Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1322.

Návrh

člena Národního shromáždění Dra O. Srdínka a soudruhů,

aby vydán byl zákon, kterým se zřizují komory zvěrolékařské.

V nynější době, kdy ve všech odvětvích vědeckých, v průmyslu, hospodářství atd. nastal nebývalý a netušený pokrok, vyskytla se všeobecně uznaná nutnost soustřediti jednotlivé stavy v tuhé organisace, které za účel si vytkly, seznamovati své členy s novodobým pokrokem a moderními vymoženostmi, jakož i vybudovati v řadách svých příslušníků tuhou organisaci pro obhájení svých práv a vymezení své působnosti. Nutnost a nezbytnost takových organisací vznikla spontanně ve všech stavech a byla uznána vládami všech pokroku dbalých států, neboť zvlášť důležité stavy byly zákonnitým nařízením soustředěny v ústřednách, jimž šíření pokroku, obhajování zájmů stavovských a vybudování discipliny byly svěřeny.

Tímto způsobem povstaly již před léty obchodní a průmyslové komory, komory advokátní, notářské, lékařské a ingenieurské. Zákonnitým zřízením komor pro příslušníky těchto veřejně činných stavů jest nejlépe dokumentována důležitost, nutnost a nezbytnost této organisace.

Avšak i v ostatních stavech jest dnešního dne všeobecně patrna snaha ke společnému postupu ve věcech stavovských, neb jen sdruženou, společnou prací všech příslušníků jednotlivých stavů jest zaručen žadoucný pokrok, odborná vyspělost a v pravdě vzorné konání povinností všech jednotlivců.

Uznává-li se všeobecně, že odborné sdružování a přísná disciplina příslušníků jednotlivých stavů jest nepostradatelnou nutností pro pokrok a vývin tohoto stavu a jedinou zárukou přísného konání povinností každého jednotlivce, musí zajisté být i uznáno, že tak eminentně důležitý stav, jako je stav zvěrolékařský, velice těžce to nese, že dosud nebylo cestou zákonnitou o tuhou jeho organisaci postaráno.

Tuhá organisace stavu zvěrolékařského jest nezbytně nutna nejen hledíc na stav samotný, nýbrž jest eminentně důležita pro celou veřejnost, pro všechny vrstvy lidské, zvláště pak pro majetníky hospodářského zvířectva. Již pouhé léčení nemocných zvířat ukládá zvěrolékaři nejen úplnou odbornou zdatnost, nýbrž i moderní vyspělost, svědomitost a naprostou poctivost. Vždyť při tomto výkonu svěřuje se zvěrolékaři velká část našeho národního jmění, v mnohých případech pak závisí další blahobyt, ba i existence mnohého jednotlivce na svědomitosti, poctivosti a odborné vyspělosti ošetřujícího zvěrolékaře.

Je-li již zájem jednotlivce v úzkém styku s činností zvěrolékaře, jest zájem celé veřejnosti a veškerého obyvatelstva správnou, poctivou a vědeckou činností zvěrolékařů tím více dotčen. Tak při zjišťování, tlumení a léčení infekčních nemocí zvířecích jest blahobyt nejen jednotlivce, ale velkého počtu majitelů hospodářského zvířectva v úzké souvislosti s činností zvěrolékařů, poněvadž ale mnohé tyto nemoci přímo na člověka jsou přenosny a těžké poruchy zdraví, ba i smrt jednotlivců mohou přivoditi, jest činnost zvěrolékařů nesmírně důležita pro všechny vrstvy obyvatelstva.

Za nynějšího intensivního boje o život a existenci, který ve všech stavech nastal, kdy panujícími drahotními poměry a svrchovaně napínavou prací hmotnou i duševní každého jednotlivce požívání potravin animálních stalo se takřka nezbytným k udržení tělesné i duševní zdatnosti, jest správná, poctivá a svědomitá prohlídka animálních potravin přímou nezbytností; neb jen takto vykonávaná prohlídka ku prodeji nabízených animálních potravin zaručuje jak v zájmu jednotlivce, tak i v zájmu státu nepostrádatelnou ochranu lidského zdraví, ba i života. Svým odborným, vědeckým vzděláním jsou pak jedině zvěrolékaři způsobilí vykonávati tuto všeobecně prospěšnou činnost a stávají se tím nadmíru důležitým činitelem ve veřejném zdravotnictví.

Otázka zásobování měst a konsumních míst nezbytně nutnými animálními potravinami jest v nejužší souvislosti s otázkou pojišťování a zvelebení chovu hospodářského zvířectva, která v poslední době se stala akutní.

