Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Nemůže býti pochybnosti o tom, že těžisko celé reformy pozemkové, bude spočívati v budoucím pozemkovém úřadě. Deklarační zákon o zabrání velkého majetku pozemkového ze dne 16. dubna 1919 č. 215 sb. z. a n. zůstane z valné části mrtvou literou, dokud nevstoupí v život orgán, který prováděním jeho má býti pověřen, to jest pozemkový úřad. Proto vedle ostatních jiných zákonů, jimiž zákon ze dne 16. dubna t. r. má býti doplněn, jako zejména o náhradě za převzatý majetek (§ 9.), o osobách podělených, výměře přídělů a právních obmezeních k nim (odstavec 2. § 10.), o výpovědi před převzetím půdy (§ 13.) jest především nutným zákon o pozemkovém úřadě, který má za předmět vymeziti organisaci a příslušnost tohoto úřadu, bez něhož soustavná reforma půdy prováděna býti nemůže.

Podepsaný zpravodaj byl již před projednáním deklaračního rámcového zákona záborového výborem pro pozemkovou reformu pověřen referátem o pozemkovém úřadě a zároveň o úvěrním ústavě pozemkovém, obstarávajícím finanční stránku celé reformy. Zpravodaj také předložil výboru zásady zákona o úřadě pozemkovém a bance pozemkové. O těchto zásadách bylo ve výboru několikrát jednáno, ale jednání nebylo ukončeno, poněvadž z politických důvodů naléháno na rychlém usnesení zákona deklaračního. Tento zákon však v §u 15. do jisté míry, zejména co do organisace budoucího pozemkového úřadu, předešel zásadám, zpravodajem vypracovaným. Mimo to hodlalo původně ministerstvo zemědělství samo předložiti návrh zákona o pozemkovém úřadě. Konečně byl podán návrh posl. Dra B. Franty a soudr., č. tisku 985, na vydání zákona o pozemkovém úřadě.

Za těchto okolností usnesl se výbor nevyčkávati návrhu vládního, nýbrž uložil zpravodajovi, vypracovati návrh vlastní, což týž učinil vzav za základ návrhy dosavadní. Na to byla ve výboru provedena povšechná debata o některých zásadních otázkách. Tak zejména usneseno, aby návrh o pozemkovém úřadě týkal se jen organisace a působnosti tohoto úřadu samého, nikoli však úvěrních ústavů, jimž podle §u 15. záb. zák. svěřeny býti mají finanční operace, s reformou pozemkovou souvisící. O tom vydán býti má zákon samostatný, při jehož sdělávání bude záhodna již spolučinnost úřadu pozemkového samého, mezitím zřízeného.

Dále přijata byla pro pozemkový úřad zásada ústřední organisace v uvážení, že reforma pozemková vyžaduje jednotného soustavného řešení v celém území státním a připuštěno pouze, aby tam, kde a pokud se objeví potřeba, zřizovány byly místní úřadovny nebo komise. Také rozhodnuto, aby při organisaci úřadu pozemkového trváno bylo na soustavě personální, naproti tomu správní výbor, jenž má býti orgánem dozorčím, aby sestaven byl kolegiálně.

Konečně jednalo se o zásadní otázku, má-li dána býti pozemkovému úřadu také vlastní moc nařizovací a trestní. Po vyslechnutí zástupců ministerstva vnitra a spravedlnosti upuštěno od toho, ježto moc taková přísluší jedině politickým úřadům resp. soudům, a uznáno dostatečným, bude-li úřadu pozemkovému ve směru tom přiznána pouze iniciativní působnost navrhovací.

Pokud jde o další organisaci pozemkového úřadu (§§ 2. - 3.) usneseno, aby stály v čele jeho vedle předsedy dva náměstkové, a aby v ministerské radě, které má pozemkový úřad podléhati, zastupovalo jej přímo předsednictvo, poněvadž toto jediné bude náležitě informováno.

Úřednictvo má systemisováno býti ministerskou radou a jmenováno, pokud ho podle ústavy není vyhraženo presidentovi republiky, předsedou pozemkového úřadu na základě veřejného konkursu, při čemž má pamatováno býti na to, by v něm dostatečnou měrou zastoupen byl živel odborný. Za důležité pokládal výbor vymeziti podrobně působnost pozemkového úřadu a nespokojiti se v té příčině pouze odvoláním na zákon záborový. Děje se tak v §§ 4., 5., 6, a zejména 7., kde se uvádějí pod číslem 1 - 13 jednotlivé obory působnosti pozemkového úřadu, jak již záborovým zákonem mu byly přikázány i jak z povahy věci plynou. Některé pochybnosti byly ve výboru projevovány co do odstavce 7. v příčině určování výše náhrady za převzatý majetek, poněvadž zvláštního zákona, jímž má záborový zákon v tom směru býti doplněn, posud není a neví se, zda-li a jaká působnost v té věci připadne snad soudům. Posléze voleno znění navrhované, jež budoucí zákonné úpravě této otázky nepředbíhá. Dále uvažováno, nemá-li v odstavci 10. navržené opatřování úvěru přídělcům zůstaveno býti ústavům úvěrním samým, ale rozhodnuto, že, pokud aspoň dlouhodobého úvěru se týče, nutno také úřadu pozemkovému vyhraditi určitý vliv.

Co do působnosti obvodových úřadoven, jejíž míra vyhražena jest mocí nařizovací, usneseno, že vedle takových úřadoven mohou také vysílány býti jen zvláštní komise, a že z rozhodnutí těchto úřadoven a komisí má příslušeti právo odvolací k úřadu pozemkovému. (§ 8).

§ 9. až 11. jednají o správním výboru, jenž má býti podle záborového zákona dozorčím orgánem parlamentním nad pozemkovým úřadem. Co do složení tohoto výboru rozhodnuto, by čítal dvanáct členů s tříletou funkcí, platnou až do nových voleb, aby však Národní shromáždění při volbě nebylo vázáno na členy ze svého středu. Funkce tato má býti čestná. Další debata byla o působnosti tohoto správního výboru a poměru jeho k úřadu pozemkovému. Působnost ta má býti především dohlédací, proto stanoví se povinnost úřadu pozemkového ku předkládání pravidelných zpráv a právo výboru žádati jakákoli vysvětlení. Ale vedle toho projeveno mínění, že správní výbor by měl také v důležitých otázkách spolu rozhodovat a za takové uznány zejména ony, o nichž jednají §§ 3., 11. a 14. záborového zákona, dále při určování postupu, podle kterého přejímán býti má zabraný majetek a při zřizování obvodových úřadoven a komisí. Naproti tomu nemá býti správní výbor nějakou instancí odvolací nad pozemkovým úřadem, nýbrž ve sporech zásadních mezi úřadem pozemkovým a správním výborem má rozhodovati ministerská rada.

Výbor pro pozemkovou reformu je si vědom, že se zřetelem k dalekosáhlosti celé pozemkové reformy teprve praxe o tom rozhodne, jak dalece navržená organisace a působnost pozemkového úřadu se osvědčí, nicméně doufá, že aspoň pro první počátek vyzbrojil pozemkový úřad takovou pravomocí, aby veledůležitá tato instituce činnost svou zdárně mohla zahájiti.

Výbor navrhuje přijetí osnovy připojené.

Ve smyslu §ů 1. a 15. záborového zákona (zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 sb. zák. a nař., o zabrání velkého majetku pozemkového) zřizuje se státní pozemkový úřad pro celé území československé republiky se sídlem v Praze.

Pozemkový úřad podléhá ministerské radě.

V čele pozemkového úřadu stojí předseda a dva náměstkové, jmenovaní k návrhu ministerské rady presidentem republiky. Předseda, nebo jeden z jeho náměstků, zastupuje pozemkový úřad na venek i v ministerské radě. Práce výkonné obstarává potřebný počet úřednictva, systemisovaného ministerskou radou a jmenovaného předsedou pozemkového úřadu, pokud jmenování to nepřísluší podle ústavy presidentu republiky. V úřednictvu zastoupen býti musí živel právnický, technický a zemědělský a každému odboru budiž v čelo postaven příslušný odborník. Místa úřednická obsazují se na základě veřejného konkursu.

Pozemkový úřad zastupuje stát co do všech práv a závazků, vzniklých prováděním zákonů o zabrání velkého majetku pozemkového, naproti osobám třetím, soudům i jiným úřadům.

Majetek, prováděním záborového zákona do státní správy připadlý, spravuje pozemkový úřad samostatně.

Na pozemkový úřad přechází působnost, přikázaná ministerstvu zemědělství zákonem ze dne 9. listopadu 1918 č. 32 o obstavení velkostatků; úřad ten dozírá na provádění §u 4. zákona ze dne 10. prosince 1918 č. 67 o mimořádných přechodných ustanoveních na Slovensku.

Pozemkovému úřadu přísluší také podávati vládě návrhy zákonův a nařízení, týkajících se právních a majetkových poměrů k půdě, jakož posudky o takových návrzích.

Pozemkovému úřadu přísluší dále činit opatření a rozhodovati ve všech věcech, upravených zákonem záborovým aneb zákony, jež budou vydány k jeho provedení a doplnění, mimo ony věci, které těmito zákony přikázány budou soudům aneb úřadům jiným. Zejména náleží v působnost pozemkového úřadu:

1. Vyšetřiti veškerou zabranou půdu (§§ 1. a 2. záb. z.), uvésti ji v patrnost knihovní poznámkou (§ 16 záb. z.), rozhodovat o tom, které objekty ze záboru jsou vyloučeny (§ 3. záb. z.), propouštěti ze záboru pozemky podle §u 11. záb. z. a vyvlastňovati podle §u 14. záb. z.

2. Dozírati na řádné hospodaření na majetku zabraném, ale dosud nepřevzatém (§ 6. záb. z.).

3. Udíleti souhlas ke zcizení, pronájmu, zavazení a dělení zabraného majetku (§ 7. záb. z.).

4. Stanoviti postup, v jakém zabraný majetek má býti přejímán (§ 5. a 11. záb. z.).

5. Stanoviti, pokud živý a mrtvý inventář má být odevzdán (§ 12. záb. z.).

6. Dávati výpovědi osobám, hospodařícím na zabraném majetku před jeho převzetím (§ 13. záb. z.).

7. Určovati výši náhrady za majetek, převzatý podle zásad, zvláštním zákonem v té příčině stanovených, a s výhradou odvolacího práva k řádným soudům sborovým prvé stolice, a pečovat o to, aby práva, váznoucí na zabraném majetku, jakož i práva z poměru služebního, zaopatřovacího a pachtovního, nebyla zkrácena (§ 9. záb. z.).

8. Přidělovati zabraný majetek, stanoviti výši a způsob přídělů, vybírat osoby fysické i právnické, jimž půda má býti ve vlastnictví nebo pacht přidělena, zkoumati jich způsobilost (§ 10. záb. z.), vyhotovovati potřebné smlouvy kupní a pachtovní, zaváděti knihovní pořádek.

9. Pečovat o to,. aby na přidělených pozemcích za přiměřenou náhradu přídělců prováděny byly nutné investice staveb obytných a hospodářských, scelování a meliorace přidělené půdy, a aby opatřen byl potřebný inventář.

10. Opatřovati dlouhodobý úvěr přídělcům, stanoviti podmínky jeho a sprostředkovati styk s peněžními ústavy, pověřenými prováděním finanční akce.

11. Dozírati na přidělený majetek, pokud práva disposiční k němu budou obmezena (§ 10. záb. z.).

12. Napomáhati zřizování zemědělských družstev, utvořených pro účely, vytčené záborovým zákonem, a dozírati na jejich hospodaření.

13. Zřizovati místní úřadovny nebo komise podle zásad stanovených vládním nařízením. (§ 8. t. z.)

Nařízením může býti přenesena část působnosti pozemkového úřadu na obvodové úřadovny nebo komise, zřízené pro jednotlivé územní obvody, v nichž potřeba toho se objeví.

Z rozhodnutí takových obvodových úřadoven nebo komisí jest přípustna stížnost podle zásad platného lhůtního zákona ze dne 12. května 1896 č. 101 ř. z. v době 14 dnů, o které rozhoduje zemský úřad právoplatně.

Dozor na činnost pozemkového úřadu vykonává správní výbor (§ 15. záb. z.), složený ze 12 členů, volených Národním shromážděním na dobu 3 let, při čemž funkce správního výboru trvá vždy až do nové volby.

Funkce ve správním výboru pozemkového úřadu jest úřadem čestným. Členové mají pouze nárok na náhradu hotových výloh.

Správní výbor volí ze sebe předsedu a dva náměstky. Usnáší se platně, je-li přítomen předseda, nebo jeho náměstek, a aspoň šest členů, nadpoloviční většinou přítomných.

Pozemkový úřad jest povinen podávati správnímu výboru v pravidelných obdobích zprávy o své činnosti. Správní výbor jest také oprávněn vyžádati si od pozemkového úřadu zpráv a vysvětlení a nahlížeti v příslušné spisy a doklady ve všech věcech, kdy tak za dobré uzná.

Souhlas správního výboru jest nutný, jde-li o tyto záležitosti:

1. Rozhodování o tom, které objekty ze záboru jsou vyloučeny podle § 3. záb. z., propouštění pozemků ze záboru podle § 11. záb. z. a vyvlastňování podle § 14. záb. z. (§ 7. odst. 2.).

2. Stanovení postupu, v jakém záborový majetek má býti přejímán (§ 7. odst. 4.) a přidělován (§ 7. odst. 8.).

3. Zřizování obvodových úřadoven a komisí (§ 7. odst. 13.).

Správní výbor může si vyhraditi, aby i jiná zásadní rozhodnutí pozemkového úřadu byla jemu ke schválení předložena.

Vznikne-li spor mezi pozemkovým úřadem a správním výborem, rozhoduje o něm ministerská rada vyslechnuvši předsedy pozemkového úřadu a správního výboru. Jednotlivá rozhodnutí a opatření v záležitostech stran jsou z toho vyňata.

Správní výbor může přizvati do svých porad zástupce ústředních úřadů.

Podrobnější ustanovení o působnosti pozemkového úřadu dána budou nařízením.

Zákon tento účinkuje ode dne, kdy byl vyhlášen. Že pozemkový úřad vstoupil v činnost, oznámeno bude vyhláškou ve sbírce zákonův a nařízení.

Provésti tento zákon přísluší veškerému ministerstvu.