Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Dětská účast na výrobě všeho druhu je již dávno předmětem pozornosti národních hospodářů, v našem století pak se jí obírají velmi pilně také učitelé. Touha po zisku zaměstnavatelském užívá dětí k práci s oblibou a nemilosrdně vyčerpává jejich síly. Podrobná data o práci českých dětí jsou uvedena v knížce Fr. Housera, »Výdělečná práce školních dětí«, jež zabírá obvod Velké Prahy, a v publikaci vídeňského ministerstva obchodu, »Erhebung über die Kinderarbeit in Österreich im Jahre 1908«, vztahující se na všechny země bývalého Rakouska.

Vídeňské šetření vybralo z různých krajů desetinu všech žáků. Z těch pracovalo v Čechách 30.4%, na Moravě 40.9%, ve Slezsku 52.1%. Z pracujících dětí v našich zemích bylo nejvíce 11-12 letých. Zjistil jsem, že v Praze a v okolních obcích začínají děti pracovat velmi záhy, mnohé ve věku předškolním.

Děti jsou zaměstnány ve všech oborech pracovních, a 44% jich pracuje ve dvou i několika zaměstnáních. Počítá-li se každé dítě v každém oboru pracovním, v němž je činno, tedy pracuje

v zemědělství 62.4%,

v domácnosti 56.9%,

v průmyslu, v řemeslech a práci domácké 22.8%,

v ostatních zaměstnáních 8% dětí.

Kolik pracovních hodin se denně dětem ukládá, záleží na čase, jejž musí věnovati vyučování, a na roční době. Velká většina žactva požívá celodenního vyučování. Z dětí, do něho docházejících, má vedle hodin vyučovacích přes 6 hodin práce v zimě 6.5%, v letě 17.8%. Jsou zaměstnány před dopoledním vyučováním, v polední přestávce i po odpoledním vyučování. Mnohem déle pracují děti, které mají v 7. a 8. školním roce úlevu ve školní docházce; z těch má v létě přes 6 hodin denní práce 77.2%.

Dětem se ukládají pravidelné úkoly pracovní nehledě na jejich zdraví a síly. Podle zpráv učitelských je zaměstnáno ve Velké Praze 13% dětí silných, 55% dětí normálně vyvinutých a 32% dětí slabých. Nepřiměřená práce ohrožuje jejich tělesný vývoj; z dětí silných u každého pátého, z normálně vyvinutých u každého čtvrtého a z dětí slabých víc než u poloviny.

Děti zaměstnané pravidelnými pracemi zanedbávají mnohem častěji školu než jejich spolužáci. To je jedna příčina, že ve škole neprospívají, druhá spočívá v tom, že i když do školy přijdou, unavené tělo a ochablá pozornost námahou práce zmenšují jejich chápavost. Nestačí na úkoly jednotlivých tříd a musí je opakovat. Pracující žáci pražští vystupují ze školy po osmileté docházce nejčastěji z 5. třídy.

Vedle opožďování rozumového trpí pracující děti také škodami mravními. Úřední šetření uvádí, že 55.6% školních správ referovalo o škodlivých účincích práce na mravnost. Byly shledány zvláště u dětí pracujících u cizích zaměstnavatelů; jsou hrubé, zvykly na pastvách zahálce, projevují sklon k pití a fintivosti, toulají se v noci. Pramenem těch mravních vad bývá pobyt ve společnosti lidí, kteří stojí morálně nízko. Těžce trpí děti ve službě, jež spávají s dospělou čeledí v týchž místnostech a někdy v téže posteli.

Čtyři pětiny dětí pracuje u svých rodičů a příbuzných, pětina je jich zaměstnána u lidí cizích. Rodiče usnadňují dětem práci, třeba by zmenšovali prospěch, který z ní mají, z lásky k nim, pracovní poměr mezi cizím zaměstnavatelem a dítětem určuje však jen výnos práce, a proto se při něm děti nutí k největší možné výkonnosti.

Práce konaná na výdělek má velmi málo společného s prací, kterou by rádi zavedli pedagogové do škol, a jež je znamenitým činitelem výchovným. Škola rozvíjí jednostranně jen ducha dětského a při tom nedbá tělesné výchovy svého žactva. Žáci by měli provádět nejrozmanitější práce tělesné na poli, v zahradách a ve školních dílnách. Pracovali by podle určitého plánu, aby bylo tělo zaměstnáno všestranně. Prospívali by svému tělu a obohacovali by svého ducha. Jiný zisk, jejž by tělesná práce ve škole přinesla, by byl ten, že by se v mládeži vzbuzovala láska k ní a úcta. Vnesla by také mezi žáky, kteří by při ní byli odkázáni na pomoc ostatních druhů, ducha vzájemnosti. Výdělečná práce nerozpoutává však dětských sil, nýbrž je ničí, neobohacuje dětského života, ale ochuzuje jej.

Příčiny dětské práce jsou rozmanité, ale všechny lze uvést na nedostatek rodinných příjmů. Pražské šetření zjistilo, že 94% pracujících dětí nutí k práci materiální nedostatek v rodině. Ten nedostatek je následek nízké mzdy rodičů, jejich nezpůsobilosti k práci a nezaměstnanosti. Dětské mzdy bývají nízké, ale i ty tvořívají podstatnou část rodinných příjmů. Při zákazu dětské práce bude třeba rodiny za ně odškodniti. To by bylo možná školou tak zařízenou, že by neukládala rodičům žáků žádných výdajů, jako je školní plat a povinnost, aby kupovali svým dětem knihy a školní potřeby. Obce by měly převzít od chudých rodičů také starost o tělesné dobro žactva.

Zhoubným vlivům tělesné námahy dětské čelilo rakouské zákonodárství jen skrovnými a nedostatečnými opatřeními. Obsahuje je živnostenský řád a ustanovují: Dětí před dokonaným 14. rokem nesmí se užívati ku pravidelnému zaměstnání v živnostenských podnicích po továrničku provozovaných, dětí před dokonaným 12. rokem nesmí se užívat v žádném pravidelném zaměstnání ani v živnostech ostatních. Mladiství pomocníci pracovní mezi 12. a 14. rokem mohou být zaměstnáni v netovárenských živnostech, pokud jejich práce není na újmu zdraví a nepřekáží splnit zákonnou povinnost školní; nesmí také přesahovat 8 hodin denně.

Rozhodný krok k osvobození dětí od tělesné práce udělal zákon o osmihodinné době pracovní usnesený Národním shromážděním ze dne 19. prosince 1918; jeho § 10. zakazuje zaměstnávat námezdně děti, dokud nedokončily povinné návštěvy školní a nedosáhly věku 14 let, v podnicích živnostenskému řádu podrobených nebo po živnostensku provozovaných, dále v podnicích hornických a v podnicích zemědělských a lesních.

Předložený návrh zákona upravuje dětskou práci, která se koná ve jmenovaných podnicích beze mzdy. Ale ani práci beze mzdy nesmějí děti konati v těch podnicích všech; § 7. vyjmenovává řadu zakázaných provozoven a zaměstnání. Potom upravuje návrh dětskou práci v oborech ostatních, a tu nezáleží na tom, dostávají-li děti za ni mzdu či nikoli. Ty obory lze seskupiti zejména v práce v domácnosti, v práce domácké, v donášení, posluhu a poslíčkování.

Sociálně-politický výbor projednal vládní návrh zákona ve třech schůzích a usnesl se na několika jeho změnách.

Za vlastní děti mají býti považovány ony, které žijí ve společné domácnosti se zaměstnavatelem a jsou s ním do třetího stupně spřízněny nebo sešvakřeny, nebo byly jím přijaty za vlastní nebo za schovance, nebo jsou jeho poručenci.

Ve dnech školního vyučování nesmí být užíváno dětí déle dvou hodin. Při zemědělství a domácnosti buď dětem za doby noční poskytnuto nepřetržitého klidu 10 hodin po celý rok, při čemž za dobu nočního klidu platí hodiny mezi 8. hodinou večerní a 6. hodinou ranní.

Každý den neodkladné práce povahy přechodné, která vyžaduje odchylky od pravidel o době pracovní a o klidu nedělním a svátečním, týká-li se cizích dětí, třeba oznámit obecnímu úřadu.

Obecní úřad vede seznam pracujících dětí cizích.

Kdo opětovně byl potrestán za přestupky pravidel tohoto zákona, tomu jest užívání cizích dětí vůbec zakázati.

Předkládaje tuto zprávu, navrhuje sociálně-politický výbor: Slavné Národní shromáždění, račiž schváliti připojenou osnovu zákonnou výborem podle vládního návrhu upravenou.

Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

Užívati ku práci dětí, totiž hochů a dívek před dokonaným 14. rokem, nebo je jinak zaměstnávati, jest dovoleno, pokud jiná zákonná ustanovení neobsahují omezení dalekosáhlejšího, jediné podle ustanovení tohoto zákona.

Prací dětí podle tohoto zákona jest užívání dětí k jakýmkoli pracím buď za plat anebo pravidelně, byť i bez zvláštní odměny.

Prací dětí není zaměstnávání dětí jen za účelem vyučovacím anebo výchovným; rovněž ne užívání dětí k ojedinělým úkonům, ani ne zaměstnávání vlastních dětí (§ 3.) lehkými, byť i pravidelnými krátkodobými úkony v domácnosti.

Vlastní děti podle tohoto zákona jsou děti, které žijí ve společné domácnosti se zaměstnavatelem a jsou s ním do třetího stupně spřízněny nebo sešvakřeny, nebo byly jím přijaty za vlastní nebo za schovance, nebo jsou jeho poručenci. Všechny ostatní jsou děti cizí.

Užívati dětí ku práci nebo jinak je zaměstnávati dovoleno jest jen potud, pokud tím děti nejsou poškozovány na zdraví a ohrožovány v tělesném a duševním vývoji nebo v mravnosti a pokud to nepřekáží jejich povinnosti školní docházky.

Užívati ku práci dětí před dokonaným 12. rokem jest zakázáno. Pouze při zemědělství a v domácnosti může býti užíváno dětí již po dokonaném 10. roce k pracím lehkým.

Ve dnech školního vyučování nesmí býti užíváno dětí ku práci déle dvou hodin; užívati jich ku práci před vyučováním dopoledním a dvě hodiny právě před vyučováním odpoledním jest zakázáno. Při zemědělství a v domácnosti omezuje se zákaz všeobecně na dvě hodiny přímo před vyučováním. Po vyučování buď poskytnut hodinový odpočinek.

Ve dnech školní prázdně práce dětí nesmí trvati déle čtyř, při zemědělství a v domácnosti déle šesti hodin.

Užívati dětí ku práci v neděli a o svátcích, pro náboženské vyznání dítěte nařízených, jest zakázáno.

Při zemědělství a domácnosti buď dětem za doby noční poskytnut nepřetržitý klid 10 hodin. Za dobu nočního klidu platí hodiny mezi 8. hodinou večerní a 6. hodinou ranní; politické správy zemské mohou určiti výjimkou z tohoto pravidla, jiné jeho hranice, aniž zkrátí zákonem stanovené výměry nepřetržitého nočního klidu.

V ostatních oborech práce dětí jest zakázáno užívati dětí mezi 8. hodinou večerní a 7. hodinou ranní.

Pro neodkladné práce povahy přechodné, které musí býti konány z důvodů veřejných nebo z naléhavé potřeby (při zemědělství zejména k zajištění ohrožené úrody) lze od ustanovení o omezení pracovní doby a o klidu nedělním a svátečním (§ 5.) učiniti odchylku.

Každý den takové odchylky, týká-li se dětí cizích, třeba oznámiti obecnímu úřadu, který to zaznamená v seznamu pracujících dětí.

Při zemědělství a v domácnosti je dovoleno užívati dětí v neděli a o nařízených svátcích ku pracím neodkladným také pravidelně.

V provozovnách uvedených v připojeném seznamu není vůbec dovoleno užívati dětí ku práci nebo je jinak zaměstnávati; k zaměstnáním tam uvedeným nesmí býti dětí užíváno. Ministr sociální péče může seznam ten doplniti a naříditi jiná dalekosáhlejší omezení práce a jinakého zaměstnávání dětí.

Při provozování živnosti hostinské a výčepnické nesmí býti užíváno dětí k nalévání nápojů a k obsluze hostů.

Užívati dětí ku práci nebo jinak je zaměstnávati při veřejných představeních a produkcích jest zakázáno. Okresní úřad školní může pro zvláštní zájem vyučovací, výchovný, umělecký nebo vědecký v jednotlivých případech, vyslechna správu školní, povoliti výjimku a též prominou ti šetření zákazu §u 5.

Pro místnosti, ve kterých se užívá dětí ku práci domácké, platí předpisy §u 74. živnostenského řádu.

Pokud záleží odměna za práci cizích dětí (§ 3.) ve mzdě peněžité, možno na její účet poskytovati pouze byt, šatstvo, potraviny a školní potřeby; cena při tom čítaná nesmí převyšovati ceny, za niž to bylo opatřeno.

Podávati dětem lihové nápoje místo platu za jejich práci výdělečnou, jest zakázáno. Lihové nápoje a tabák nesmějí býti vůbec podávány za práce nebo z podnětu práce.

Příspěvky z prostředků veřejných poskytované nuzným osobám za to, že se vzdají práce svých dětí, nejsou podporou chudinskou.

Kdo užívá ku práci dětí cizích, ohlas to neprodleně obecnímu úřadu svého bydliště a oznam způsob podniku a užití dětí, jakož i jejich pracovní místnosti. Obecní úřad veď o tom záznamy.

Zaměstnavatel má vésti správný seznam k práci užívaných dětí, aby v něj povolané dozorčí orgány kdykoli mohly nahlédnouti.

Kdo chce užíti ku práci dětí cizích, má požádati obecní úřad předem o zvláštní pracovní lístek pro každé dítě; pro děti již zaměstnané v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, nutno opatřiti pracovní lístek do tří dnů. Pracovní lístek vydávají obecní úřady místa pobytu dítěte - po slyšení jeho zákonného zástupce a příslušné správy školní - zdarma a bez kolku.

Jednotlivý pracovní lístek vydává se nejdéle na rok; trvá-li pracovní poměr déle, musí býti do roka požádáno za jeho obnovení.

Má-li obecní úřad nebo jím slyšená správa školní pochybnosti o tělesné nebo duševní způsobilosti dítěte k té které prácí, buď na útraty zaměstnavatele nařízena prohlídka úředním lékařem.

Vydání lístku má býti odepřeno, je-li práce podle dobrého zdání lékaře nebo správy školní pro mravnost, tělesný nebo duševní vývoj dítěte škodliva, nebo je-li obava takového nebezpečí vzhledem na osobu zaměstnavatelovu. Stížnosti do odpírání lístku mohou býti podávány do 14 dnů politickému úřadu, který jest nadřízen úřadu obecnímu a který rozhoduje s konečnou platností.

Zaměstnavatel musí pracovní lístek po dobu pracovního poměru uschovati a na požádání jej ukázati povolaným dozorčím orgánům (§ 13.). Pomine-li pracovní poměr, nebo překročí-li zaměstnané dítě věk dětský, budiž lístek vydán jeho zákonnému zástupci neb uložen u obecního úřadu.

Podrobnější ustanovení o formě a obsahu pracovních lístků vydá ministr sociální péče.

Politické správy prvé instance bdí nad tím, aby ustanovení tohoto zákona byla zachovávána. Mimo to budou k dozoru na práci dětí ustanoveny zvláštní dozorčí orgány, jimž náleží především dozírati na ony podniky, v nichž se užívá dětí ku práci. Také mohou zemské politické správy zříditi pro obce neb okresy zvláštní komise pro dozor na prácí dětí k podávání dobrých zdání a návrhů (§ 18).

K podpoře politických správ, jakož i orgánů dozorčích buďte přibrány organisace pro ochranu dětí a péči o mládež. Zevrubnější ustanovení vydá ministr sociální péče.

Obecní úřady, správy škol a poručenské rady, jakož i živnostenští inspektoři jsou povinní, podporovati v rámci oboru své působnosti všechny dozorčí orgány ochrany mládeže při provádění jejich úkolů.

Učitelé veřejných a soukromých škol, lékaři, orgány duchovní správy a veřejné a soukromé péče o mládež, funkcionáři všech spolků a jiných korporací, do jichž oboru působnosti náleží věci péče o mládež v nejširším smyslu slova, jsou zvláště povoláni, aby oznamovali pozorovaná jimi porušení pravidel tohoto zákona příslušným úřadům a orgánům; na požádání politických správ jsou povinni podávati zprávy o práci dětí vůbec a o zvláštních případech užívání dětí ku práci.

Doví-li se politická správa o nepřístojnostech, má jim vhodným způsobem učiniti přítrž. Může odejmouti lístek pracovní, užívání dítěte k práci zakázati nebo pro ně stanoviti zvláštní podmínky, podle potřeby zahájiti trestní řízení.

Přestupky pravidel tohoto zákona trestají, nepodléhají-li podle jiných zákonů trestu přísnějšímu, politické správy pokutami do 1000 K nebo vězením do tří měsíců, protizákonné užívání vlastních dětí důtkou, za okolností přitěžujících pokutou do 300 K nebo vězením do 14 dnů.

Kdo jiného ku přestoupení tohoto zákona navádí, nebo při tom spolupůsobí, toho stíhají stejné tresty jako pachatele.

Náhradní trest za nedobytnou pokutu nesmí převyšovati nejvyšší výměry při tom stanoveného trestu na svobodě.

Politická správa může tomu, kdo trestu propadl, zakázati užívání cizích dětí na určitou dobu nebo na vždy. Kdo opětovně byl potrestán, tomu jest užívání cizích dětí vůbec zakázati. Politická správa může toto užívání zakázati také osobám, které byly trestány soudem pro trestní činy proti mravnosti nebo pro poškozování neb ohrožování osob nedospělých anebo mladistvých, nebo úřadem živnostenským za protizákonné užívání dětí k práci nebo za protizákonné s nimi nakládání.

Přestupky takového zákazu trestají se stejně jako přestupky zápovědí v tomto zákoně obsažených.

O každém potrestání pro přestoupení tohoto zákona buď zpraven poručenský úřad ohroženého dítěte.

Pokuty podle tohoto zákona uložené buďte přikázány obci pobytu odsouzencova a buď jich užito na účely veřejné péče o mládež.

Stíhání pro přestoupení tohoto zákona má odpadnouti bezpodmínečně, nebylo-li proti vinníkovi do šesti měsíců po činu zahájeno vyšetřování, neb uplynulo-li od posledního jednání vyšetřovacího šest měsíců.

Ministr sociální péče se zmocňuje, aby k zajištění použití pravidel tohoto zákona v cizině činil úmluvy s jinými státy.

Zákon nabývá účinnosti tři měsíce po svém prohlášení.

Pro prvý rok jeho působnosti zmocňují se politické správy zemské, aby, pokud tomu neodporují jiná ustanovení, povolovaly úlevy v zachovávání zákona, které jsou odůvodněny nutkavými okolnostmi. Mimo to mohou politické správy I. stolice v případech hodných zvláštní pozornosti po slyšení místní školní rady, nebo komise, utvořené podle §u 13., odst. 1., povolovati pro zemědělství a domácnosti výjimky z ustanovení § 4., odst. 2. a §u 5., odst. 2., šetříce ustanovení §u 4., odst. 1.

Ministru sociální péče se ukládá, aby zákon tento provedl, dohodna se se zúčastněnými ministry.

provozoven a zaměstnání podle §u 7. zákona o práci dětí zakázaných.

Výčepy a drobné prodeje pálených lihových nápojů, palírny, pivní, vinné a pod. sklepy a pivovary.

Výrobny zboží břidlicového, břidlicových psacích tabulek a kamínků, vyjímajíc provozovny, v nichž se pouze barví, malují a polepují, jakož i balí psací kamínky a barví, linkují a rámečky opatřují břidlicové tabulky.

Kamenné lomy a doly.

Dílny pro práce kamenické, pro tesání, vrtání, broušení a leštění kamenů.

Cihelny, pracoviště dlaždičův a tesařů.

Vápenice a sádrárny.

Dílny pro výrobu a malování hrnců, kachlí a dlaždic.

Dílny, v nichž se fouká, leptá, brousí, maluje nebo zakaluje sklo, vyjímajíc dílny, kde se sklo vyfukuje jen před lampou.

Dílny pro pokládání zrcadel.

Provozovny, v nichž se předměty polévají, galvanicky zlatí, stříbří, niklují a podobným kovovým povlakem opatřují, nebo v nichž se předměty galvanoplasticky vyrábějí.

Provozovny, v nichž se malují olověné a cínové hračky, lije olovo, zinek, cín, měď, mosaz a jiné kovy.

Dílny pasířův a výrobců zboží bronzového.

Závody, v nichž se zpracuje olovo, měď, zinek anebo slitiny těchto kovů, nebo kde se jmenovaných kovův a slitin užívá.

Brusírny nebo leštírny kovů, dílny pilníkářské, zbrojířské a pracovny, v nichž se navazují olůvka.

Dílny, v nichž se váží třásně.

Závody, v nichž se užívá rtuti.

Provozovny, v nichž se vyrábí nebo zpracuje olovo, nebo sloučeniny jeho, nebo kde se těchto látek užívá.

Závody na výrobu látek výbušných, těles ohňostrojných, zápalek a jiných zapalovadel.

Dílny, v nichž se vyrábí zboží celuloidové.

Dílny průmyslu chemického.

Pohodnice.

Dílny průmyslu chemického chemickými činidly, jakož i barvírny.

Místnosti pro třídění hadrů, nasolování, přípravu koží a jirchárny.

Výrobny zboží gumového, gutaperčového a kaučukového.

Přádelny žíní, střihárny zaječí srsti a jiné dílny, v nichž se zpracuje srst.

Dílny na přípravu srsti a štětin, na výrobu kartáčů a štětců.

Dílny na zpracování perleti.

Provozovny pekařův a řezníků.

Čistírny peří.

Chemické prádelny.

Dílny malířů, malířů pokojů, natěračův a lakýrníků.

Provozovny povozníků.

Dílny soustružnické.

Mlýny.

Provozovny kominické.

Obsluha hnacích strojů, jakož i všech motory poháněných pracovních strojů, transmisí a zdviží.

Obsluha strojů ručně poháněných, vyjímajíc obyčejná ruční snovadla, soukačky, navijadla a opřádací stroje na výrobu umělých květin a ovoce z vaty.

Zaměstnání při žentourech a podobných nebezpečných hnacích strojích a zařízeních.

Zaměstnání u řezaček slámy a píce.

Zaměstnání při pracích stavebních a zemních.

Obsluha přístrojů, v nichž jsou tekutiny, páry nebo plyny pod tlakem.

Práce při pecích a ohni.

Práce, při nichž se vyvíjí prach a plyn.

Sbírání nebo třídění hadrů.

Míchání nebo tření barev.

Práce ve sklepích vinných, pivních a pod.

Stavění kuželek.

Tlučení kamení.

Zdvihání, nošení těžkých břemen a pohybování jimi.

Kácení a štípání dřeva.

Mlácení.

Kosení.

Pomocné služby při honech na zvěř.

Zatahování sítí při lovu ryb.