Nedosti jasné znění dotazu připouští
dohad, že dotaz týká se nařízení
ministerstva financí z 28. ledna 1919 čís.
44, vydaného v souhlase s min. obchodu a zemědělství,
jímž byla 150% přirážka ke clu
zvýšena na 200%. Nařízení toto
bylo publikováno dne 31. ledna 1919 a nabylo platnosti
1. února t. r. O zpětné platnosti nařízení
ne možno tedy mluviti. Čl. XVII. zákona o celní
sazbě z 13. února 1906 č. 20 ř. z.
nařizuje, platiti celní poplatky ve zlatě.
Povinnost tato byla pro nedostatek zlatých mincí
v dobách válečných pozměněna
v tom smyslu, že mohlo se k placení cla používati
papírových peněz s určitou procentní
přirážkou, jež měla do jisté
míry vyjádřiti různé oceňování
zlatých a papírových peněz.
Stát, zachovávající cla na normální
mírové výši a dovolující
platiti je papírovými penězi, nemohl by při
všeobecném vzestupu cen a služebních platů
úřednictva a zřízenců závazkům
svým dostáti. Přirážka 200% zůstává
při tom ještě daleko za disagiem papírových
peněz a za všeobecným několikanásobným
zvýšením cen. Clo tvoří vždy
jakousi kvótu ceny dováženého zboží;
srovnáme-li nynější ceny zboží
s nynějším zvýšeným clem
dovozním, jest clo nyní vybírané jen
nepoměrně malou kvótou ceny zboží
a zajisté nemůže míti pro importéra
valnou úlohu.
K závěrečnému dotazu oznamuji, že
podle § 3. zákona z 20. února 1919, č.
97 sb. z. a nař. bylo vypracováno nové znění
celního tarifu, v němž dočasná
zrušení a snížení cel budou vyznačena.
Tento tarif, jejž z technických důvodů
nebylo možno dosud vydati (jen tiskařské práce
při nynějších poměrech vyžadovaly
přes 7 týdnů), jenž však již
v době nejbližší bude vydán, stanoví
mimo jiné také zrušení přirážky
celní pro dovoz elektrotechnických potřeb,
v dotazu uvedených.