Podle usnesení Národního shromáždění
se nařizuje:
Zákon ze dne 25. července 1871, čís.
75 ř. zák. (řád notářský)
mění se takto:
§ 1.
Prvý odstavec § 171 zní:
Notáři smějí za své úřední
úkony bráti poplatky jen podle sazeb, které
vydá ministr spravedlnosti vyslechna notářské
komory.
§ 182 zní:
Notář, jenž by účtoval poplatek
vyšší, než stanoví sazby ministerstvem
spravedlnosti vydané, má účastníkům
to, co vybral přes sazbu, vrátit a kromě
toho má býti proti němu zakročeno
dle hlavy X.
§ 183 se zrušuje.
§ 27 poplatkové sazby připojené k notářskému
řádu ze dne 21. května 1855, č. 94
ř. zák. mění se takto:
Ministr spravedlnosti vyslechna notářské
komory vydá nařízením poplatkovou
sazbu notářů, jako soudních komisařů.
§ 28 téže sazby se zrušuje.
§ 210 zák. čl. XXXV. z r. 1874 (not. řádu)
zní:
Ministr spravedlnosti vydá nařízením
poplatkovou sazbu notářů vyslechna notářské
komory.
Zák. článkem LI. z r. 1880 vydaná
a pozdějšími nařízeními
upravená sazba notářských poplatků
pozbude platnosti dnem, kdy nařízení bude
vydáno.
Počátek účinnosti zákona tohoto
bude určen nařízením, kterým
budou sazby notářské upraveny. Současně
pozbude platnosti nařízení ze dne 27. dubna
1917, č. 189 ř. zák.
Ministru spravedlnosti se ukládá, aby tento zákon
provedl.
Sazba notářských poplatků jest upravena
podle § 171 not. řádu ze dne 25. července
1871, č. 75 ř. zák. a jeho přílohy
(§ 1-20) ve formě zákona; justiční
správě vyhraženo bylo toliko právo,
aby zákonem určené sazby zvýšila,
nejvýše však o 20% (§ 183 not. ř.).
Vzhledem k mimořádným poměrům
hospodářským, vyvolaným světovou
válkou, užilo rakouské ministerstvo spravedlnosti
oprávnění toho a nařízením
ze dne 27. dubna 1917, č. 189 ř. zák., sazby
notářského řádu zvýšeny
o 20%. Jinak zůstal notářský tarif
po celou dobu platnosti notářského rádu
z roku 1871 nezměněn.
Nelze přehlížeti, že ani sazba, nařízením
z r. 1917 zvýšená, nikterak neodpovídá
změněným hospodářským
poměrům; ačkoli režie notářů
stoupla několikeronásobně, jsou jednotlivé
položky tarifu zcela nepatrné. Platí to zejména
o poplatcích za legalisace (1 K 40 h, resp. při
neknihovních listinách 2 K 40 h i tam, kde jedná
se o právní jednání milionová),
za sdělávání smluv atd.
Požadavek, aby sazba notářská byla přiměřeně
zvýšena, jest za těchto okolností plně
odůvodněn.
Poněvadž však nynější hospodářské
poměry nelze pokládati za trvalé a naopak
dá se očekávati opětné zlepšení
poměrů drahotních, nedoporučuje se,
aby zvýšení notářského
tarifu provedeno bylo zákonem, jehož změna
jest vždy spojena se značnými obtížemi.
Vhodnější byla by úprava způsobu
stejného, jako jest provedena při tarifu advokátním,
kde vyhraženo jest ministerstvu spravedlnosti, by poplatky
advokátní určovalo dle potřeby nařízením,
které mnohem snáze a rychleji, nežli zákon,
lze přizpůsobiti poměrům hospodářským.
Navrhuje se proto změna notářského
řádu v tom směru, že ustanovení,
týkající se zákonné úpravy
notářských poplatků, se zrušují
a nahrazují novými, které umožňují
ministerstvu spravedlnosti vydati poplatkovou sazbu nařízením,
a to jak pro jednání, která vykonávají
notáři dle řádu notářského
z roku 1871, tak i pro výkony jejich jako soudních
komisařů dle notářského řádu
z roku 1871, tak i pro výkony jejich jako soudních
komisařů dle notářského radu
z 21. května 1855, č. 94 ř. zák.
Ve formálním směru se navrhuje, aby osnova
byla přikázána výboru právnímu
s uložením 14 denní lhůty.