Melasa ke krmení byla roku 1917/18 přidělována
jednak Ústřednou pro krmiva ve Vídni, jednak
bývalým Úřadem pro výživu
obyvatelstva ve Vídni, tak že Zemská úřadovna
pro krmiva v Praze neměla nijakého vlivu na stanovení
množství melasy, jehož by bylo bývalo
třeba pro Čechy. Úřadovně pro
krmiva bylo přiděleno roku 1917 pouze asi 110 vagonů
melasy zelené k volné distribuci pro celou oblast
českou, roku 1918 asi 80 vagonů, což je ovšem
množství tak nepatrné, že jest samozřejmo,
že nemohlo býti všem žadatelům vyhověno.
Ostatně týká se tato věc staré
správy, totiž bývalé Úřadovny
pro krmiva.
Pro přidělování krmné melasy
roku 1919 jest směrodatný výnos ministerstva
pro zásobování lidu ze dne 24. února
1919 č. 12166, podle něhož melasa se přiděluje:
1. především mlékařícím
hospodářstvím, odvádějícím
veškeré mléko veřejné aprovisaci,
a to velkostatkům přímo, menším
mlékařícím zemědělcům
jejich organisacemi (mlékařskými družstvy),
2. potom hospodářským podnikům, které
sice mléka veřejné aprovisaci nedodávají,
které však pěstují řepu,
3. posléze zemědělským podnikům
ostatním, do kategorie pod bod 1. - 2. náležícím.
Dávka melasy ke krmení pro přímé
příděly jednotlivým zemědělcům
neb mlékařícím družstvům
stanovena jest na období asi 100 dnů, a to u podniků
pod bodem 1. podle úředně potvrzeného
množství dodávaného mléka (na
2 1/2 1 mléka - 1 kg melasy), u podniků pod
bodem 2. podle počtu veškerého dobytka, a to
na dojnice 1 kg, na ostatní dobytek 1/2 kg na kus a den.
Úřadovna pro krmiva řídila se přesně
citovaným výnosem, podle něhož melasu
přidělovala. Pokud se týče přídělu
melasy zelené zvláště pro okres německo-brodský,
podotýká se, že žádosti okresního
sdružení chovatelů hospodářského
zvířectva v Německém Brodě
ze dne 26. února 1919 nemohlo býti Zemskou úřadovnou
pro krmiva přímo vyhověno z toho důvodu,
že pro žádaný příděl
2 vagonů tekuté melasy nebyl podklad ze svrchu uvedeného
ministerského výnosu ze dne 24. února 1919
čís. 12166. Z toho důvodu bylo okresní
sdružení dopisem Úřadovny pro krmiva
ze dne 18. března 1919 čís. 29786 žádáno,
aby vyzvalo jednotlivce,aby každý sám za příděl
melasy se u Zemské úřadovny pro krmiva ucházel
písemnou žádostí, obsahující
přesný seznam chovaného dobytka podle jednotlivých
druhů. Okresní sdružení chovatelů
hospodářského zvířectva odpovědělo
dopisem ze dne 21. března 1919,v němž uvádí:
"Žádajíce o příděl
melasy neodchýlili jsme se od svého prohlášení
z roku 1917, neboť rozdělení melasy mělo
provésti Družstvo rolnického skladiště
v Něm. Brodě" a v poslední větě:
"Ostatně vyřídí tuto věc
za nás člen Národního shromáždění
pan Ant. Chroustovský".
Podle stejných zásad jako melasa tekutá přiděluje
se melasové krmivo, otruby a pokrutiny a jest dostatečně
postaráno a organisací státního obilního
ústavu zaručeno, aby tyto příděly
spravedlivě byly prováděny. Melasové
krmivo vyrábí se podle schválení Správního
výboru státního obilního ústavu
vesměs z materiálií hodnotných, a
to používá se k výrobě asi 30%
otrub, asi 30% jednak ovesného šrotu, nebo ovesných
odpadků i ječných odpadků a 40% melasy.
Cena tohoto krmiva jest podrobnou kalkulací stanovena částkou
K 47 za 100 kg bez pytlů loco výrobna. Nedodá-li
si příjemce pytlů, možno obdržeti
krmivo toto v pytlích Úřadovny pro krmiva,
jež čítány jsou po K 20 při 100
kg, k čemuž se podotýká, že k naplnění
melasového krmiva jest třeba nejméně
2 pytlů, nebo 2 1/2 pytle (plnění po
50 kg resp. po 40 kg).
