Vláda navrhla v osnově své, aby při
nájmech a pachtech všeho druhu, tedy zejména
při nájmech budov a jejich částí,
pachtech hospodářských pozemkův i
pachtech živností byla platnost a žalovatelnost
smlouvy učiněna závislou na zřízení
smlouvy ve formě písemné. Účelem
tohoto opatření bylo docíliti správnějších
přiznávek nájemného a pachtovného
k dani činžovní, resp. rentové, i k
dani z příjmu a zjednati tak bezpečnější
podklad, aby majetek, který jest předmětem
nájmu a pachtu, mohl býti správněji
oceněn pro chystanou dávku z majetku i pro pravidelnou
daň majetkovou, na jejíž zavedení finanční
správa pro pozdější dobu pomýšlí.
Žalovatelnost nájemného a pachtovného
měla podle vládního návrhu kromě
toho záviseti na dalších podmínkách,
totiž na správném běžném
oznamování změn v nájmu a pachtu,
i na správném přiznání k daním.
Samo ministerstvo spravedlnosti vyslovilo se však proti tomuto
návrhu, poukazujíc k tomu, že doposud byla
písemná forma zákonem nařizována
jen při smlouvách zvláště důležitých,
kdežto nájemní smlouvy náležejí
k obyčejným smlouvám denního obchodu,
pro který byl by požadavek písemné formy
velkým stížením. Finanční
výbor sdílel tyto obavy a dospěl mimo to
k přesvědčení, že písemné
formy smluvní není ani nutně zapotřebí
k účelu finanční správou zamýšlenému,
bude-li na druhé straně povinnost ohlašovací
vybudována dokonaleji, nežli se stalo v osnově
vládní, zejména bude-li kromě změn
v podstatných kusech nájemních smluv také
nynější počáteční
stav nájmův učiněn předmětem
povinné ohlášky.
Finanční výbor dohodl se tedy s ministerstvem
financí, aby od zamýšleného zavedení
zákonné povinnosti ke sdělávání
písemných smluv nájemních a pachtovních
bylo upuštěno za uvedené podmínky, jíž
vyhověno přiměřenou změnou
navržených ustanovení o povinných ohláškách
nájmu a pachtu.
Co se týče poplatků ze smluv nájemních
a pachtovních, současně zaváděného,
lze považovati za jisto, že tento poplatek postihne
nikoli pronajimatele, nýbrž nájemníka,
ale finanční výbor nespatřuje v tom
povážlivého zdražení bytů,
jinak ze sociálních důvodů nežádoucího,
když dostalo se mu vládního ujištění,
že poplatek tento stanovený na 1/2%
nebude zvyšován.
Finanční výbor provedl ještě
další změny u věci samé, určiv
přesněji lhůtu k ohláškám
a odloživ působnost zákona k nejblíže
příštímu termínu nájemnímu,
t. j. k 1. srpnu 1919; vyloučil ze zákona podrobná
ustanovení o prominutí trestu za zkrácení
daně i propuštění zamlčeného
nájemného z daně, když zástupce
vlády prohlásil, že otázka tato bude
upravena nařízením dle obdoby pravidel o
soupisech majetku.
Působnost nového zákona rozšířena
důsledně i na podnájmy a podpachty, na druhé
straně uznal však finanční výbor
za nutno, aby některé druhy nájmův
a pachtů, zejména drobných, byly z působnosti
zákona vyloučeny, a to pro ulehčení
jednak občanstvu, jednak samým úřadům
provádějícím zákon. Vzhledem
k rozmanitosti těchto případů zůstaveno
vládě, aby vymezila je nařízením,
při čemž vzato na vědomí prohlášení
ministerstva financí, že výjimka ze zákona
zcela jistě bude stanovena pro nájmy drobné,
při kterých roční nájemné
nečiní více než K 100.-.
V důsledku s tímto zásadním přepracováním
původní vládní osnovy pozměněn
také nadpis navrženého zákona.
Konečně v souvislosti s předmětem,
jehož se zákon týká, usnesl se finanční
výbor na návrhu resoluce, směřující
k brzkému provedení žádoucí reformy
daně činžovní.
Finanční výbor navrhuje Národnímu
shromáždění:
1. aby dalo souhlas ústavní připojené
osnově zákona, kterým se upravuje ohlašování
nájmu a pachtu a poplatek ze smluv nájemních
a pachtovních,
2. aby schválilo resoluci: "Vláda se vyzývá,
aby s největším urychlením vypracovala
reformu daně činžovní."
Podle usnesení Národního shromáždění
nařizuje se:
Pronajímatel (propachtovatel) věci nemovité
a jejího příslušenství, živnosti,
nebo jiného oprávnění, jest povinen,
aby do měsíce po té, kdy tento zákon
vejde v působnost, oznámil berní správě,
v jejímž obvodu pronajatý (propachtovaný)
předmět se nalézá, komu, na jakou
dobu a za jaké nájemné (pachtovné)
jej pronajal (propachtoval).
Pronajímatel (propachtovatel) jest dále povinen
ohlásiti témuž úřadu každý
nový nájem (pacht) i každou změnu nájemce
(pachtýře) a nájemného (pachtovného)
a to do 14 dnů po té, kdy smlouva nájemní
(pachtovní), nebo její změna byla dojednána.
Opomenutí ohlášky nebo ohláška
nesprávná, nejsou-li trestny pro zamlčení
nájemného, stíhají se pořádkovou
pokutou do K 1.000.- po případě vězením
do 1 měsíce.
Nájemné a pachtovné jest žalovatelno
jen, byla-li učiněna správná ohláška
podle §§ 1. a 2. tohoto zákona.
Nájemní (pachtovní) smlouvy ať písemné,
ať ústní, podléhají poplatku
1/2% z částek, jež připadají
na jednotlivé nájemníky (pachtýře).
Poplatek tento, za který obě smluvní strany
ručí nedílně, jest pronajímatel
(propachtovatel) povinen odváděti státní
pokladně, příslušné pro vybírání
poplatků, a to ve lhůtách nejméně
čtvrtletních, jež budou ustanoveny nařízením.
Stvrzení nájemného (pachtovného) z
nájemních (pachtovních) smluv, ze kterých
byl poplatek zapraven, je prosto poplatku kvitančního,
i když není obsaženo v nájemní
smlouvě samé.
Tím mění se saz. pol. 66/25 poplatkového
zákona z 9. února 1850 č. 50 ř. z.
a doplňuje se ustanovení saz. pol. 31/48 téhož
zákona.
Ustanovení o poplatnosti zápisů nájemních
(pachtovních) smluv do knih pozemkových (vkladném)
se nemění.
Působnost tohoto zákona nastane 1. srpna 1919. Z
písemných smluv, které byly ujednány
a ze kterých byl zapraven poplatek přede dnem působnosti
tohoto zákona, neplatí se poplatek dle § 5.,
pokud se nezměnila doba nájmu (pachtu), osoba nájemníkova
(pachtýřova) nebo výše nájemného
(pachtovného); při zvýšení nájemného
(pachtovného) platí se poplatek dle § 5. jen
z částky, o kterou bylo zvýšeno, a za
dobu, na kterou byl nájem (pacht) prodloužen.
Ustanovení toho zákona o nájmu a pachtu platí
obdobně též pro podnájem a podpacht.
Povinnosti, uložené §§ 1., 2. a 5. pronajímateli
(propachtovateli) postihují při podnájmu
(podpachtu) toho, kdo dává předmět
do podnájmu (podpachtu).
Nařízením budou pro některé
druhy nájmu a pachtu (podnájmu a podpachtu) stanoveny
výjimky z ustanovení tohoto zákona, a podmínky,
za kterých promíjí se zamlčení
nájemného (pachtovného).
Ministrům financí a spravedlnosti ukládá
se, aby provedli tento zákon.