Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1316.

Návrh

poslance V. Skurského, Jana Filipinského a soudruhů,

aby měli státní zřízenci důvěrníky a důvěrnický řád.

Ve všech soukromých i četných veřejných podnicích a úřadech jest zaveden system důvěrníků, kteří jsou prostředníky mezi zaměstnanými a zaměstnavateli.Úkolem důvěrníků jest přednášeti přání a požadavky dělníků nebo zřízenců, projednávati je se zástupci zaměstnavatele, jakož i projednávati různé personální věci, zejména hájiti dělníků nebo zřízenců, stala-li by se jim křivda, dále bdíti, aby byla dodržována zákonná nebo smluvní ustanovení. Důvěrnicky systém se během několikaleté prakse osvědčil, tak že jest oboustranně jak zaměstnanci, tak i zaměstnavateli uznáván.

Důvěrnického systému nemají až dosud státní zřízenci, kteří nemají uznaných oficiálních zástupců, kteří by zájmů jejich hájili a jako prostředníci působili. Nedostatek tento jest právě v nynější době zřízenci citelně pociťován, neboť všechny důležité otázky služební i hmotné jsou řešeny bez slyšení důvěrníků, a tedy jednostranně.

Proto podepsaní navrhují, aby pro všechny státní zřízence u všech úřadů byli ustanoveni důvěrníci, kteří by byli prostředníky mezi zřízenci a příslušnými úřady.

Činnost a kompetence důvěrníků budiž upravena tímto důvěrnickým řádem:

Důvěrnický řád

pro zřízence státních úřadů.

§ 1.

Ve všech státních úřadech republiky československé buďtež zvoleni důvěrníci zřízenectva.

V úřadech, kde není více než deset všech zřízenců, bude zvolen 1 důvěrník, kde jest zřízenců od 10 do 20, budou zvoleni 2 důvěrníci a kde jest více než 20 zřízenců, budou zvoleni 3 důvěrníci.

Zároveň bude zvolen stejný počet náhradníků, kteří nastoupí funkci, uprázdní-li se místo důvěrníka.

§ 2.

Volba důvěrníků děje se všeobecným rovným a tajným právem hlasovacím. Volební právo má každý zřízenec (zřízenkyně). Po prvé ohlásí volbu přednosta úřadu a volbu provedou zřízenci, kteří byli k tomu většinou personálu pověřeni. Při volbách příštích volby vyhlásí a řídí důvěrníci dosavadní.

Mandát důvěrníků trvá po jeden rok. Volby pro příští rok musí býti vykonány vždy v prosinci.

Volitelný za důvěrníka jest každý zřízenec (zřízenkyně), který nejméně jeden rok slouží. Důvěrník může býti své funkce zbaven, když se dopustí trestného činu podle trestního zákona, nebo když o to většina zřízenců žádá. V tom případě bude povolán na zbývající funkční období náhradník, a to v pořadí, jak byli zvoleni.

§ 3.

Úkolem důvěrníků jest, aby byli prostředníky mezi zřízenci a správou příslušného úřadu, a to jak v otázkách personálních, tak i v otázkách služebních, mzdových i postupových. Když nebyla by spokojivě vyřízena věc v dotčeném úřadě, má důvěrník právo zakročiti u instance vyšší, nebo až i u příslušného ministerstva.

Dalším úkolem důvěrníků jest zastupovati zřízence při projednávání všech otázek služebních, mzdových a postupových i bytových, odměňování služeb přes čas a pod. Za tím účelem budou důvěrníci přibíráni ku projednávání všech shora uvedených věcí, a to buď u příslušného úřadu, neb u ministerstva. Bez slyšení důvěrníků nesmí býti tyto věci projednávány. Také žádné jmenování a povyšování zřízenců, jakož i rozdělení služby a stanovení odměny a podpor bez spoluúčasti důvěrníků nesmi býti vykonáno.

Důvěrníci budou přibíráni jako experti ku projednávání všech otázek, týkající se zřízenců ve sboru zákonodárném.

Důvěrníci po vyslechnutí zřízenců mohou činit u přednosty příslušného úřadu nebo nadřízeného úřadu a ministerstva návrhy na úpravu služby neb odstranění různých závad a nepřístojností ve službě a žádati nápravy.

Veškeré žádosti a podání jednotlivých zřízenců ve věcech osobních buďtež příslušným úřadem předkládány důvěrníkům, aby podali dobré zdání.

§ 4.

Důvěrníkům zaručuje se ve vykonávání funkce volnost projevu v mezích zákona a nemůže býti pro tento projev nebo rozhodování služebně stíhán. Důvěrníky ve vykonávání funkce nutno pokládati za oficiální zástupce zřízenectva a tak musí býti s nimi jednáno.

Při vykonávání funkcí musí býti důvěrníkům umožněno nahlédnouti do všech spisů projednávaných případů, týkajících se jednotlivcův i veškerého personálu. Ve své činnosti nesmějí býti obmezováni a činěny jim překážky. Potřebného času k zastupování zřízenectva bude jim poskytnuto.

Důvěrnící mají bdíti nad tím, aby všichni zřízenci svědomitě a řádně konali své povinnosti a působili v tom směru na veškerý personál.

Pro vykonávání své funkce nesmějí býti důvěrníci šikanováni nebo jinak trestáni, a to i v době, kdy platnost mandátu vypršela.

Po stránce formální se navrhuje, aby tento návrh přikázán byl státně zřízeneckému výboru.

V Praze dne 10. července 1919.

V. Skurský, Jan Filipinský,

J. Marek, Kříž, Jakubka, Tayerle, Ecksteinová, Pavlán, Zavadil, K. Dědic, Felix Casný, Johanis, Kouša, Štěpánek, Merta, Novák Ant., Kolaříková, Ferd. Jirásek, E. Burian, J. Teska, Fr. Houser.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP