Interpelanti se táží, zdali jest mně
známou praxe obchodního soudu pražského
a jeho obchodního rejstříku a zdali jsem
ochoten učiniti všechna opatření, aby
v řízení obchodního rejstříku
u všech obchodních soudů v obvodu československé
republiky zavedena byla jednotná praxe.
Zjednal jsem si vědomost o praxi pražského
obchodního soudu ve věcech vedení společenstevního
rejstříku, zejména pokud jde o nákupní
a potravní družstva, o jakých se dotaz zmiňuje.
Při tom poukazuji k tomu, že podle státního
základního zákona ze dne 21. prosince 1867.
č. 144 ř. z. (zák. ze dne 2. listopadu 1918,
č. 11 sb. z. a n.) jsou soudci, vykonávajíce
svůj úřad samostatní a neodvislí.
Proti výkladu zákona soudci lze si stěžovati
jen ustanoveným pořadem stolic. Jakékoli
zasahování ministra spravedlnosti do tohoto výkladu
jest po zákonu nedovolené. Použít ustanovení
zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z.
na specielní případ, kde se zakládá
to které družstvo, přenecháno je tudíž
toliko soudům ve vlastní jejich působnosti
a nepřísluší mi nižádný
vliv na rozhodování to a nemohu proto učinit
opatření, aby v řízení obchodného
rejstříku u všech obchodních soudů
v oblasti československé republiky zavedena byla
jednotná praxe. Upozorňuji mimo to, že platí
na Slovensku pravidla, od zákona v ostatní části
československé republiky platícího
odlišná, upravená článkem XXXVII.
z r. 1875, resp. XXIII. z r. 1898.
Vzorné stanovy, vydané soukromým svazem,
nejsou pro soudy závaznými. Bezpečnost obchodní
a právní vyžaduje, aby podle platného
zákona byly přezkoumány soudem. Přesvědčil
jsem se z různých spisů, že soud obchodní
postupuje stejně, ať jde o jakékoli družstvo,
nebo společnost s ručením obmezeným.
Pro akciové společnosti platí ustanovení
obchodního zákona a akciový regulativ a rozhodno
je, schválí-li ministerstvo vnitra společnost
a tím znění firmy. Vydávati všeobecná
prováděcí ustanovení nejsou povolány
soudy, jim naleží jen v tom kterém případě
použít ustanovení zákona a rozhodnouti
pořadem stolic.
Nesprávný jest názor pp. interpelantů,
že byrokratický způsob vyřizování
záležitostí rejstříkových
u pražského obchodního soudu vyžaduje
značného, tudíž zbytečného
úředního aparátu.
Obchodní agenda firemní u obchodního soudu
pražského vůbec a po válce zvláště,
značně stoupla.
V době od 1.června 1918 do 1. června 1919
stoupl počet firemních čísel ze 4653
na 6204. V téže době bylo nově zapsáno
(proti předešlému roku):
77 kupců jednotlivců (27), 55 veřejných
společností (7), 3 akciové společnosti
(4), 58 společností s ob. r. (37), 40 družstev
(8).
Agendu tu obstarávají 3 referenti, 2 kancelářští
úředníci a 4 oficianti. Firemní referenti
vedle toho zaměstnáni jsou jako votanti, po případě
samosoudci v procesním senátu, referenti v pozůstalostech
a konkursní komisaři. Nelze tudíž o
tom mluviti, že by silami úředními bylo
u obchodního soudu plýtváno.