Již při projednávání zákona
o zřízení druhé české
university v Brně vysloven byl od slovenských poslanců
požadavek, aby také Slovensko mělo zajištěnu
co nejdříve zákonem svoji universitu československou,
která by nastoupila po universitě maďarské,
zřízené maďarským zákonem
z roku 1914. Universita maďarská, zákonem zřízená,
de facto dosud vybudována nebyla a jest ve stavu zcela
počátečném. Pomýšleno
bylo na tyto fakulty: a) státovědecko-právnickou,
b) filosoficko-historickou, c) přírodovědecko-mathematickou,
d) lékařskou. Fakulta filosofickohistorická
a přírodovědecko-mathematická dosud
de facto neexistují. Fakulta státovědecko-právnická
působí a z fakulty lékařské
jsou v chodu některé obory praktické. Že
to, co v Bratislavě existuje, nemůže býti
nazváno universitou, lze poznati také z počtu
posluchačstva a profesorů. Na fakultě lékařské
jest 11 profesorů a pouze asi 40 posluchačů,
na fakultě filosofické 10 profesorů a rovněž
pouze 40 posluchačů, na fakultě přírodovědecké
není ani profesorů a přirozeně ani
žádných posluchačů, takže
pouze fakulta právnická, přetvořená
z právnické akademie, má asi 180 posluchačů
a 11 profesorů. Jinými slovy: v Prešpurku byla
právnická akademie a všeobecná nemocnice
a ty povýšila maďarská vláda roku
1914 na maďarskou universitu pro Slovensko. Vybudovati universitu
bylo válkou znemožněno.
Ježto Prešpurk mírovou konferencí přiřčen
jest republice československé, nastává
povinnost zajistiti Slovákům zákonem universitu
a podle přání klubu slovenského podán
byl proto drem M. Hodžou a předsedou školského
výboru Národního shromáždění
drem O. Srdínkem v Národním shromáždění
návrh, aby v Bratislavě zřízena byla
československá státní universita.
Školský výbor projednal tento návrh
v sedění svém dne 10. června t. r.
za přítomnosti státního tajemníka
ministerstva školství a národní osvěty
a došel k tomu závěru, aby obsazeny byly počátkem
října 1919 stolice fakulty lékařské,
které v zárodcích v Bratislavě existují,
profesory českými, a přednášky
aby se konaly na této fakultě česky nebo
slovensky. Fakulty přírodovědecká
a filosofická aby prozatím nebyly vybudovány
a fakulta právnická aby po dobu nejkratší
nutnosti přechodně byla ponechána s přednáškami
českými a podle potřeby maďarskými.
Výslovně však ustanoveno, že nejdéle
do 3 roků i na fakultě právnické má
býti zavedena jako jazyk přednášek buďto
čeština nebo slovenština. Podrobnosti provedení
ponechávají se ministerstvu školství
a národní osvěty.
V souhlase se zákonem o druhé české
universitě Masarykově v Brně, navrženo
bylo zřízen čtyř světských
fakult: právnické, lékařské,
přírodovědecké a filosofické
(duchovědné). Návrh dra Stojana, aby zřízena
byla také fakulta theologická, byl schválen
pouze hlasem pana navrhovatele.
Jako úřední (jednací) a vyučovací
jazyk této nové university ustanovena čeština
i slovenština.
Profesory pro lékařskou fakultu navrhne profesorský
sbor české lékařské fakulty
a tito profesoři buďtež jmenováni nejdéle
do konce července 1919, aby se mohli na přestup
svůj připraviti.
Finančně jest otevření stolic lékařské
fakulty ve státním rozpočtu na běžící
rok zajištěno.
První profesory pro ostatní tři světské
fakulty navrhnou sbory 8členné, zřízené
za předsednictví ministerstva školství
a národní osvěty ze 2 profesorů příslušných
fakult české university v Praze, 2 profesorů
české university v Brně a 2 členů,
jmenovaných ministrem školství z odborných
vědeckých kruhů slovenských.
Otevření jednotlivých fakult a dobudování
fakulty právnické a lékařské
svěřuje se ministerstvu školství a národní
osvěty po dohodě s politickými kruhy slovenskými.
Národní shromáždění, račiž
uděliti přiložené osnově zákona
ústavní schválení.
Se schválením Národního shromáždění
československého nařizuje se:
V Bratislavě se zřizuje místo bývalé
maďarské university československá státní
universita o čtyřech fakultách: právnické,
lékařské, přírodovědecké
a filosofické. Přednášky se konají
buďto česky nebo slovensky.
Provésti tento zákon se ukládá vládě.