Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1163.

Zpráva

finančního výboru o vládním návrhu zákona (č. tisku 964) o povinném sdělávání smluv nájemních ve formě písemné, dále o nežalovatelnosti nepřiznané činže.

Vláda navrhla v osnově své, aby při nájmech a pachtech všeho druhu, tedy zejména při nájmech budov a jejich částí, pachtech hospodářských pozemkův i pachtech živností byla platnost a žalovatelnost smlouvy učiněna závislou na zřízení smlouvy ve formě písemné. Účelem tohoto opatření bylo docíliti správnějších přiznávek nájemného a pachtovného k dani činžovní, resp. rentové, i k dani z příjmu a zjednati tak bezpečnější podklad, aby majetek, který jest předmětem nájmu a pachtu, mohl býti správněji oceněn pro chystanou dávku z majetku i pro pravidelnou daň majetkovou, na jejíž zavedení finanční správa pro pozdější dobu pomýšlí. Žalovatelnost nájemného a pachtovného měla podle vládního návrhu kromě toho záviseti na dalších podmínkách, totiž na správném běžném oznamování změn v nájmu a pachtu, i na správném přiznání k daním.

Samo ministerstvo spravedlnosti vyslovilo se však proti tomuto návrhu, poukazujíc k tomu, že doposud byla písemná forma zákonem nařizována jen při smlouvách zvláště důležitých, kdežto nájemní smlouvy náležejí k obyčejným smlouvám denního obchodu, pro který byl by požadavek písemné formy velkým stížením. Finanční výbor sdílel tyto obavy a dospěl mimo to k přesvědčení, že písemné formy smluvní není ani nutně zapotřebí k účelu finanční správou zamýšlenému, bude-li na druhé straně povinnost ohlašovací vybudována dokonaleji, nežli se stalo v osnově vládní, zejména bude-li kromě změn v podstatných kusech nájemních smluv také nynější počáteční stav nájmův učiněn předmětem povinné ohlášky.

Finanční výbor dohodl se tedy s ministerstvem financí, aby od zamýšleného zavedení zákonné povinnosti ke sdělávání písemných smluv nájemních a pachtovních bylo upuštěno za uvedené podmínky, jíž vyhověno přiměřenou změnou navržených ustanovení o povinných ohláškách nájmu a pachtu.

Co se týče poplatků ze smluv nájemních a pachtovních, současně zaváděného, lze považovati za jisto, že tento poplatek postihne nikoli pronajimatele, nýbrž nájemníka, ale finanční výbor nespatřuje v tom povážlivého zdražení bytů, jinak ze sociálních důvodů nežádoucího, když dostalo se mu vládního ujištění, že poplatek tento stanovený na 1/2% nebude zvyšován.

Finanční výbor provedl ještě další změny u věci samé, určiv přesněji lhůtu k ohláškám a odloživ působnost zákona k nejblíže příštímu termínu nájemnímu, t. j. k 1. srpnu 1919; vyloučil ze zákona podrobná ustanovení o prominutí trestu za zkrácení daně i propuštění zamlčeného nájemného z daně, když zástupce vlády prohlásil, že otázka tato bude upravena nařízením dle obdoby pravidel o soupisech majetku.

Působnost nového zákona rozšířena důsledně i na podnájmy a podpachty, na druhé straně uznal však finanční výbor za nutno, aby některé druhy nájmův a pachtů, zejména drobných, byly z působnosti zákona vyloučeny, a to pro ulehčení jednak občanstvu, jednak samým úřadům provádějícím zákon. Vzhledem k rozmanitosti těchto případů zůstaveno vládě, aby vymezila je nařízením, při čemž vzato na vědomí prohlášení ministerstva financí, že výjimka ze zákona zcela jistě bude stanovena pro nájmy drobné, při kterých roční nájemné nečiní více než K 100.-.

V důsledku s tímto zásadním přepracováním původní vládní osnovy pozměněn také nadpis navrženého zákona.

Konečně v souvislosti s předmětem, jehož se zákon týká, usnesl se finanční výbor na návrhu resoluce, směřující k brzkému provedení žádoucí reformy daně činžovní.