Vylíčená činnost příslušníků stavu zvěrolékařského zaručuje však jen tehdy úplný výsledek, bude-li činnost všech jednotlivců v celé republice regulována jednotnými pravidly a když ve všech vytčených oborech bude dosaženo jednotné, souhlasné a soustavné spolučinnosti všech jednotlivců.

Ústřednami takovými mohou pak jako u jiných stavů býti jedině zvěrolékařské komory, zákonem zřízené a uznané za střediska organisační odborné práce zvěrolékařské.

Z důvodů těchto navrhují podepsaní:

Slavné Národní shromáždění račiž schváliti přiloženou osnovu zákona.

Ve směru formálním budiž návrh tento přikázán výboru sociálně-politickému.

V Praze 10. července 1919.

D r. O. Srdínko,

Zatloukalová-Coufalová, Babánek, F. Hybš, Josef Sechtr, Chroustovský, F. Němec, Dr. Viškovský, Dr. Kyjovsky, Chlebounová, M. Pilát, Chaloupka, Malkus, Ing. Ferd. Klindera, Vojta, S. Vacula, Bradáč, J. Malypetr, Dr. Kubíček, Měchura, Dr. Zahradník, Jar. Rychtera, Dr. J. Černý, Rud. Beran, Vraný.

Zákon

daný dne..................................................................1919,

jímž se zřizují zvěrolékařské komory.

§ 1.

K ochraně a podpoře zájmův a obraně stavovské cti stavu zvěrolékařského buďte zřízeny zvěrolékařské komory.

§ 2.

Obvod a sídlo zvěrolékařských komor budou stanoveny postupem nařizovacím. O věcech majetkově-právních, které vzniknou změnou obvodů komorních, rozhoduje bez újmy právních nároků třetích osob ministerstvo zemědělství, vyslechši příslušné komory.

§ 3.

Všichni zvěrolékaři, pokud výslovně se nevzdají výkonu soukromé prakse zvěrolékařské, kteří vykonávají činnost, která náleží do oboru zvěrolékařství, jsou příslušníky a členy zvěrolékařské komory, v jejímž obvodě mají své sídlo a zaměstnání s právem a povinnostmi s tím spojenými.

§ 4.

Politické úřady oznámí představenstvu příslušné zvěrolékařské komory promoci zvěrolékaře, sídlo jeho zaměstnání, přeložení sídla toho, odnětí oprávněnosti nebo suspensi zvěrolékaře.

§ 5.

Zvěrolékaři jsou povinni oznámiti do 14 dnů místo svého zaměstnání a každé přesídlení jeho představenstvu komory, kle které náležejí, nebo do jejíhož svazu teprve vstupují.

§ 6.

Valná hromada zvěrolékařské komory budiž svolána každoročně počátkem kalendářního roku. Kromě toho budiž svolána valná hromada, žádá-li za to nejméně 1/3 členů komory písemně u představenstva komory. Ostatně může představenstvo komory svolati valnou hromadu, kdykoliv uzná toho potřebu.

Valná hromada budiž svolána nejméně 10 dnů napřed a zároveň budiž oznámen jednací pořad.

Není-li představenstvo ještě zvoleno, nebo nepůsobí-li řádně, přísluší svolat a říditi valnou hromadu dozorčímu úřadu (§ 20).

§ 7.

Valná hromada zvěrolékařské komory je schopna usnášeti se, je-li přítomna nejméně čtvrtina členů. Je-li valná hromada neschopna usnášeti se, ustanoví se druhá valná hromada s týmž jednacím pořadem, která je, nehledíc na počet účastníků, schopna usnášeti se. Druhou valnou hromadu lze svolati teprv, až když je zjištěno, že první valná hromada byla neschopna usnášeti se. Valná hromada zvěrolékařské komory se usnáší prostou většinou hlasů. Předseda se nezúčastňuje hlasování. Při rovnosti rozhoduje hlasem svým.

§ 8.

Valné hromadě zvěrolékařské komory přísluší radit a usnášeti se ve všech věcech, které se týkají zájmů stavu zvěrolékařského, pokud tyto věci nenáleží do oboru působnosti představenstva komory (§ 13 až 17), zvláště pak o těchto věcech:

a) stanoviti vlastní jednací řád a jednací řád představenstva komory; schvalovati tyto jednací řády jest zůstaveno ministerstvu zemědělství;

b) voliti členy představenstva, revisory účtů a jejich náhradníky;

c) vypracovati roční rozpočet a stanoviti příspěvky členů k úhradě výdajů komory;

d) zkoumati a schvalovati výroční účty;

e) usnášeti se o prostředcích, jak dosáhnouti cílův a úkolů komory, zvláště pak pěstovati vzájemnou podporu členů stavu a jejich příslušníků.

§ 9.

Představenstvo komory záleží z 15 členů a 6 náhradníků.

Kromě toho se volí 2 revisoři účtův a jejich náhradníci.

Podle potřeby může představenstvo komory býti rozděleno na sekce. V tomto případě učiní se určitá ustanovení co do organisace v oboru působnosti sekcí postupem nařizovacím.

Všechny funkce jsou nehonorovaná místa čestná.

§ 10.

Funkcionáři v § 9. jmenovaní volí se valnou hromadou hlasovacími lístky.

Právo voliti a volenu býti mají všichni členové komory, kteří nejsou vyloučeni z volebního práva.

Vyloučeni jsou členové:

a) nad kterými vyhlášena byla příslušným úřadem suspense;

b) kteří a pokud prohlášeni byli představenstvem komorním za zbavené práva volebního (§ 17);

c) kteří pro chování, příčící se cti stavu, jsou v čestném vyšetřování (§ 17).

§ 11.

Představenstvo a jeho náhradníci volí se na tři roky, revisoři účtů a jejich náhradníci na jeden rok. Funkcionáři však jsou povinni po vypršení volebního období setrvati v úřadní působnosti své do volby nové. Z jednotlivých kategorií zvěrolékařských může býti do představenstva zvoleno tolik členů, kolik podle počtu příslušníků této kategorie percentuálně připadá.

Odstupující funkcionáři jsou opět volitelni, avšak pro následující období funkce nejsou povini volbu přijmouti. Tolikéž mohou odmítnouti volbu členové překročivší stáří 60 roků.

Jinak nelze volbu bez vážných důvodův odmítnouti, odmítnutí bez vážných důvodů stíhá se jako zanedbání povinností členů ke komoře (§ 17, odst. 1, lit. a).

§ 12.

Členové představenstva volí na dobu funkcí svých ze sebe předsedu komory a jednoho neb dva místopředsedy, ostatní členové představenstva mají titul komorních radů. Náhradníci představenstva zaujmou místa komorních radů, byli-li tito radové komorní vyloučeni, než-li vyprší období jejich funkce; nemohou však komorní rady zastupovati, je-li těmto radům dočasně zabráněno působiti.

Vstoupí-li všichni náhradníci do představenstva, může tyto další úbytky komorních radů doplniti nejbližší valná hromada.

§ 13.

Představenstvo komory koná porady a usnáší se ve všech věcech stavovských a odborných.

Zvláště mu přináleží zachovávati a hájiti společných zájmů stavu zvěrolékařského, jeho úkolův a účelů, jakož i důstojnosti a vážnosti zvěrolékařského povolání, povznésti vývoj vědy zvěrolékařské a péči o zvěrolékařsko - zdravotní opatření, dále působiti také ve věcech, týkajících se zvelebení chovu hospodářského zvířectva.

Za tou příčinou koná představenstvo komory porady a usnáší se, rozhoduje ve věcech, které týkají se společných zájmů členů komory, nebo jednotlivých kategorií jejich, rozhoduje o příslušnosti členské, dovolává se v důležitých otázkách usnesení valné hromady, jedná se členy komory svého obvodu, jakož i s jinými zvěrolékařskými komorami a k tomu povolanými korporacemi. Jedná s úřady svého obvodu a podává úřadem zemským vládě návrhy a žádosti. Úřady vyžádají si na představenstvech komorních, aby pronesla dobrozdání svá o všech věcech, které týkají se zájmů stavu zvěrolékařského. Zejména pak dožádána budou představenstva komorní o posudky:

o změnách studijního řádu vysokých škol zvěrolékařských,

o vymezení působnosti jednotlivých kategorií zvěrolékařských, o změně obvodův a sídla zvěrolékařských komor již zřízených,

při rozhodnutích o rozsahu oprávněnosti příslušející zvěrolékařům v pochybných případech,

v otázkách všeobecně důležitých, týkajících se zvěrolékařsko - zdravotních opatření a zvelebování chovu hospodářského zvířectva a při obsazování zvěrolékařských míst ve veřejných službách státních a jednotlivých zemí.

Byla-li vyzvána úřadem - jsou představenstva komorní povinna - podávati projevy a dobrozdání ve věcech, které náleží do oboru působnosti komory. V důležitých případech může představenstvo komory v tlakových případech vyžádati rozhodnutí valné hromady.

§ 14.

Představenstvu komory přísluší opatřovati běžné věci komory, zvláště:

a) vykonávat usnesení valné hromady,

b) obstarávati finanční věci komory a vybírati roční příspěvky,

c) svolávati valnou hromadu a připraviti věci jednacího pořadu valné hromady,

d) předkládati účetní zprávy, výroční účty a rozpočet valné hromadě,

e) oznamovati výsledek voleb a vésti periodický seznam zvěrolékařů provozujících praxi. Nezapravené roční příspěvky mohou v případě potřeby býti vymáhány politickou exekucí.

§ 15.

K jednání hospodářské rady buďte přibráni jako mimořádní členové delegáti zvolení z jednotlivých představenstev komorních, jde-li o věci veterinární, neb o otázky chovu hospodářského zvířectva. K účelu tomu budiž zvolen každým představenstvem komorovým z něho potřebný počet delegátův a jejich zástupců.

Představenstva zvěrolékařských komor, v jejichž obvodu jsou zemědělské rady, nebo jiné podobné korporace, mají právo, vyslati za komoru do těchže schůzí jednoho delegáta a jeho zástupce.

§ 16.

Představenstvo komory působí také jako smírčí soud. V této funkci mu přísluší:

a) intervence ve sporech členů komory ve věcech stavovských,

b) vyšetřiti a urovnati stížnosti podané proti členům komory o jejich úřadní působnosti. Vyrovnání, které bylo v případech takových představenstvem komory usneseno, jest exekučním titulem podle § 1. č. 15 ex. řádu.

§ 17.

Ve věcech čestných jest povinno představenstvo komory zakročit úředně proti členu komory:

a) zanedbal-li svých povinností ke komoře,

b) porušil-li vážnost stavu.

V tomto případě může představenstvo komory po řádném stanovení skutkové povahy věci a po vyslechnutí obviněného postupovati výstrahou, důtkou, při hrubých nepřístojnostech, aneb opakují-li se, pokutami do 400 K, odnětím passivního, neb i zároveň aktivního volebního práva do komory na určitou dobu.

Peněžité pokuty, které byly právoplatně předsednictvem komory uloženy, mohou býti vymáhány politickou exekucí.

§ 18.

Schůze představenstva komory je schopna usnášeti se, je-li přítomno přes polovici členů představenstva, mezi nimi předseda nebo místopředseda. Představenstvo usnáší se prostou většinou hlasů. Předseda neúčastní se hlasování. Je-li rovnost hlasů, rozhoduje hlas jeho.

K usnášení představenstva jako čestného soudu je třeba přítomnosti nejméně tří čtvrtin členů představenstva a dvoutřetinové většiny všech účastníků. Není-li schůze schopna usnášeti se, svolá se schůze druhá, která za přítomnosti nejméně dvou třetin členů představenstva jest schopna usnášeti se.

§ 19.

Předseda, nebo jeden z obou místopředsedů, zastupuje zvěrolékařskou komoru vně i zevně, sprostředkuje styky představenstva komorního s komorou zvěrolékařskou, přikazuje členům představenstva obor jejich práce a bdí nad řádnou jejich činností. Svolává schůze představenstva a předsedá v nich, tolikéž jako na valných hromadách komory. Předseda podpisuje všechna písemná vyhotovení představenstva komorního.

§ 20.

Vrchní dozor na zvěrolékařské komory a jejich činnost vykonává politický zemský úřad.

Za tím účelem může zemský politický úřad dohlížeti do veškerého jednání komory a vysílati zástupce do valných hromad a schůzí představenstva.

Dozorčí úřad jest oprávněn, je-li obor působnosti překročen, aneb jedná-li správa proti nařízením, působiti, aby nepravidelnosti byly odstraněny, protizákonná usnesení zrušiti, po případě rozpustiti komorní představenstvo a naříditi nové volby. Proti opatřením zemského politického úřadu přísluší komoře rekurs k ministerstvu zemědělství.

§ 21.

Proti disciplinárním nálezům, vyhlášeným představenstvem komory (§ 17) vyjímaje pouhou výstrahu, přísluší účastníkům do 14 dnů stížnost k politickému zemskému úřadu, který rozhoduje definitivně.

Stížnost buď podána přímo politickému úřadu zemskému.

§ 22.

Pokuty, které byly uloženy členu komory, představenstvem komorním podle tohoto zákona, náleží komoře, která jich užije k účelům všeobecně prospěšným.

§ 23.

Jméno »zvěrolékařská komora« je vyhrazeno pro sbor, který se ustaví podle tohoto zákona. Jiným sborům a ústavům je zakázáno užívati jména toho, neb podobného, které by se mohlo zaměniti.

§ 24.

Tento zákon nabývá moci za měsíc po vyhlášení.

Prováděti tento zákon náleží ministerstvu zemědělství, ministerstvu vnitra a ministerstvu spravedlnosti.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP