Navazuje na odpověď, kterou jsem dal dne 15. ledna
1919 na dotaz poslanců Čuříka, Sedláčka
a soudruhů ze dne 27. listopadu 1918 v téže
věci, oznamuji, že jsem dal vyšetřiti
další politování hodné případy,
o nichž se tento dotaz zmiňuje.
V Brně-Zábrdovicích v textilní továrně
Mořice Berana došlo po delším vyjednávání
o tom, aby dělnice smýšlení křesťansko-sociálního
byly z práce propuštěny, skutečně
k násilnostem - dělnicím bylo totiž
znemožněno pracovati tím, že shozeny byly
převodní řemeny se strojů. Proti čtyřem
původcům bylo podáno trestní oznámení.
V Českých Budějovicích podjala se
obchodní a živnostenská komora za účasti
okresní politické správy pokusu urovnati
smírné soužití příslušníků
křesťansko-sociální a sociálně-demokratické
strany v továrně Hardmuthově; další
postup ve věci byl však zdržen přípravami
jednotlivých stran k volbám, ježto zástupci
stran jsouce důvěrníky a členy různých
výborů nemají kdy na tato jednání.
Velice lituji, že se opakovati mohou zjevy nechápání
povinnosti každého jednotlivce, neporušovati
a neznásilňovati nejjednodušší
základy občanské svobody, a podotýkám,
že zemským politickým správám
bylo opětovně uloženo, učiniti vše,
aby svobody občanské stůj co stůj
s největší energií a všemi k disposicí
jsoucími prostředky chránily. Násilí
prováděné ve věcech spolčovacích,
shromažďovacích a organisačních,
stíhají ovšem soudy. V tom směru jsou
posud platná ustanovení zákona o právu
koaličním ze dne 7. dubna 1870 č. 43 ř.
z. a trestní ustanovení zákona na ochranu
volební a shromažďovací svobody ze dne
26. ledna 1907, č. 18 ř. z. dostatečným
zaručením svobody shromažďovací
a spolčovací pro veškeré dělnictvo.