Finanční výbor navrhuje Národnímu shromáždění:

1. aby dalo souhlas ústavní připojené osnově zákona, kterým se upravuje ohlašování nájmu a pachtu a poplatek ze smluv nájemních a pachtovních,

2. aby schválilo resoluci: "Vláda se vyzývá, aby s největším urychlením vypracovala reformu daně činžovní."

V Praze 2. června 1919.

Předseda:
Zpravodaj:
Dr. Horáček v. r.
Dr. Vl. Fáček v. r.


Zákon

ze dne ................. 1919,

kteým se upravuje ohlašování nájmu a pachtu a poplatek ze smluv nájemních a pachtovních.

Podle usnesení Národního shromáždění nařizuje se:

§ 1.

Pronajímatel (propachtovatel) věci nemovité a jejího příslušenství, živnosti, nebo jiného oprávnění, jest povinen, aby do měsíce po té, kdy tento zákon vejde v působnost, oznámil berní správě, v jejímž obvodu pronajatý (propachtovaný) předmět se nalézá, komu, na jakou dobu a za jaké nájemné (pachtovné) jej pronajal (propachtoval).

§ 2.

Pronajímatel (propachtovatel) jest dále povinen ohlásiti témuž úřadu každý nový nájem (pacht) i každou změnu nájemce (pachtýře) a nájemného (pachtovného) a to do 14 dnů po té, kdy smlouva nájemní (pachtovní), nebo její změna byla dojednána.

§ 3.

Opomenutí ohlášky nebo ohláška nesprávná, nejsou-li trestny pro zamlčení nájemného, stíhají se pořádkovou pokutou do K 1.000.- po případě vězením do 1 měsíce.

§ 4.

Nájemné a pachtovné jest žalovatelno jen, byla-li učiněna správná ohláška podle §§ 1. a 2. tohoto zákona.

§ 5.

Nájemní (pachtovní) smlouvy ať písemné, ať ústní, podléhají poplatku 1/2% z částek, jež připadají na jednotlivé nájemníky (pachtýře). Poplatek tento, za který obě smluvní strany ručí nedílně, jest pronajímatel (propachtovatel) povinen odváděti státní pokladně, příslušné pro vybírání poplatků, a to ve lhůtách nejméně čtvrtletních, jež budou ustanoveny nařízením.

Stvrzení nájemného (pachtovného) z nájemních (pachtovních) smluv, ze kterých byl poplatek zapraven, je prosto poplatku kvitančního, i když není obsaženo v nájemní smlouvě samé.

Tím mění se saz. pol. 66/25 poplatkového zákona z 9. února 1850 č. 50 ř. z. a doplňuje se ustanovení saz. pol. 31/48 téhož zákona.

Ustanovení o poplatnosti zápisů nájemních (pachtovních) smluv do knih pozemkových (vkladném) se nemění.

§ 6.

Působnost tohoto zákona nastane 1. srpna 1919. Z písemných smluv, které byly ujednány a ze kterých byl zapraven poplatek přede dnem působnosti tohoto zákona, neplatí se poplatek dle § 5., pokud se nezměnila doba nájmu (pachtu), osoba nájemníkova (pachtýřova) nebo výše nájemného (pachtovného); při zvýšení nájemného (pachtovného) platí se poplatek dle § 5. jen z částky, o kterou bylo zvýšeno, a za dobu, na kterou byl nájem (pacht) prodloužen.

§ 7.

Ustanovení toho zákona o nájmu a pachtu platí obdobně též pro podnájem a podpacht. Povinnosti, uložené §§ 1., 2. a 5. pronajímateli (propachtovateli) postihují při podnájmu (podpachtu) toho, kdo dává předmět do podnájmu (podpachtu).

§ 8.

Nařízením budou pro některé druhy nájmu a pachtu (podnájmu a podpachtu) stanoveny výjimky z ustanovení tohoto zákona, a podmínky, za kterých promíjí se zamlčení nájemného (pachtovného).

§ 9.

Ministrům financí a spravedlnosti ukládá se, aby provedli tento zákon.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP