Jelikož za války byl zastaven dovoz tabáku
z ciziny do našich zemí, nastal hlavně mezi
civilním obyvatelstvem veliký nedostatek kuřiva,
který čím dál, tím více
se nemile pociťuje i nyní mezi příslušníky
našeho československého státu a povážlivou
nespokojenost způsobuje na všech místech a
stranách Citelný nedostatek tabáku dlužno
také pokládati za jeden z hlavních prostředků
ku provozování podloudných, zejména
řetězových obchodů, kterými
naše veřejnost v té míre trpí
a proti nimž veškerý boj zdá se býti
marným. Dle dosud platných zákonů
jest pěštění a prodávání
tabáku monopolisováno a proto také privátní
pěštění tabáku, ať na polích
nebo v zahradách, přísně zakázáno
a trestáno. Vzhledem k tomu vypomáhají si
milovníci kouření tím, že si
pro sebe vysazují tabák ve svých zahrádkách
potajmu a bez dovolení, čímž se však
vydávají v nebezpečí, že mohou
za to býti přísně pokutováni.
Státní správa, která prodává
draze v tabáku a doutnících jistých
druhů všeliké, lidskému zdraví
škodlivé náhražky, nutí přímo
kuřáky, aby při všeobecném nedostatku
pravého tabáku si také opatřovali
různé náhražkové kuřivo
ze stromového listí a sena, neb aby pěstovali
si proti zákonitým ustanovením tabák
ve svých domácnostech.
Je tudíž nanejvýše vhodno a potřebno,
aby státní správa v nynější
přechodné době do mírového
hospodářství domácím pěstitelům
tabáku a milovníkům kouření
poskytla jistých výhod a potřebných
ulehčení.
Z té příčiny podepsaní navrhují:
Státní správa se vyzývá, aby
pro rok 1919 a 1920 pěštění tabáku
v zahrádkách pro vlastní soukromou potřebu
povolila a proti těm, kteří o své
újmě a bez povolení tabákovou květinu
už vysadili, trestního řízení
nezaváděla.
Návrh budiž přidělen zemědělskému
výboru.