Koncem prosince r. 1918 byl spolek českých katolických
akademiků »Česká liga akademická«
vystěhován ze svých místností
v koleji Arnošta z Pardubic (Praha-II., Voršilská
1) a později přestěhován do paláce
Lažanského. Na majetníku pak domu t. j. správní
radě koleje Arnošta z Pardubic vynucena byla pod vyhrůžkou
násilné rekvisice úřední smlouva,
podle níž správní rada koleje pronajímá
místnosti, v nichž uvedený spolek zároveň
s ostatními kulturními spolky katol. studentskými.
»Ústředím katol. studentstva českoslov.«,
»Družstvem Arnošta z Pardubic« a jihoslovenským
spolkem »Dan« sídlil, od 1. ledna 1919 na neurčito
na čtvrtletní výpověď cizineckému
úřadu československému.
Nyní cizinecký úřad místnosti
tyto vyklízí, míní však je přes
to, že smlouva je uzavřena cizineckým úřadem,
přenechati nějaké jiné korporaci podle
doslechu Y. M. C. A., nehledíc na majetníka domu
ani na to, že uvedené spolky těchto místností
zabraných a pronajatých jen pro potřebu cizineckého
úřadu, nezbytně potřebují,
mají-li vyvíjeti nerušeně svoji kulturní
činnost, mezi jiným vydávání
revue »Život« a středoškolského
časopisu »Jitro«, v níž byly znemožněny
i tím, že byly přestěhovány znovu
do farních místností u nejsv. Trojice ve
Spálené ul., jež jsou k účelům
spolkovým naprosto nevhodny.
Jednání cizineckého úřadu československého
je naprosto nepřípustno a proto se podepsaní
táží:
Jest panu ministrovi vnitra známo, jakým tlakem
byly Česká Liga akademická a kolej Arnošta
z Pardubic donucena zříci se svých vhodných
spolkových místností a zaměniti je
za místnosti naprosto nevhodné a nezpůsobilé
a co chce pan ministr učiniti, aby spolek katolických
českých akademiků nebyl tímto neslýchaným
způsobem pronásledován, a aby s ním
nebylo jednáno tak, jako se žádným jiným
studentským spolkem.