Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

K úhradě nákladů na provádění nouzových prací v Brně povoluje se:

a) na zřízení silnice v ulici Lazaretní, odkopávky v ulici Hessově, urovnání špilberských rybníků, planýrek v městských zahradách a sadech, odkopávky na stavby škol v Sennefelderově ulici, pojištění proti sesouvání půdy na Černém poli, odkopávky pro kostnici a krematorium na ústředním hřbitově, na urovnání půdy na Koňském trhu, na třídění materiálu na Žlutém kopci, dále na stavbu silnic po Červeném kopci na pravém břehu Švarcavy do Králova Pole a v ulici Cihlářské-Lichtenauerově tři pětiny skutečného nákladu, nejvýše však 650.000 K;

b) na dlažební práce v ulicích České, Středově, Palackého a u solnice, jakož i na dlažby úsekův erárních silnic s tím souvisících, tři pětiny skutečného nákladu, nejvýše však 319.000 K;

c) na práce kanalisační v ulici Laudonově, u české techniky k chemickému ústavu této školy a v úřednické čtvrti, tři pětiny skutečného nákladu, nejvíce však 541.000 korun;

d) na zřízení mostu přes Švarcavu s přiléhající úpravou řeky tři pětiny skutečného nákladu, ne výše však 1,100.000 K;

e) na stavbu silnic v okresu brněnském z Troubska do Veselky, z Ořechoviček do Nebovid, z Komína do Medlánek, z Holásek do Chrlice a z Telnice do Otmarova tři pětiny skutečného nákladu, nejvýše však 500.000 K.

Veškeré tyto stavby buďte neodkladně zadány podnikatelům, oprávněným pro inženýrské práce, podle výsledků nabídkových řízení, provedených na podkladech odborně vypracovaných a ministerstvem veřejných prací schválených projektů.

Ministru veřejných prací se ukládá, by provedl tento zákon a ustanovil nařízením podrobnosti provádění, dohledu a udržování staveb po jejich dokončení, jakož i způsob výplat subvenčních splátek.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Po stránce formální budiž návrh ten přikázán technickému výboru k projednání do 3 dnů.

Správní komise ve svých podáních, předložených a potvrzených zemskou správou politickou, ministerstvu veřejných prací vypočítala mnoho stavebních prací, jež zahájila, aby zmírnila dnešní nezaměstnanost lidu v Brně a v okolí, vlastním nákladem. Omezené finanční prostředky obce nedovolují však, aby v těchto pracích bylo pokračováno v měřítku tak velikém, jak by toho vyžadovala potřeba umístění nezaměstnaných, jichž jest v Brně a v okolí podle udání vládního komisariátu asi 3.300 osob, z nichž 2.300 osob dostává tolik vyživovacích příspěvků v nezaměstnanosti, že jich celková výše dostoupla počátkem května částky 1 1/2 mil. korun.

Podle dnešního stavu zaměstnává město Brno při nouzových pracích regulačních, silničních a jiných zemních úhrnem přes 400 nouzových dělníků. Více nebylo možno městu zaměstnati, když nemělo vyhlídek na finanční podporu odjinud, zejména od státu.

Jednání, zahájené mezi ministerstvem veřejných prací a vládní správou města, ukázalo, že by bylo možno nejen v započatých pracích intensivněji a ve větším měřítku než dosud pokračovat, ale že by bylo také možno zahájiti hojně dalších všeobecně prospěšných stavebních akcí, při kterých nalezla by zaměstnání daleko větší část nezaměstnaného lidu všech kategorií, nežli dosud a s tím zároveň omeziti vydávání neplodných podpor státních z nezaměstnanosti, ovšem kdyby poskytnuto bylo státem přiměřené podpory finanční obci, a to po způsobu, provedeném v zákoně ze dne 15. dubna 1919 s. z. a n. čís. 209 týkajícím se provádění nouzových prací v Praze. Pro tento způsob výpomoci mluví hlavně číslice podpor z nezaměstnanosti, vyplácených až dosud v Brně státem; tak bylo měsíčně vyplaceno:

Městská správa předložila seznam oněch nouzových prací, s kterými bylo by možno hned započíti, a vypočetla též, pokud ovšem za dnešních poměrů možno, příslušný náklad na tyto práce; seznam pojat byl do odstavce návrhu k zákonu pod 1 a). Město Brno zaměstnává již při těchto nouzových pracích okrouhle 500 dělníkův a páčí se denně vyplácená mzda (bez nákladu spojeného s dopravou materiálu a pod.) na 6000 korun. Navržená státní subvence k těmto započatým pracím v nejvyšší částce 650.000 K umožní jednak obci umístiti nejméně stejně velký další kontingent nezaměstnaných, jednak státu úsporu podpor, těmto osobám patřící.

Zároveň s těmito pracemi zamýšlí městská správa zahájiti postupnou úpravu dosavadních ulic ve vnitřním městě, jejichž vozovka jednak značnou frekvencí a dopravou trpí, jednak neopravováním a neudržováním po celá léta válečná je v takovém stavu, že okamžitá náprava jeví se nezbytnou z důvodů veřejných. Seznam těchto úprav pojat byl do odstavce návrhu k zákonu pod 1 b) a náklad na tyto úpravy činí podle rozpočtu města na rok 1919 300.500 korun, a to podle jednotkové ceny za jeden kvadrátní metr hotové dlažby. Ačkoli městská správa uváděla ve svých podáních, že ceny v nynějším okamžiku jsou nepoměrně vyšší (neboť prý jen potřebný kámen dlažební pro tyto dlažby byl obcí zadán nejnižším podavatelům za celkovou sumu 305.500 K). Ministerstvo veřejných prací navrhuje přece jen, a to hlavně se zřetelem na nezbytné šetření se státními financemi, třípětinový příspěvek státní pouze z částky rozpočtené, a to s míněním, že tímto příspěvkem bude přece jen obci podstatně ulehčeno splniti převzaté úkoly. Jelikož pak provésti tyto dlažební práce není myslitelno bez současného vydláždění oněch částí průtahů státních silnic v městě, které mezi tyto práce zapadají, resp. s nimi souvisí, vzata byla do odstavce návrhu zákona i patřičná položka na vydláždění těchto úsekův erárních silnic. S touto položkou dohromady podává se státní příspěvek v částce 319.000 K.

