Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1212.

Odpověď

ministra pro zásobování lidu

na dotaz členů Národního shromáždění Sáblíka, Chroustovského

a druhů (číslo tisku 881)

o povolování vývozu potravin za různé zboží.

K dotazu pánů členů Národního shromáždění Sáblíka, Chroustovského a druhů o povolování vývozu nejnutnějších potravin za různé zboží a tím podporování podloudného obchodu, sděluje se toto:

Volný nákup bramborů nikomu povolen nebyl. I v případech, kde různé korporace a pod. žádaly za povolení k nákupu bramborů od určitých producentů, byl výkup bramborů proveden státním obilním ústavem, který také příděl bramborů obstaral, aby se zabránilo dvojímu zásobení. Při tomto postupu podařilo se namnoze zjistiti zásoby bramborů, jež by byly jinak veřejnému zásobování unikly.

Výměna potravin za uhlí děla se správami dolů po celou dobu války jednak proto, že doly dělníky normálními příděly nemohly vyživiti, jednak proto, že producent raději bral za potraviny vzácné uhlí než peníze.

Bývalá rak. vláda povolila svého času pod nátlakem zástupců hornictva tuto výměnu, a také když ji později pro různé nepřístojnosti zakázala, nebyl zákaz ten v praksi prováděn. Ministerstvo pro zásobování lidu nemohlo výměnu býv. rakouskou vládou trpěnou zakázati, protože by se tím výživa hornictva zhoršila a také výkonnost dolů ohrozila.

Ministerstvo snažilo se však v dohodě s ministerstvem veřejných prací tento dosud »divoký« směnný obchod upravit a sobě možnost kontroly zajistit, aby předešlo se různým, se směnou spojeným nepřístojnostem. Směna uhlí za obilí bude v nejbližších dnech úplně zastavena; min. zás. a min. veř. prací dohodla se na tom, aby se přímá výměna uhlí za obilí u producenta nadále nekonala.

Pokud jde zvlášť o uvolnění bramborů za amoniak, má se ve skutečnosti věc jinak, než jak je líčena. Ředitelství závodů Mannesmannröhrenwerke v Chomutově požádalo ministerstvo pro zásobování lidu, aby dovoleno mu bylo opatřiti si 4 vagony bramborů pro zásobení svého dělnictva, jež trpělo hladem.

Ježto nebylo možno z nepatrných veřejných výkupů příděl uskutečnit a šlo o to, by zachován byl v severních Čechách mezi dělnictvem klid a také chod továrny byl udržen, svolilo ministerstvo k tomu, aby firma brambory ty opatřila a připustilo, by se tak stalo, ježto věc spěchala, přímo u producenta, který požadoval za brambory hnojivo, naprosto nevyhnutelné pro zemědělství.

Podobně má se věc s brambory pro zásobení hornictva dolů severočeské uhelné společnosti v Mostě.

Šlo zde celkem o zásobení 11.000 horníků s jejich rodinami v době, kdy nebylo možno přidělovati dostatečné dávky mouky a kdy bramborů z výkupu Obilnímu ústavu vůbec žádných nebylo k disposici. Ministerstvo jen aby zabránilo stávce jež přirozeně byla by strhla další řady horníkův a aby udrželo těžbu uhelnou pro veškeren veřejný život tak důležitou, dovolilo, aby vyměněno bylo uhlí prostřednictvím obilního ústavu za 15 vagonů bramborů, jež dodati se zavázaly firmy Emil Polák, Viktor Polák a Artur Peške. Brambory měly býti dodány v množství 15 vagonů na kontingent okresu sedlčanského, byly však mezitím obilním ústavem vykoupeny. Proto přikázalo ministerstvo obilnímu ústavu, aby jmenované firmě z těchto bramborův alespoň nějakou větší část přidělil.

Brambory z Moravy přiděleny byly Německému Rakousku jednou výměnou za léčiva (za očkovací látku), jež Německé Rakousko dodalo.

Výměna ta povolena byla na výslovnou žádost ministerstva zemědělství, jež prohlásilo, že těchto kompensačních předmětů nelze pro zemědělství postrádat a jinakým způsobem získat, obchod nebyl povolen p. Růžičkovi z Matějova, nýbrž vládě Německého Rakouska a byly ve skutečnosti dodány také z Moravy jenom 2 vagony, dalších. 7 vagonů disponováno později ze Slovenska.

Jak z uvedeného patrno, povoleny byly všecky zmíněné kompensace výjimečně jen z naléhavých a neodkladných důvodův a stalo se tak ve všech případech v zájmu zemědělství na straně jedné, na druhé straně pak proto, by dělnictvu v severních Čechách strádajícímu nedostatkem potravin, opatřeny byly živiny a tím aby byl udržen v průmyslové oblasti klid a nerušená práce, po níž dnes se všech stran se volá.

Ministerstvo pro zásobování lidu nerado sáhá k takovýmto mimořádným opatřením, bylo k tomu však neodbytně nuceno proto, že výkup bramborů na jaře klesl až na 15-20 vagonů denně, z nichž přirozeně nebylo lze hraditi potřebu ani Velké Prahy, ani průmyslových obvodů.

Z předeslaných vývodů jest zřejmo, že súčastněné úřady byly si vědomy obav i pochybností, jež pány interpelanty přiměly k jich dotazu; ministerstvo pro zásobování lidu soudí však, že učiněno bylo vše, co bylo možno, aby se předešlo možnému zneužívání; páni interpelanti mohou být ubezpečeni, že bude také i nadále vynaloženo všechno úsilí, by ani v budoucnosti nevzešly z tohoto mimořádného způsobu potravinových přídělů žádné hospodářské škody.

V Praze 7. června 1919.

Ministr pro zásobování lidu:

Dr. Boh. Vrbenský v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP