Šetřením, vykonaným na místě
samém, zjištěno bylo toto:
V obci Horusicích:
Lesův obecních užívají od nepaměti
starousedlí (25 členů). Podle dotazu, podaného
P. T. pány poslanci Národního shromáždění,
káceli prý starousedlí svůj les neprávem.
K tomu se podotýká, že letos vykáceli
právě takovou část jako léta
minulá, nic více a nic méně. Zdali
užívali lesa správným způsobem,
o tom rozhodnou vyslané komise, z nichž jedna (vyslaná
hejtmanstvím) vyšetřovala věc tu 5.
dubna 1919, druhá jest opověděna okresním
technikem na dobu nejbližší.
O zákazu připouštěti býka na
plemenice malorolníků, zní výpověď
takto:
Býk není obecní, nýbrž patří
starousedlým (27), kteří ho koupili a zaplatili,
což činili vždy od nepaměti. Nejstarší
obyvatelé (91 let) nepamatují se, že by byl
v obci býval býk zakoupený za obecní
peníze. Býk ten umístěn je v obecní
pastoušce (chudobinci) č. 55, zřízené
v r. 1882, nákladem starousedlých, kteří
na stavbu dali po 500 cihlách, dodali potahy a zednickou
práci zaplatili ze svého (za peníze stržené
za parcely starousedlých, které byly drahou expropriovány).
Budova tato později odevzdána byla obci do majetku.
Býka opatřuje obecní slouha, který
za ošetřování býka a pasení
dobytka dostává t. zv. "sypání"
12 strychů (hl) žita od starousedlých. Za ostatní
služby, vykonávané obci, dostává
plat od obce a má in natura pole ca 2 strychy a louky 2
strychy. Krmivo pro býka dodávají výhradně
starousedlí.
Podle tvrzení pana Jos. Zasadila částečně
kryta jest potřeba píce pro býka toho z louky,
jež podle jeho názoru je z části obecním
statkem, naproti tomu podle tvrzení všech ostatních
užívají starousedlí pozemku toho nerušeně
od nepaměti.
O zákazu připouštěti býka vypovídáno
je takto:
V obci je celkem 145 krav a jalovic, z nichž 101 patří
starousedlým, z toho vidno, že je na stav ten 1 býka
málo. Při špatném nynějším
krmení a nedostatku píce nemohli starousedlí
držeti býky dva, jak obyčejně, a proto
hleděli především použíti
jediného býka pro krávy a jalovice své.
Z toho důvodu nařídil pan starosta obecnímu
sluhovi, aby připouštěl býka starousedlým
bez hlášení, domkářům
(kteří pro les byli se starousedlými v rozporu)
pak teprv, až se u starosty přihlásí,
ježto krávy po opakovaných skocích býka
zůstávaly jalovými. Pan starosta učinil
opatření toto z usnesení všech 27 starousedlých.
Přímý zákaz, malorolníkům
vůbec býka nepřipouštěti, vydán
nebyl. Bylo jim pouze dopsáno, že pro vysoký
počet krav na jediného býka připouštěti
se bude na jejich plemenice jen podle možnosti obmezeně.
Usneseni toto bylo podáno pouze 7 občanům,
kteří vyvrcholili napětí mezi starousedlými
a malorolníky. Stav tento trval krátkou dobu od
20. ledna 1919 do března.
Shromáždění se usnášejí,
že po zabití nynějšího býka
opatří 2 býky z peněz obecních
aby všem občanům vyhověno býti
mohlo a nebylo záminek ke sporům.
Kanci jsou chováni 2 t. zv. střídou, jsou
tedy čistě v soukromém držení
a starosta nemá naprosto žádného vlivu
na připouštění či nepřipouštění
jich a žádného zákazu ve směru
tom nevydal.
V obci Bošilci:
Lesy obecní patří starousedlým, a
to 21 majetníkům. O tom, bylo-li jich užíváno
správným způsobem podle hospodářského
plánu, rozhodne pochozí komise, která na
místě samém po dvakrát (naposledy
11. dubna 1919) věc tu vyšetřovala. Komise
ta poslána byla podle doslechu okresním hejtmanstvím
v Třeboni.
O zákazu pana starosty v Bošilci, zmocněného
k tomu veškerým sousedstvem, by sousedský býk
nebyl na krávy a jalovice domkářů
připouštěn, má se věc takto:
Zákaz byl skutečné vydán, ale jen
proto, že v obci chováno jest 140 plemenic (krav a
jalovic). Podle normálií má se účelně
připouštěti býk pouze k 60 - 80 plemenicím
ročně, při plném (normálním)
krmení ovsem. Tento případ zde nebyl, ovsa
ke krmení nebylo, proto byl by se musil zakoupiti ještě
druhý býk, aby všem chovatelům mohlo
býti vyhověno. Druhý býk však
nemohl býti přikoupen, ježto žádný
v celém okolí nebyl na prodej a ježto pro druhého
býka nebylo píce.
Z těch příčin usneslo se obecní
zastupitelstvo, resp. sousedstvo, že býka připouštěti
bude především na plemenice své, ježto
býk není obecní, nýbrž sousedský,
patřící 26 majetníkům - a pak
teprve, pokud bude možno, na plemenice druhých občanů
za poplatek K 14·-. Samozřejmo, že býk
při slabém válečném krmení
nestačil pro všechny plemenice v obci a proto rozhodli
se starousedlí, že na plemenice 12 spoluobčanů
- domkářů, kteří se starousedlými
se nepohodli a ve všech věcech (hlavně pro
obecní les) proti nim postupovali, býka připouštěti
nebudou. Zákaz tento trval však krátkou dobu,
jen necelé dva měsíce a pak starousedlí
opět z citů povinnosti národní se
rozhodli z dobré vůle zákaz ten zrušit
a připouští již po celý měsíc
býka poznovu všem občanům.
Jako podrobnosti uvedeny:
Býk není obecní, nýbrž patří
26 starousedlým, kteří ho koupili a zaplatili,
býk je ustájen v sousedské (nikoliv obecní)
stáji, ošetřován sousedským (ne
obecním) krmičem, placeným oněmi 26
sousedy, krmič neužívá obecních
pozemkův a býka krmí pící,
kterou dodává oněch 26 sousedů podle
repartice.
Kance (soukromého) chová pastýř obecní
a připouští ho podle libosti, t. j. pokud lze.
Na kance tohoto starousedlí nemají žádného
disposičního práva a také starosta
žádného zákazu o připouštění
kance toho nevydal a vydati nemohl.
Se strany starousedlých vyslovuje se naprostá ochota
svorně s druhými spoluobčany žíti
a společně ku blahu obce pracovati.
Ministr zemědělství uznává,
že otázku chovu dobytka, hlavně však opatřování
a vydržování plemenníků, bude
nutno upraviti moderním zákonem a ve věci
této sbírá ministerstvo zemědělství
potřebný materiál, podle něhož
by mohlo v dohledné době předložiti
Národnímu shromáždění
příslušný, moderním názorům
chovatelským odpovídající návrh
zákona o zvelebení chovu hospodářského
zvířectva v československé republice.