Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Celý československý venkov vydán je mnohostrannému a násilnému terroru dělnických vrstev, které příkrým způsobem ruší žádoucí klid a pořádek naší republiky, zejména na poli práce.

A) Terror proti zemědělskému dělnictvu.

Ihned po převratu, - kdy žádoucí byl klid a mír mezi politickými stranami počato bylo s donucováním pracujícího lidu ke vstupu do socialistických organisací. V tomto díle - republikánské volnosti naprosto neodpovídajícím - socialistické organisace nadále pokračují a z poslední doby uvádíme příkladem:

Protokol, sepsaný s p. Ant. Michalem, zemědělským dělníkem v Rybníkách, dne 25. května 1919.

»Dne 21. května vyzván byl zemědělský dělník Ant. Michal, jenž zaměstnán jest u p. Rud. Hermana, nájemce velkostatku »Nové Dvory« u Dobříše, důvěrníkem p. Fr. Vondruškou, by přidal se k jejich straně, hodlá-li dále v místě býti zaměstnán. Lhůta na rozmyšlenou byla mu ponechána do 25. t. m.

Michal Ant. odebral se hned k důvěrníku naší strany p. Jos. Soukupovi v Rybníkách, který dal ihned s ním zavésti u nás protokol stížnosti.

Michal Ant. byl tamním nájemcem p. Rud. Hermanem z vojny vyproštěn a pracuje k plné jeho spokojenosti i spolupracujících, kteří nic nenamítají proti němu.

Důvěrník p. Frant. Vondruška se vůči Ant. Michalovi vyjádřil, že na tamním dvoře může býti zaměstnán jen sociální demokrat anebo »bolševik« jiný prý žádný.«.

Protokol, sepsaný s p. Jos. Procházkou, domkářem, Rybníky č. 4, dne 25. května 1919..

»Dne 14. května t. r. byl vyzván Jos. Procházka hajným Matějem Votavou z hájovny raj. dobříšského, aby mu šel na práci na 2-3 dni. Avšak poté bylo pracovní jeho místo změněno a poslán byl hajným do lesní kultury kopat pasti na brouky. Když jej při práci té viděl tamní důvěrník str. soc. dem., přišel k němu, vzal mu motyku z ruky a pravil k najatému dělníku Jos. Procházkovi, zda má knížku str. soc. dem., aby se mu s ní legitimoval. - Jelikož jí neměl, (byl při org. Rep. str. č. s. v.), vzal mu p. František Vondruška, předák soc. dem. v Rybníkách motyku, vysloviv se, že, když bude dělníků potřebí, jsou zde oni, a když by z nich žádného nebylo, že pak pracovati může, ale jen za poloviční mzdu.

Najatému dělníku Jos. Procházkovi, domkáři, nezbývalo, než se odebrati domů.«

»Vážený pane!

Žádáme Vás laskavě, abyste působil k tomu, aby Váš čeledín František Chvátal vstoupil do organisace dělnické, neboť se nám jeho jednání nelíbí a prostě to trpět nebudeme. Následky byste musil přičíst sám sobě. Doufaje, že žádosti naší bude vyhověno smírnou cestou, znamenám se

Běranovice 21. května 1919.«

»Na panství býv. hraběte Děpolda Černína (okres král.-městecký) vymohlo si stávkou dělnictvo, že smějí správy velkostatků a lesů zaměstnávati pouze organisované dělníky sociálně demokratické, až po zakročení některých úředníků bylo slovo »sociál. demokrat« vypuštěno. Asi před 14 dny byla ve zdejších lesích v revíru voseckém a hlušickém zahájena práce t. zv. tříslo. Dříví se kácí a kůra se loupá a suší. Práce té, jelikož je to práce krátkodobá, trvající týden neb 14 dnů, zúčastňují se ponejvíce domkáři větší i menší, poněvadž práce ta honoruje se z větší části dřívím, t. zv. pařízky. Pravých pouhých dělníků tam není ani 10%, poněvadž dělníci musí nalézt zaměstnání trvalejší.

Když dostavili jsme se do paseky (jsem také jeden z domkářů, který se té práce zúčastnil), přečetl nám jeden z dělníků smlouvu, kterou na správě velkostatku vynutili, a vyzval nás, abychom vstoupili buď do jejich organisace, která je sociál. demokratická, nebo abychom šli domů. Rozvinula se bouřlivá debata, po které prohlásil jejich důvěrník: »Pamatujte si, kdo se nedáte zapsat, že dělat nebudete.«

Někteří šli domů, někteří zůstali a dali se zapsat, což jim ani zazlívat nemůže nikdo, poněvadž, nemá-li doma čím topit a co dělat, tedy se podvolit musí.«

»Miroslav Řehoř, 20letý syn hostinského ve Svinné, okres litomyšlský, sloužil ve vojsku a byl v květnu propuštěn. Za 2 týdny po propuštění zaopatřil mu jeho strýc místo v dílnách na dráze v Čes. Třebové. Když však chtěl místo nastoupit, potkal v dílnách jednoho dělníka ze své obce (Svinné), který svolal důvěrníky dělnických stran, kteří prohlásili, že Miroslav Řehoř jako »agrárník« nesmí být přijat za dělníka do nádražních dílen. Za nadávek »agrárník«, keťas atd. byl Řehoř nucen dílny opustit a ztratil službu.

Řehořův otec je hostinský, o keťasských obchodech však není známo nic. Syn při svém mládí a ve vojenské službě ovšem tím spíše nemůže být vinen nekalým obchodem. Ve všech okolních obcích (blíže Č. Třebové) prohlašují socialisté, že bude muset železniční službu opustit nejen každý, kdo by nepodal důkaz, že při volbách dal hlas jim, ale i každý, jehož otec neb matka dá svůj hlas jiné straně!«

»Na velkostatku plánickém, dvůr Štipoklasy, jest správce František Hlinka, sociál. demokrat, jenž donutil deputátníky, by volili jeho jako zástupce sociální demokracie do obecního zastupitelstva. Donucených je celkem 30 voličů.

Podle tohoto návodu na lovčickém velkostatku šafář nutí chasu, když nebudou volit sociální demokraty, že jim nedá vybílit byty, kdežto 8 členů jde s naší domkářskou domovinou.«

B) Terror proti venkovskému živnostnictvu.

Události, které staly se proti živnostnictvu a obchodnictvu v Praze a které způsobily miliony škod, měly svoje následování na venkově.

O nesčetných útrapách venkovského živnostnictva, pronásledovaného socialistickými organisacemi, mluví nejlépe tento doklad:

»Dne 24. května pozván starosta gremia turnovského na okres. hejtmanství, kdež mu položen prostě požadavek slevy na zboží, při čemž okr. komisař p. Dr. Vajna prostě prohlásil, že nestane-li se tak, neručí za udržení pořádku.

Přítomný zástupce strany národně-sociální prohlásil ve večerní schůzi Obchodního gremia, svolané na popud p. okr. komisaře Dra. Vajny, že je třeba jediného slova národně-socialistického vůdce p. J. Stejskala (správce nemoc. pokladny) v Turnově, a že vše bude vzhůru nohama, že bude zle a vojsko místní posádky že jde s nimi. To prohlásil jako obchodník a člen výboru obchodního gremia p. Josef Jar. Klofec - v přítomnosti jmenovaného p. Dra. Vajny, který schůze té jako referent okr. hejtmanství se zúčastnil.

C) Terror proti domkářům, rolníkům a všemu lidu venkovskému.

To, co se stalo koncem května a v prvních dnech červnových na českém venkově, svědčí o tom, že osnovatelům demonstrací nešlo o zastrašení pravých lichvářů před další lichvou, nýbrž že jim šlo o zahájení násilností proti vrstvám neorganisovaným v jejich řadách.

Nejhorším zjevem při posledním drancování, loupení a vyhrožování na našem venkově bylo, že nejen mužové, ale i mnoho bezbranných žen domkářů, chalupníků, zemědělských dělníků a rolníků před očima vlastních dítek a mnohde v pozdních hodinách nočních voděno před »šibenice« a tam ve svobodné republice donucováno k bezdůvodným prohlášením a k zpěvu »Rudého praporu«, tam jim vyhrožováno způsobem nedůstojným českého národa.

Vedle nesčetných zpráv, jež o těchto událostech přinesl denní tisk, uvádíme příkladem některé přímo odstrašující zjevy.

Okres lounský mohl by - pokud se týče právě prováděných »demonstrací« proti lichvářům - býti jistě zařaděn v Čechách, resp. v celé naší republice na místo prvé. Jak bylo již veřejnosti naší oznámeno, pořádán byl v pátek dne 23. t. m. stranami socialistickými tábor lidu, na němž mělo býti protestováno proti zamýšlenému propuštění »velkokeťasa Orta«. Lid, zúčastněný na táboru, poštván byv socialistickými řečníky, dělal potom pořádek bitím a insultováním mnoha řádných občanů v Lounech. Tímto aktem nebylo však řádění zběsilé luzy ukončeno, neboť příští dny pořádaly se další výpravy pro »dělání pořádku«, a to do obcí venkovských.

Tak navštíveny byly obce Vršovice, Obora, Smolnice a Chlumčany, kde řáděno bylo takovým způsobem, že po oznámení jednotlivých podrobností nemůže se člověk ubrániti otázce, zdali jednají podobně lidé, nebo dravá zvěř?

Obec Vršovice přepadena byla již kolem 11. hod. noční, kdy bylo několik rolníků insultováno a sbito. Kde byla již vrata zavřena a dveře zamčeny, bylo jednoduše násilným způsobem otevřeno a ubohé, nic netušící oběti ven vyvlečeny a zfanatisovanou luzou insultovány a sbity. Rovněž i místní zámecký kaplan byl ve spodním prádle z postele vyvlečen a davem ohrožován.

O nic lépe nevedlo se občanům oborským v neděli. Tamní učitel byl za to, že prý jest stoupencem strany agrární, postaven pod šibenici, kde mu hozena smyčka na krk a on bitím donucen zpívati píseň »Rudý prapor«. Toto vše dělo se za přítomnosti školních dítek, z nichž prý mnohé ještě svého učitele pomáhali také bíti.

V týž den odpoledne uspořádána jiná výprava do Smolnice, kde po táboru lidu šel dav po místních sedlácích a chalupnících a nemilosrdně je ztýral a insultoval. Obecní starosta, který se zdráhal před rozlícený dav na »soud lidu« dobrovolně předstoupiti, byl násilím ze svého bytu vyvlečen a venku davem ohrožován.

Do obce Chlumčan přitáhl zfanatisovaný dav kolem deváté hodiny večerní a insultoval a sbil rovněž mnoho rolníků, obecního starostu, i jeho choť a řídícího učitele. Rovněž rodina tamního mlynáře byla o půl jedenácté hodině noční v bytě svém po násilném otevření dvora a domu z postelí vyvlečena a davem insultována.

Tak řádily demonstrující davy na Lounsku v neděli dne 25. května 1919, v době naší národní samostatnosti a svobody politické.

Připomenouti dlužno, že vůdci výpravy smolnické a chlumčanské byli zaměstnanci dílen českosl. státních drah v Lounech na venkově bydlící.«

Podobné násilnosti byly v Třebotově a Solopiskách pod vedením socialisty Ant. Homolky v Třebotově a Karla Straširybky ze Solopisk, dále v Blevicích u Kladna, kde socialisté pod vedením Ant. Pospíšila z Blevic prováděli justici šibenicí, ve Pcherách u Sláného, ve Slukách u Brandýsa n. Labem pod vedením socialistů Chmelaře, Uhra a Štembery. Co stalo se na Kolínsku, Mladoboleslavsku, Kladensku, Slánsku a j., nelze pérem vylíčiti, takže nuceni jsme tázati se pánů ministrů, vnitra, spravedlnosti a zemědělství:

1. Jest vláda ochotna vydati nařízení, kterým se zaručuje svoboda občanská, takže každé smluvní ujednání o povinné organisaci v politické straně proti vůli jednotlivcově prohlašuje za neplatné?

2. Jest vláda ochotna vyšetřiti poměry ve všech zabraných velkostatcích, kde různými výhodami (lepší práce, pronajímání luk a polí a p.) a vyhrožováním působí se k posílení socialistických organisací?

3. Jest vláda ochotna vyšetřiti podrobně případy násilností na venkovském dělnictvu, živnostnicvu, domkářích, rolnících a našem lidu venkovském, aby neprováděli v naší republice druhou vládu socialističtí důvěrníci?

4. Jest vláda ochotna náležitě zjistiti a potrestati pravé vinníky posledních násilností na československém venkově a v Praze, poskytnouti nevinným náhrady a všem vrstvám lidu venkovského zaručiti osobní bezpečnost před každým násilím?