Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1258.

Návrh

člena Národního shromáždění Josefa Šolleho a soudruhů, aby byl doplněn zákon ze dne 27. května 1919 č. 318 o zajištění půdy drobným pachtýřům.

Pachtýřům (podpachtýřům) zemědělských pozemků dílčích zajišťuje se zákonem ze dne 27. května 1919 předkupní právo na tuto půdu. Majetníkům velkých statků má zůstati podle záborového zákona ze dne 16. dubna 1919 č. 215 aspoň 150 ha půdy zemědělské, anebo 250 ha půdy vůbec.

Vlastníkům, resp. užívatelům statku církevního nebo nadačního, jichž se zákon ze dne 16. dubna 1919 o zabrání velkého majetku pozemkového netýká, ukládá se však zákonem ze dne 27. května 1919 č. 318 za povinnost, prodati veškeru půdu, drobnými pachtýři od r. 1901 užívanou - pokud se o ni tito pachtýři ucházejí - bez jakékoliv existenční meze pro užívatele, resp. vlastníka, a za náhradu, jíž jsou podkladem ceny pozemků, v téže krajině r. 1913 platné.

Toto ustanovení ohrožuje vážně existenci celé řady užívatelů církevního a nadačního majetku pozemkového a svojí výjimečností, vztahující se podle čl. 1. citovaného zákona jen na hospodářské součásti statku církevního nebo nadačního (resp. deskového), poškozuje ponejvíce ty osoby stavu duchovního, které z humanních zřetelů drobným nemajetným spoluobčanům pronajímaly kostelní a zádušní pozemky za levný pacht.

Naopak ušetřeni jsou právě ti vlastníci půdy, kteří ji pouze ve velkém a samozřejmě jen zámožným pachtýřům pronajímali. Zákon má obecně prospěšný smysl, zajistiti půdu drobným lidem, ale nezamezuje, aby do vlastnictví drobných pachtýřů převedené pozemky nestaly se pak předmětem dalšího, zištného obchodování s touto zemědělskou půdou.

Sociální spravedlnost, veřejná morálka i zájem obecně prospěšný ukládají, aby zákon ze dne 27. května 1919 čís. 318 byl přiměřeně doplněn.

Podepsaní tudíž navrhují tyto dodatky k čl. 1., 2. a 29. zákona, a to:

K čl. 1.: Nároku v odst. 1. přiznaného, nelze uplatniti dále na ony pozemky, které tvoří součást církevního nebo nadačního statku a jsou zároveň základem pravidelných a zaručených důchodů užívatele (resp. vlastníka) anebo jsou určeny na udržování obročí a nedosahují v takových jednotlivých případech výměry 9 ha zemědělské půdy.

Pachtýřům pozemků, kteří nemohou vzhledem k těmto výjimkám své požadovací právo uplatniti, náleží přednostní právo získati jinou půdu, k vyvlastnění určenou.

K čl. 2.: Požadovací právo pachtýřovo nevztahuje se na objekty, jichž užívatel círk. neb nadač. jmění k svému nerušenému obývání a dalšímu užívání potřebuje.

K čl. 29.: Půda, jež podle tohoto zákona přejde do vlastnictví drobných pachtýřů, může býti dále zcizena, nebo dále propachtována, pouze těm nových uchazečům, jichž vlastní i najatá zemědělská půda, nabudou-li do vlastnictví neb do nájmu takového pozemku, nebude přesahovati 8 ha.

Návrh budiž přikázán výboru pro pozemkovou reformu.

V Praze 26. června 1919.

Josef Šolle,

Dr. Mazanec, Valoušek, A. Kaderka, Dr. Dolanský, Jílek, F. Šabata, Šrámek, Dr. Novotný Bezděk, Šamalík, Čuřík, Kadlčák, Fr. Mlčoch, Fr. Navrátil, Ing. Pospíšil, Zavoral, Dr. Kordač, Dr. Stojan, Rýpar, Čapka.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP