Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1276.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na dotaz člena Národního shromáždění československého prof. Dra. O. Srdínka a soudruhů ze dne 7. dubna 1919 (tisk č. 796)

o blanketech na veřejná vysvědčení.

Hned po převratu říjnovém pečovalo ministerstvo školství a národní osvěty, aby pro vysvědčení a školní zprávy, které podle ministerských výnosů ze dne 3. června 1882, č. 6887 a ze dne 16. února 1911. č. 47.639 vydávaly se posud na papíře s podtiskem císařského orla, pořízeny byly nové tiskopisy. Státní knihosklad byl do té doby rozeslal potřebné tiskopisy okresním školním radám a jednotlivým ředitelstvím škol. Mezi nimi bylo 1,830.000 blanketů na vysvědčení a školní zprávy. Poněvadž prvé školní zprávy měly býti vydány koncem listopadu, nařízeno zemským úřadům školním, aby vydávání jich bylo zastaveno, pokud nebudou pro ně opatřeny nové tiskopisy. Zároveň jednáno o nový podtisk, který by nahradil posud užívaný podtisk s císařským orlem.

Ministerstvo školství a národní osvěty vyzvalo 28. listopadu 1918 prof. Fr. Kyselu, aby podal návrh. Poněvadž nebylo tehdy ústavně schváleného znaku státního, uložilo mu, aby v něm užil znaků Čech, Moravy, Slezska i Slovenska a přidal nápis Republika československá. Umělec dodal návrh 24. prosince 1918. Plochu podtiskovou rozčlenil ornamentem geometrickým, ve svislé ose umístil pod sebou znaky všech zemí republiky československé, mezi něž vložil napříč výrazný nápis ČESKO-SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Po ploše opakoval týž nápis drobně a na okraji značkou Č R. Navrhovatel nařídil zároveň tiskárně, aby provedla podtisk barvou hnědožlutou, jež nikoli bez obtíží opatřena, a určil sám její tón. Ministerstvo školství a národní osvěty návrh schválilo, a ministerská rada usnesla se 8. ledna 1919, aby papíru s tímto podtiskem užito bylo k tisku vysvědčení a školních zpráv pro školy české i německé.

Profesor Kysela vymínil si též novou typografickou úpravu školních zpráv a vysvědčení. Ač několikráte byl vyzván, nedostavil se však do státního knihoskladu, aby ji provedl. Proto počato začátkem ledna s tiskem blanketů bez nové úpravy typografické. Knihosklad měl zhotovit a rozeslati 2,000.000 blanketů ve čtyřech nedělích. Tím uložen mu úkol velmi obtížný, neboť tiskárenské jeho zařízení není způsobilé prováděti tak rychlé zakázky. Za pravidelných poměrů odbyl tuto práci ve čtyřech měsících. Ne bylo tudíž zajištěno, že všecky školy dostanou včas potřebné tiskopisy pro vysvědčení a školní zprávy. Proto vyhlásil německý odbor zemské školní rady v Praze 10. února 1919 čís. I-A ai 1918 č. 11.567, aby na německých školách byly vydány školní zprávy a vysvědčení na blanketech již v září 1918 rozeslaných, s podtiskem císařského orla. Za těchto okolností udělen byl ministerstvu školství a národní osvěty státnímu knihoskladu telefonický rozkaz, aby se zatím pro německé školy opatřily blankety bez podtisku. V měsíci dubnu 1919 žádal státní knihosklad, aby bylo rozhodnuto, s jakým podtiskem mají se tisknouti vysvědčení a školní zprávy pro německé školy v republice československé pro lI. pololetí letošního roku školního. Výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 18. dubna 1919, č. 16.891 rozhodnuto, aby všechny školy v republice opatřeny byly blankety s podtiskem jednotným, upraveným profesorem Fr. Kyselou, ale provedeným barvou šedou. Zásob na skladě jsoucích jest však upotřebiti.

Poněvadž bylo zjištěno, že některé školy užily podtisku jiného (se znaky zemí republiky československé bez nápisu), bylo zároveň vyhlášeno 3. května 1919, čís. 16.890, že všechny školy povinny jsou opatřiti blankety s podtiskem schváleným jen u státního knihoskladu, opraven zároveň paragraf 103 řádu školního a vyučovacího a zrušeny ministerské výnosy ze dne 3. června 1882, č. 6867 a ze dne 16. února 1911, č. 47.639, pokud jest v nich řeč o císařském orlu.

V Praze dne 24. června 1919.

Ministr školství a národní osvěty:
G. Habrman v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP