Ubytovací poměry v Olomouci zhoršily se značně
od té doby, kdy tamnímu ředitelství
státních drah byly přičleněny
nové důležité trati, a kdy z tohoto
důvodu bylo k tomuto rozšířenému
ředitelství přeloženo mnoho železničních
zaměstnanců.
Ježto nově přeložení zaměstnanci
nemohli tu pro naprostý nedostatek bytů najíti
žádného přístřeší,
rozhod a se železniční správa - oceňujíc
plně důležitost náležitého
ubytování svých zaměstnanců
- vejíti ve vyjednávání s ministerstvem
Národní obrany; toto ministerstvo uvolnilo pro ubytování
železničních zaměstnanců:
1. augmentační skladiště houfnicových
kasáren, v nichž adaptací se získají
34 vhodné byty,
2. I. a II. poschodí exklaristských kasáren
a dva dřevěné baráky na Envelopě;
prvých lze po vhodné adaptaci použíti
pro hromadné ubytování, kdežto v obou
barácích získá se 20-24 malých,
provisorních bytů.
Ministerstvo Národní obrany postoupilo mimo to olomouckému
ředitelství státních drah celá
zeměbranecká kasárna a vedle toho ještě
uvolnilo novou českou reálku, dále »
Salesianum« - přístavek to bohosloveckého
semináře - a měšťanskou střelnici,
tak že v přítomné době nepoužívá
vojenská posádka olomoucká již žádných
soukromých budov.
Také obec olomoucká ve snaze zmírniti bytovou
nouzi odevzdala železniční správě
již 13 bytů, získaných adaptací
v bývalé škole, a zamýšlí
v nejbližším čase přikročiti
ke stavbě 10 obecních domů s malými
byty, z nichž polovici přenechá železničním
zřízencům.
Tímto způsobem byla zjednána pomoc alespoň
v nejtěžší bytové tísni;
železniční správa neustává
i na dále všemožně se starati o to, aby
bytové nouzi v Olomouci bylo co nejúspěšněji
čeleno.