Státní příspěvek na kanalisační práce v městě, navrhovaný v odstavci 1 c) návrhu k zákonu částkou 541.000 K, odůvodňuje se jednak zřeteli zdravotními, jednak potřebou, aby zvětšeno bylo území, vhodné ke zřizování nových obytných budov, hlavně však potřebou celého komplexu státních budov pro účely brněnské vysoké školy technické a chemického ústavu zvláště, jehož užívání se výstavbou kanalisace teprve umožní.

Státní příspěvek v nejvyšší částce l,000.000 K na zřízení nového mostu přes Švarcavu a přiléhající úpravou řeky, zařazený pod 1 d) návrhu k zákonu, odůvodňuje se takto:

Stavba nového mostu přes řeku Švarcavu v Brně, a spojená s tím místní úprava řeky a přilehlého okolí byla již roku 1908 předmětem podání městské rady brněnské na tehdejší rakouskou vládu, jež povolila k dotčeným, tehdy částkou 800.000 K rozpočteným, pracím státní subvenci 25% rozpočteného nákladu, t. j. 200.000 K.

S hloubením kunety pro nové řečiště bylo započato již roku 1914, kdy býv. vláda rakouská vyplatila na povolenou subvencí částku 50.000 K a schválila povšechný projekt železobetonového mostu s jedním obloukem o 33 m světlosti a 18 m volné šířky, nařídivši zároveň, aby projekt podrobný byl před započetím stavby předložen ke schválení ministerstvu veřejných prací.

K tomu již nedošlo, a ona stavba byla roku 1915 zastavena. Stavební náklad, potřebný nyní k pokračování a dokončení stavby, odhaduje se podle zprávy vládního komisaře pro Brno, předložené ministerstvu veřejných prací 1,800.000 K.

K tomuto nákladu navrhuje se by povolen byl 60% státní příspěvek, jehož míra by tedy činila okrouhle a nejvýše až 1,100.000 K.

Zařazení státního příspěvku na stavbu několika silnic v okolí brněnském odůvodňuje se konečně tím, že podle zpráv o počtu nezaměstnaných, vládním komisařem města Brna zaslaných ministerstvu veřejných prací a potvrzených zemskou správou politickou, bude asi sotva možno, by při navrhovaných pracích nouzových zaměstnány byly všecky osoby v městském obvodu ještě nyní bez zaměstnání vykazované a státními podporami živené, a že je tedy třeba, by akce proti nezaměstnanosti v Brně a v okolí rozdělena byla tak, aby byla sice především dána možnost co nejvíce lidí k pracím nouzovým přibrati, na druhé straně však aby rozvržením nouzových subvencí na práce v širší oblasti dosaženo bylo rovnoměrnějšího rozdělení nezaměstnaných i po vzdálenějším okolí města, čímž zamezeno bude hromaditi pracovní lid v určitých městských centrech. Toho lze dosíci, bude-li poskytnutou přiměřenou státní podporou silničnímu okresnímu výboru brněnskému umožněno, by co nejdříve zahájeny byly práce na stavbách několika silnic, již dříve projektovaných, projednaných a snad i započatých: je to tím spíše možno a nutno, poněvadž okres brněnský pojat byl do zákona z 13. března 1919 jen zcela nedostatečně; do vládního návrhu k dodatku zákona ze dne 13. března 1919, čís. 156 pak vůbec pojat nebyl. Podle výkazu moravského zemského výboru jsou projektovány, nebo jsou i ve stavbě v okresu brněnském tyto silnice:

Jsou to vesměs silnice mezi obcemi v okolí brněnském, mající za účel i odlehčiti vozbě na přetížených silnicích nynějších. Projekty těchto staveb byly předloženy ministerstvu veřejných prací; stavby jsou rozloženy v různých směrech od města Brna a stačí, by na nich zaměstnáno býti mohlo veškeré bez práce jsoucí dělnictvo z Brna a z okresu.

Pro velkou část tuto navrhovaných nouzových prací jsou projekty pohotově a byly opatřeny schválením ministerstva veřejných prací, některé dokonce jsou již ve stavbě, buď se státní subvencí, povolenou ještě bývalou rakouskou vládou, nebo bez této subvence. Pokud tomu tak není, vyhrazuje se druhým odstavcem návrhu k zákonu tomuto ministerstvu dodatečné schválení. Zároveň vyhrazuje se ministru veřejných prací v odstavci 3. navrhovaného zákona právo, aby nařízením zařídil vše potřebné, by snad okolností, že projekty dosud schváleny nebyly, zahájení staveb, o něž jde, nebylo zbytečně zdržováno, a přece zajištěno bylo napřed účelné užití povolených státních stavebních kreditův a bezpečné trvání dohotovených prací v budoucnosti.

Kromobyčejná pilnost projednání tohoto návrhu podává se z charakteru prací, pro něž se navrhuje podpora státní, jako nouzových, a z okolnosti, že vyplácené státní podpory z nezaměstnanosti dosahují pro Brno povážlivé výše přes pokročilou dobu roční, a starost o zachování klidu a pořádku v hlavním městě země podmiňuje více než jinde včasné opatření práce těmto nezaměstnaným, ať již jakéhokoliv druhu.