti co nejdříve s dostavbou obou těchto budov školních, leč nedostává se jí za obtížného finančního stavu peněz k tomu. Ministerstvo veřejných prací stojí sice na stanovisku, že stavby škol obecných a měšťanských konají se výhradně nákladem obce, avšak vzhledem na důvody uvedené napřed navrhuje, aby výjimečně v daném případě městu Brnu poskytnuto bylo vydatné podpory, a to bez výslovného určení pro stavbu budov škol obecných a měšťanských, aby se z tohoto výjimečného případu nemohl odvozovati praejudic pro jakékoliv obdobné další případy. Se zřetelem k nutnosti stůj co stůj šetřiti financí státu, nelze však žádanou subvenci vyměřiti v plné výši a bylo by poskytnouti pouze částky tří pětin zjištěného nákladu.

Dostavba měšťanské školy v Kounicově ulici vyžadovati bude nákladu 1,512.000 K, tři pětiny této částky rovnají se okrouhle 900.000 K, dostavba chlapecké a dívčí školy v Senefelderově ulici pak nákladu 3,000.000 K, z nichž tři pětiny rovnají se částce 1,800.000 K.

Mají-li obě školy zavčas dočkati se svého umístění a má-li povolená subvence přinésti úlevu v nezaměstnanosti živností a dělnictva, pro něž, jak již dříve podotčeno, není práce při stavbách jiných nežli pozemních, je nezbytno, projednati návrh v době nejkratší, neboť stavební období letošní valně již pokročilo.