Pachtýřům (podpachtýřům)
zemědělských pozemků dílčích
zajišťuje se zákonem ze dne 27. května
1919 předkupní právo na tuto půdu.
Majetníkům velkých statků má
zůstati podle záborového zákona ze
dne 16. dubna 1919 č. 215 aspoň 150 ha půdy
zemědělské, anebo 250 ha půdy vůbec.
Vlastníkům, resp. užívatelům
statku církevního nebo nadačního,
jichž se zákon ze dne 16. dubna 1919 o zabrání
velkého majetku pozemkového netýká,
ukládá se však zákonem ze dne 27. května
1919 č. 318 za povinnost, prodati veškeru půdu,
drobnými pachtýři od r. 1901 užívanou
- pokud se o ni tito pachtýři ucházejí
- bez jakékoliv existenční meze pro užívatele,
resp. vlastníka, a za náhradu, jíž jsou
podkladem ceny pozemků, v téže krajině
r. 1913 platné.
Toto ustanovení ohrožuje vážně
existenci celé řady užívatelů
církevního a nadačního majetku pozemkového
a svojí výjimečností, vztahující
se podle čl. 1. citovaného zákona jen na
hospodářské součásti statku
církevního nebo nadačního (resp. deskového),
poškozuje ponejvíce ty osoby stavu duchovního,
které z humanních zřetelů drobným
nemajetným spoluobčanům pronajímaly
kostelní a zádušní pozemky za levný
pacht.
Naopak ušetřeni jsou právě ti vlastníci
půdy, kteří ji pouze ve velkém a samozřejmě
jen zámožným pachtýřům
pronajímali. Zákon má obecně prospěšný
smysl, zajistiti půdu drobným lidem, ale nezamezuje,
aby do vlastnictví drobných pachtýřů
převedené pozemky nestaly se pak předmětem
dalšího, zištného obchodování
s touto zemědělskou půdou.
Sociální spravedlnost, veřejná morálka
i zájem obecně prospěšný ukládají,
aby zákon ze dne 27. května 1919 čís.
318 byl přiměřeně doplněn.
Podepsaní tudíž navrhují tyto dodatky
k čl. 1., 2. a 29. zákona, a to:
K čl. 1.: Nároku v odst. 1. přiznaného,
nelze uplatniti dále na ony pozemky, které tvoří
součást církevního nebo nadačního
statku a jsou zároveň základem pravidelných
a zaručených důchodů užívatele
(resp. vlastníka) anebo jsou určeny na udržování
obročí a nedosahují v takových jednotlivých
případech výměry 9 ha zemědělské
půdy.
Pachtýřům pozemků, kteří
nemohou vzhledem k těmto výjimkám své
požadovací právo uplatniti, náleží
přednostní právo získati jinou půdu,
k vyvlastnění určenou.
K čl. 2.: Požadovací právo pachtýřovo
nevztahuje se na objekty, jichž užívatel círk.
neb nadač. jmění k svému nerušenému
obývání a dalšímu užívání
potřebuje.
K čl. 29.: Půda, jež podle tohoto zákona
přejde do vlastnictví drobných pachtýřů,
může býti dále zcizena, nebo dále
propachtována, pouze těm nových uchazečům,
jichž vlastní i najatá zemědělská
půda, nabudou-li do vlastnictví neb do nájmu
takového pozemku, nebude přesahovati 8 ha.
Návrh budiž přikázán výboru
pro pozemkovou reformu.