O ujednání zástupců Státního
obilního ústavu s Družstvem pěstitelů
zemáků stran dodávky krmiv za dodané
brambory není v Státním obilním ústavě
nic známo. Za přítomnosti přednosty
bramborového oddělení nebylo nikdy o podobné
věci jednáno a Zemská úřadovna
pro krmiva nebyla také uvědoměna o tom, že
by se byla konala schůze, v níž by snad bylo
usneseno a Svazu pěstitelů zemáků
v Něm. Brodě oznámeno, nebo zaručeno,
že má za dodané brambory obdržeti kompensaci
v krmivu.
Okolnost, že snad některé mlýny byly
momentně přeplněny otrubami, nemohla býti
důvodem, aby Svazu pěstitelů zemáků
v Něm. Brodě byly otruby přiděleny
jako kompensace za dodané brambory, poněvadž
pak mohli se zcela analogicky ucházeti o podobný
příděl i zemědělci ze všech
jiných krajů.
Přeplnění mlýnův otrubami mělo
svoje odůvodnění tehdy v tom, že pokud
nebylo jisto, že do našeho státu bude doveženo
též obilí, po jehož zpracování
v našich mlýnech by zbyly otruby ke krmení,
nemohla Úřadovna otrubami plýtvati, ježto
byla nucena z důvodů hospodárnosti pamatovati
na měsíce jarní, aspoň až do
konce června, nebo července.
Že by Svaz pěstitelů zemáků byl
rozvinul propagandu k povznesení výkupu bramborů,
není v Státním obilním ústavě
nic známo. Naopak Svaz, který snažil se již
za starého režimu dostati celou bramborovou agendu
do svých rukou, aby přivedl státní
hospodaření ad absurdum, na tomto stanovisku nic
nezměnil, o výkup brambor se nestaral, naprosto
se nesnažil, aby dodávky brambor byly povzneseny tou
měrou, jak neutěšená situace zásobovací
vyžadovala, naopak spíše výkup ten stěžoval
a v poslední době dokonce štval zemědělce
proti dodávkám.
Výsevní plocha polit. okresu německo-brodského
činila roku 1918-1919 6384 ha a státním hospodařením
bylo sebráno - včetně 598 vag. bramborů
smluvních - 1655 vag., t. j 25 1/2 q na 1 ha. Jednotlivé
soudní okresy nelze uvésti, ježto není
známa osevní plocha jednotlivých soudních
okresů. U porovnání s výsledky výkupu
předcházejícího roku jest stav takový:
1918-1919 | 25 1/2 | q |
1917-1918 | 50 | " |
1918-1919 | 16 | q |
1917-1918 | 34 | " |
1918-1919 | 12 | q |
1917-1918 | 25 | " |
1918-1919 | 10 1/2 | q |
1917-1918 | 19 1/2 | " |
1918-1919 | 13 | q |
1917-1918 | 32 | " |
1918-1919 | 18 | q |
1917-1918 | 20 | " |
Z těchto číslic jest vidno, že výsledky
výkupu jsou naprosto neuspokojivé.
Že okres německo-brodský své dodávací
povinnosti plně nedostál, patrno též
z toho, že přichází na ministerstvo
pro zásobování lidu z okresu toho mnoho žádostí
za povolení výměny bramborů za uhlí.
Vzhledem k tomu nemohu naprosto uznati, že by řečené
okresy byly vykonaly plně svou dodávací povinnost
a rovněž nemohu nutiti státní obilní
ústav, aby plnil nějaké závazky, jichž
nikdy nepřevzal. Pokud revise přídělu
Úřadovny pro krmiva se týče, poznamenávám,
že v čele Státního obilního ústavu,
k jehož oddělením patří též
Úřadovna pro krmiva, stojí správní
výbor, složený ze zástupců všech
politických stran, tedy i republikánské strany
československého venkova, jejíž zástupce
je dokonce předsedou této správní
komise a že tedy nejen je dostatečně postaráno
o kontrolu těchto přídělů,
nýbrž že možno zástupcem československého
zemědělství na příděl
krmiv vykonávati přímý vliv.