Na shora uvedený dotaz o způsobu provádění
rekvisic v okresu píseckém oznamuje se toto:
Neúroda, kterou byla postižena obec Žďár
následkem pozdních mrazů a sucha, byla okresnímu
hejtmanství v Písku známa a při stanovení
kontingentu obilního také v úvahu vzata;
neboť na osevní plochu obilí obce Žďáru
184 ha určeno bylo dodati pouze 138 q obilí, to
jest na 1 ha plochy osevní 70 kg obilí, kdežto
průměr na 1 ha osevní celého okresu
činil 140 kg obilí.
Jak mírně bylo při výkupu obilí
v obci Žďáru postupováno, zřejmo
jest z toho, že na určený kontingent celkem
dáno bylo pouze 50 q obilí, tedy 27 kg obilí
z jednoho hektaru půdy, kdežto průměrná
dodávka v obcích celého politického
okresu činí určených 140 kg obilí
na 1 ha plochy.
Výkup obilí ve Žďáru dne 5. dubna
1919 konal se podle nařízení zemské
správy politické ze dne 17. února 1919 č.
36.689 a dřívější výkup
v téže obci konal se naposled koncem ledna 1919. Výkupním
komisařem byl Václav Šperk, četnický
strážmistr ve výslužbě, který
jest klidný a rozvážný a jeden z nejmírnějších
výkupních komisařů. Měl podle
daných instrukcí stůj co stůj šetřit
osiva a zákonné dávky na výživu.
Výkup obilí u rolníka Františka Slepičky
konal se za přítomnosti jeho manželky Veroniky
Slepičkové. Jmenovaný rolník odevzdal
až do dne výkupu dne 5. dubna 1919 pouze 120 kg obilí,
ačkoli má podle statistiky osevu 14.87 ha pozemků,
z nichž jest 7.34 ha oseto obilím. Při výkupu
nalezeno bylo u něho na sýpce 130 kg pšenice,
150 kg žita, 250 kg ječmene, 450 kg ovsa a 70 kg mouky.
Na výslovný dotaz výkupního komisaře,
zda-li má ještě jiné zásoby obilí,
odpověděla V. Slepičková, že
nemá nic a že má nedostatek. Zatím bylo
vojíny z asistence zpozorováno, že půda
nad chlévem nemá ve zdi žádného
vchodu, a že vikýř pokryt jest latěmi
a taškami. Proto vojíni tašky odstranili a nahlédnuvše
dovnitř shledali, že na půdě schováno
jest vymlácené obilí, pokryté senem,
které musilo býti odstraněno, aby obilí
mohlo býti dolů sneseno a odváženo.
Zatajené obilí vážilo: 110 kg pšenice,
339 kg žita, a bylo uloženo u obecního úřadu
ve Žďáře. O bourání zdi
vojíni se nepokoušeli, pouze 2 nebo 3 cihly spadly
z podkrovní zdi, když vojín na půdu
vikýřem vstupoval. Rovněž ve světnici
vykonána byla prohlídka, nikoli však způsobem
příkrým; při této prohlídce
nalezeno bylo v posteli 20 kg ovsa.
Při tom, co u sousedních rolníků ve
výkupu obilí bylo pokračováno, srotil
se zástup asi 50 osob, které z počátku
na výkupní komisi různými poznámkami
a nadávkami dorážely a později ji ohrožovaly,
když rolník Slepička se vrátil a prohlásil,
že zabavené obilí z obce nedá odvézti,
ani kdyby proti němu bylo použito zbraně. Proto
výkupní komisař výkup přerušil,
aby zabránil dalšímu jitření
obyvatelstva. Následujícího dne byla neděle
a v pondělí druhého dne nebylo ve výkupu
pokračováno, poněvadž výkupní
komisař povolán byl za svědka k soudu a náhrada
za něho nebyla po ruce. Vojsko ponecháno bylo v
obci, aby zabavené obilí střežilo. Když
však obecní úřad ve Žďáře
dne 8. dubna 1919 prohlásil, že nedovolí, by
v obci vykoupené obilí bylo odvezeno, bylo obilí
obci ponecháno a vojsko z obce odvoláno; výkup
odložen až do úplného uklidnění
obyvatelstva.