Dne 21. května jakož i v dny následující
shlukly se neodpovědné živly v Praze, ve všech
předměstích, i na venkově, a táhly
obchod od obchodu, nutíce také drobné obchodníky
a živnostníky prodávati zboží za
cenu naprosto nepřiměřenou dnešním
poměrům výrobním a nákupním,
při čemž však došlo také ke
krádežím takového druhu, že mnoho
živnostníků přivedeno bylo na mizinu.
Tak zjištěny byly případy, že za
zboží v ceně 20.000 K ztržil obchodník
160 K, jiný za zboží v ceně 80.000 K
necelých 6.000 K a j. Nejsmutnější jsou
však ony případy, v nichž nerozvážná
masa vrhla se na chudé živnostníky, kteří
se vrátili z války, a vzala jím poslední
kousek zboží, který si na dluh opatřili.
Jistě jest v zájmu nejen živnostníků,
nýbrž i celého národa a republiky, aby
obchod, řemesla a průmysl postaveny byly na zdravý
a pevný základ. Kdyby se měly opakovati takové
zjevy, jako 21. května, byl by celý hospodářský
život podvázán a nikdo by ovšem nic nekupoval
a nevyráběl, čímž by také
desetitísíce dělnictva z práce musily
býti propuštěny.
Z těchto důvodů navrhujeme, aby výtržnostmi
postiženým a poškozeným malým živnostníkům
a obchodníkům dostalo se z peněz státních
přiměřené náhrady.
Ve směru formálním navrhujeme, aby návrh
byl přikázán výboru živnostenskému
a výboru finančnímu.