Zákonem z 22. května 1919 č. 320 sb. z. a
n. jest umožněno mnohým osobám rozvedeným,
které po léta žily v konkubinátě,
založivše nové, mnohdy vzorné domácnosti,
uzavříti řádný sňatek.
Sňatky takové uzavrou také veřejní
zaměstnanci starší 50 let a jiní, kteří
jsou již na odpočinku. Jejich ženy a jejich děti
neměly by za dnešního stavu právního
nároku na pensi pokud se týče na výchovné
příspěvky, třeba tyto ženy žily
po mnoho let ve věrném a vzorném společenství
života a staraly se pečlivě o dítky
z konkubinátu zrozené. Není s žádného
hlediska příčiny, proč by měly
tyto ženy a tyto dítky býti hůře
postaveny, nežli řádné manželky,
a dítky zrozené z řádných manželství.
Navrhujeme proto, aby bylo zákonem stanoveno, že
"manželky veřejných zaměstnanců,
které žijí, nebo žili s nimi jako družky
života nepřetržitě ve společné
domácnosti, nemohouce pro překážky právní
vstoupiti s nimi v manželství, avšak po vydaném
zákoně z 25. května 1919 č. 320 sb.
z. a n. manželství s nimi uzavřely, jsou -
pokud jde o nároky na požitky zaopatřovací
- na roveň postaveny řádným manželkám,
prokáží-li, že do nepřetržitého
společenství života s veřejným
zaměstnancem vstoupily v době, kdy řádným
sňatkem byly by nabyly nároku na tyto požitky.
Dítky, z takovéhoto společenství života
zrozené, jsou pokud jde o příspěvky
výchovné - na roveň postaveny dětem
manželským."
Návrh budiž přikázán výboru
právnímu, aby tam byl projednán.