Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1237.

Dotaz

člena Národního shromáždění Rudolfa Mlčocha a soudruhů

na pana ministra financí Dra Rašína

o penězích s falešnými kolky a záplavě papírových korun a dvoukorun.

V poslední době nastal hotový poplach a bezradnost v kruzích obchodních i konsumentů pro naprostou nejistotu hodnoty našich papírových peněz. Vyskytlo se totiž tolik bankovek, zejména stokorunových a tisícikorunových s falešnými kolky a tolika různými druhy falsifikátu, že je prostě nemožno zjistiti pravost kolků na bankovkách.

Tím větší proto působí nyní rozruch zvláště v kruzích živnostnictva a obchodnictva, když při odevzdávání peněz na poště jsou zmíněné bankovky stranám prostě konfiskovány a do bankovního ústavu ministerstva financí odváděny, kterýžto ústav vydá stvrzenku, že přijal dotyčný počet kusů bankovek s falešnými kolky bez nároků na náhradu. Celé toto jednání způsobuje tím větší chaos a napomáhá k tomu, že jest stále větší příliv bankovek s falešnými kolky v kruzích obchodních, neboť každý občan hledí se bankovek stokorunových zbaviti nákupem. Důsledky stavu toho jsou nedozírné, neboť jsou s to podlomiti důvěru v naší papírovou měnu vůbec a vyvolati veřejné protesty, neboť jsou tímto poškozeny velmi silně též široké vrstvy lidu pracujícího. Nelze pochopiti, proč mají za následky nedostatečného způsobu označení našich peněz trpěti široké kruhy nemajetného občanstva a zvláště živnostnictva, proč konfiskují se jim celé bankovky bez náhrady, když jenom kolky jsou falešné a i to je ve velmi četných případech sporno, neboť i kruhy odborné velmi často nerozeznávají pravých kolků od nepravých. Jak lze se uchrániti od event. ztráty při přijímání bankovek? Či nemají se přijímati vůbec?

Další svízel jest s přijímáním jedno- a dvoukorunových bankovek. Každý jest podle nařízení vlády československé republiky ze dne 12. května 1919, č. 240 sb. z. a n. povinen přijmouti denně od jedné strany pouze dvacet korun v jedno- a dvoukorunových bankovkách, avšak sám, příjemce-obchodník, může taktéž jedné straně platiti denně pouze dvacet korun v těchto penězích.

Z toho je hotový chaos v živnostech. Je přece zřejmo, že živnosti detailní, zvláště potravinářské, trží po celý den téměř výhradně jedno- a dvoukorunové bankovky. Jsou živnosti, že odebírají své potřeby z jedné továrny, nebo velkoobchodu a mohou tedy svému dodavateli zaplatiti denně v těchto penězích pouze 20 K. Co má tedy takový živnostník dělati s druhými jedno- a dvoukorunovými bankovkami, když jich trží denně na příklad až za 5000 K, když i také pošty a úřady odmítají příjem většího poctu těchto bankovek? Další trvání tohoto stavu jest naprosto nemožným, neboť vyvolává hotovou paniku v našem hospodářském životě, ba může způsobit i úplný národohospodářský rozvrat.

Podepsaní se proto táží:

1. Jest p. ministru financí znám tento naprosto neudržitelný stav, který podlamuje důvěru v naši papírovou měnu?

2. Jaké kroky hodlá p. ministr financí zaříditi, aby byla v tomto směru provedena důkladná a rychlá náprava?

V Praze 25. června 1919.

Rud. Mlčoch,

J. Marek, Skurský, Johanis, Aust, Koláříková, F. Svoboda, Bechyně, K. Dědic, Fr. Houser, Fílipínský, R. Merta, Lehocký, Němeček, Časný, Dr. Witt, A. Němec E. Burian, Pik, Hampl, Rouček.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP