Dělnictvo, živnostnictvo a vůbec veškeré
vrstvy lidové na Moravě dovolávají
se poslední dobou na všech veřejných
schůzích ochrany při zásobování
a stanovení cen za dříví palivové.
Tak z okresu boskovického, novoměstského,
žďárského, velkomeziříčského,
místeckého a j. jdou neustále stížnosti
na to, že ceny dříví v panských
lesích (na stojato) jsou tak vysoké a pro pracující
lid nedostupné, že nijak toho platit nemohou a nebudou.
Hlasy z těchto krajů jdou tak daleko, že na
veřejných schůzích přednášejí
se resoluce, nevyhoví-li se a nebudou-li ceny dříví
sníženy aspoň o 50%, že půjdou
sami do lesa, dříví si odeberou a zaplatí
za 1 m3 dřeva 10 K.
Z jiných míst z Místecka oznamují
se přímo odsouzení hodné případy
zdražování dřeva. Tam jistý obchodník
dřívím potřeboval dřeva a obrátil
se na majetníka panství se žádostí
o prodej dřeva. Majetník slíbil, ale když
obchodník za týden přišel koupi dojednati,
oznámil mu majitel, že dřevo koupila jistá
banka, a to o 20% dráže, než nabízel on.
Poněvadž obchodník onen dřeva potřeboval,
obrátil se na onu banku a ona mu dřevo nabídla
zase s 20% ziskem.
Že takové hospodářství náš
lid roztrpčuje a znemožňuje vůbec veškeru
životní schopnost, netřeba dotvrzovati.
Táží se proto podepsaní:
Jsou panu ministru zásobování poměry
na trhu dřevařském známy?
Co hodlá pan ministr učiniti, aby našim dělným
i výrobním vrstvám dostalo se levného
palivového i stavebního dřeva?