V poříčí řek Labe a Jizery
ležící a velkostatku v Brandýse n. L.
náležející louky byly dřívější
arcivévodskou správou pronajaty na období
6 ti leté různým nájemcům,
ponejvíce větším rolníkům,
kteří po krytí vlastní potřeby
tyto louky opět pronajímali menším nájemcům,
nebo s pící na loukách získanou obchodovali.
Jen menší část luk, a to ponejvíce
horší jakosti, které pro jejich nespolehlivost
a častou záplavu vodou nikdo na delší
léta najmouti nemohl, najímána byla pouze
na dobu 1 roku buď z volné ruky, nebo v dražbě.
Postup tento zachovala i nynější správa
po koupi velkostatku bývalým císařem
Karlem roku 1918, poněvadž v neklidné době
válečné nebylo prospěšno a žádoucno
na obvyklém způsobě pronájmu něco
měniti.
Vlivem zabrání bývalých císařských
statků vládou republiky československé
a vlivem agitace volající po vyvlastnění
všech velkostatků počal se na začátku
roku 1919 u majetníků drobného zvířectva,
ponejvíce domkářů, malorolníků,
bezzemků a dělníků jeviti bouřlivý
hlad po půdě, a tito lidé všichni domáhali
se, aby byly zrušeny několikaleté pachtovní
smlouvy s velkonájemci luk a aby byly rozděleny
tyto louky malým lidem.
Správa velkostatku však nebyla a není oprávněna
dosavadní několikaleté pachtovní smlouvy,
které byly pravoplatně uzavřeny, samovolně
rušiti a proto nemohla a nemůže dosavadní
nájemce nutiti rozvázati pachtovní smlouvy.
Aby se však drobným žadatelům o přenechání
luk vyhovělo, byli všichni velkonájemci luk
svoláni okresní politickou správou v Brandýse
n. L. na den 9. května 1919 k poradě, ve které
byli okresním hejtmanem drem Říhou požádáni,
aby dobrovolnou dohodou po krytí vlastní potřeby
část najatých luk dali za přiměřené
nájemné v podnájem nově tvořícím
se družstvům různých politických
stran. Nutno konstatovati, že od nájemců bylo
této výzvě ochotně vyhověno.
Tímto způsobem nastal však přesun dosavadních
podnájemců, neboť organisovaná družstva
nepřipustila, aby někdo cizí, do obce nepříslušející,
nebo politicky neorganisovaný stal se podnájemcem
luk v katastru obce ležících, tak že příslušníci
obcí, ve kterých panských luk není,
vyšli na prázdno.
Nutno poznamenati, že správa velkostatku ponechala
sobě jen onu část luk, které pro svoje
režijní hospodářství jako deputátních
pozemků pro vlastní úředníky
a zřízence, lesní dělníky nevyhnutelně
potřebuje.
Velkostatek v Brandýse n. L. nemá tolik luk, aby
mohl nárokům veškerých žadatelů
vyhověti již vzhledem k té okolnosti, že
se v tamním kraji stále více uplatňuje
výnosnější pěstování
zeleniny na úkor pícnin.
V případě velkonájemce Rudolfa Picka
v Chrástu klade si ministerstvo zemědělství
za čest podotknouti, že Pick má od dřívější
správy na 6leté období najeto celkem 231
měr panských luk, ze kterých přenechal
na intervenci okresního hejtmana dra Říhy
162 měr luk v Kozlích a Jiřicích za
nájemné, které sám platil. V interpelaci
navržené zrušení a rozvázání
dosud pravoplatných 6letých nájemních
smluv nebylo by ani právně možné ani
účelné, ani spravedlivé a způsobilo
by v kruzích nynějších nájemců
a podnájemců veliké roztrpčení
a bouřlivý odpor, poněvadž by jako dlouholetí
nájemci ztráceli nároky na výkup pozemků
anebo přišli by v rozpor s nynějšími
podnájemci.