Zasedání národního shromáždění československého roku 1919

Tisk 1186.

Dotaz

členů Národního shromáždění Vlad. Hatláka, Viléma Votruby, Jaromíra Špačka a soudruhů na ministra veřejných prací o uplatňování horního zákona vůči majetníkům dolů a svobodných kutišt.

Ve schůzi starostenského sboru okresu místeckého, konané dne 3. dubna 1919 usnesena byla jednomyslně resoluce, která předložena byla rev. báňskému úřadu se žádostí, aby se podle resoluce ihned zakročilo, a o podniknutých krocích nebo dosažených výsledcích byl zpraven starostenský sbor, jelikož národohospodářskou věc tuto musí míti bedlivé na zřeteli pro nesmírnou důležitost nejen místní, nýbrž celého kraje a státu.

Resoluce zní:

Bez ohledu na § 16. horního zákona rakouského, dále §§ 170, 174, 178, 179, 180, 181, 182 a 183 téhož zákona dosud platného, zdržují jednotliví majitelé dolů a svobodných kutišt přirozený vývin uhelného průmyslu, aby si udrželi bez ohledu na potřeby státu a jeho obyvatelů svůj monopol na těžbu uhlí a obchod sním. Umělým způsobem a protekcí dotyčných rakouských státních horních úřadů drží četní majitelé svobodných kutišt terrény značných rozměrů v bezprostředním sousedství uhelného revíru Ostravsko-Karvínského, mnozí celé desítiletí obsazené a vylučují každého českého podnikatele z podnikání hornického, čímž se stalo, že k hornímu regalu patřící mineraly, jako uhlí zdejší oblasti kamenouhelné přešly v neobsazený majetek několika majitelů dolů, kteří majíce k disposici milionové zisky z majetku českého státu a z práce českého dělnictva a úřednictva, používali jich vždy proti českému člověku ať germanisováním neb polonisováním, jako prvního stupně ku germanisaci. Ve směrodatných kruzích jest tato činnost dostatečně známa, vedlo by daleko tuto zde znovu vyličovati.

Jisto jest, že, kdyby majitelé svobodných kutišt v okolí Mor. Ostravského-Karvínského revíru byli, jak zákon káže, svou povinnost konali a rakouské úřady podle téhož zákona je k tomu přidržovaly, bylo dnes zde o mnoho uhelných závodů více a nebylo by takové nouze o uhlí.

Jelikož v československé republice není místa pro podobné hospodářství se státním majetkem, dále jelikož těžba uhelná pro naše průmyslové podnikání tak zapotřebná se musí stůj co stůj pozvednouti, aby pokrytí naší potřeby domácí, zbylo ještě, bychom v cestě kompensačního obchodu si zaopatřit mohli čeho se nám na surovinách a jiných produktech nedostává, mimo toho jelikož nutno odpomoci hrozící nezaměstnanosti dělnictva, upozorňuje na majitele svob. kutišt potažmo uhelných terrénů v našem kraji, kdy by bezodkladně s prací dolovací započato býti mělo. Vždyť hornickou novelou, která měla býti již před válkou v rakouském parlamentě usnesena, ale vlivem velkokapitálu jako každý podobný pokus potlačena se naznačuje, že monopolisování uhelné těžby musí býti učiněna přítrž, poněvadž i rakouský stát se cítil hrubě poškozován. Pouhá hrozba hornické novely ku změně horního zákona měla by na tolik dobrý vliv, že majitelé svob. kutišt značné terreny museli provrtat, čímž k poznání rozsahu uhelných pokladů nemálo přispěno bylo. Tyto vývrty nemají však sloužit jen k umělému dalšímu udržování kutišt, nýbrž mají přirozeně vésti k odkrytí uhelných slojů za účelem jich dobývání, což však se stále oddaluje. K tomuto odkrývání uhelných slojů jsou majitelé dolů a svobodných kutišt morálně a zákonitě povinni svými milionovými zisky ze stávajících dolů a nésti risiko, než přikročeno bude k luštění sestátnění dolů a pronajímání práva dolovacího na české podnikatele.

Uhelná společnost mající velké doly v severních Čechách "Brüxer Kohlenbergbau-Gesellschaft, Brüx", měla míti již prohloubenou jámu v Paskově, neb v Žabnu potažmo ve Sviadnově, neb ve Staříčí, neb ve Kryčovicích v okresu Místeckém. Jak naznačeno jest zde pro terrén: závody uhelné, vrtnými dírami zjištěn kamenouhelný útvar v průměrné hloubce 400 m sloje uhelné tam zjištěné patří k spodním slojům Ostravským, jichž uhlí znamenitě koksuje. Jedná se zde o otevření nové oblasti uhelné, která pravděpodobně s Ostravskou pánví uhelnou souvisí. Význam této nové oblasti uhelné pro náš stát jest velmi pozoruhodný, jednak povede odkrytí slojů k poznání rozlohy Ostravsko-Karvínského revíru na jih k Bezkydům a jednak rozšíří se průmyslové podnikání do zdejších krajů, do kterých má vésti dávno projektovaná dráha místní Vítkovice-Kozlovice, pro kterou se získá nový finanční podklad, který rentabilitu dráhy do docela nového a daleko příznivějšího světla postaví. Prodloužení projektované dráhy do Frenštátu stává se tímto aktuelní.

400 m pokrývu není dnešní dobou následkem zvýšeného nákladu cen prohloubání jam nijak na úkor rentability, naopak zvýšením cen uhlí a možností přiděliti jámě patřičné veliké důlní pole, jeví se výnosnost podniku uhelného naprosto zaručená.

Jelikož uhelná politika v našem státě musí se zaříditi do úsporných kolejí, totiž nesmí se jako dosud plýtvat tepelnou energií a promrhat velecenné součástky obsažené v uhlí, nutno aby při závodech uhelných povstaly koksovny, ve kterých se uhlí skoksuje, neb plynárny, ve kterých se uhlí zplynuje, aby se vyrobené plyny mohly používat jednak k topení a osvětlování v domácnostech, jednak v průmyslu k výrobě elektrického proudu, když předem z nich odtažen byl dusikatý plyn a dehet. Elektrickou energií selektrisuje se ostatní průmysl a hospodářství, dusikatý plyn spracuje se na umělé hnojivo, jehož jest stále více zapotřebí k regeneraci zejména dlouhou válkou vyssáté půdy, čímž výnos půdy se zdvoj- až ztrojnásobnit může a dehet z kamenného uhlí sloužiti bude jako základ pro nový chemický průmysl pro výrobu olejů, léčiva, barviv atd.

U jmenované společnosti ustanoven ředitelem Ing. Raimund Zimmermann v Místku, německý nacionál a zarytý nepřítel všeho českého, který zvláště se vyznamenal činností denunciační jako bývalý neschopný horní ředitel dolů hraběte Lariše v Karvíně v době válečné tím, že vypudil ze služby několik českých úředníků jako inž. Langhammera, inž. Šrámka, inž. Wolfa, inž. Nováka a j., kteří rakouským militarismem pronásledováni byli tak, že někteří přímo pod šibenicí se octli a zavinil jim bezohledně a surově bezměrných tělesných a duševních útrap, jakož i jich rodinám.

Spravedlnost žádá odstranění tohoto člověka a nahražení českým inženýrem, který jak známo ačkoliv často lépe kvalifikován z vyšších míst, to jest ředitelských míst německým kapitálem na české půdě soustavně boykotován byl.

Obsah této resoluce přednesen byl také na sjezdu živnostnictva strany národně-demokratické v Brně.

Vzhledem k obsahu resoluce táží se podepsaní:

Jest známo panu ministru veřejných prací, že horní zákon o držení dolů a svobodných kutišt ve směru v resoluci naznačeném není dodržován?

Je ochoten pan ministr veřejných prací po této stránce zjednati nápravu a pomoci tak kraji uvedenému k hospodářskému rozkvětu?

V Praze dne 11. června 1919.

Vlad. Hatlák, Vilém Votruba, Jaromír Špaček,

Dr. Lukavský, A. Sládek, J. Král, Dr. Mareš, Dr. Budínský, Machar, G. Navrátil, Heinrich, F. Sís, V. Rebš, Dr. Jar. Stránský, Dr. Schieszl, Jan Nohel, Dr. Fáček, Dr. Vrat. Černý, Viková-Kunětická, Dr. Syllaba, B. Fischer.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP