Na dívčím učitelském ústavě
v Chrudimi působí jako učitelka zpěvu
sleč. Terezie Slavíčková. Tato slečna
od nějaké doby svojí činností
podlamuje kázeň na ústavě a když
jí představenou ústavu byly vytčeny
různé nepřístojnosti - jako vměšování
do pravomoci představené - odpověděla
urážlivě a hrubě a nazvala představenou
špatnou osobou.
Dne 16. května t. r. večer při májové
pobožnosti katecheta ústavu P. Josef Zelinka měl
kázání o P. Marii, vzoru kajícnosti,
poukázal též na to, jak sv. Jan Nepomucký
vroucně uctíval Rodičku Boží,
a mluvě o rozhřešení, nazval sv. Jana
ozdobou kněžského stavu, vzorem charakterního
plnění povinností, vybídl k úctě
tohoto světce a řekl doslovně: »Nedejme
se másti bídnými povahami, které kydají
hanu na tohoto světce! Bůh žije ve svých
svatých a nebývá posmíván.«
Na to sleč. Slavíčková s kůru
zvolala: »Ten bídník jste Vy! Mluvíte
jako školák - učte se dějinám.
Tohle se opovažujete povídat kandidátkám
učitelství!«
P. Zelinka pokračoval v kázání: »Bůh
nebývá posmíván...!«
Sl. Slavíčková opětovně jej
přerušila voláním: »Slezte dolů,
už toho máme dost!«
Kazatel praví: »Opakuji, Bůh nebývá
posmíván...«
Slečna opět přerušila jej slovy: »Budete
také mučedník!«
Přítomní účastníci májové
pobožnosti z Chrudimě horšili se nad tím
velice a při odchodu z kaple jednomyslně odsuzovali
pohoršlivé jednání učitelky zpěvu.
Přivolaný inspektor četnictva p. Jos. Ptáček
zavedl ihned výslech s katechetou ústavu a s přihlásivší
se svědkyní pí. Godlewskou, vdovou po majorovi.
Také kandidátky přihlásily se k svědectví,
že tento čin byl napřed připravován.
Sl. Slavíčková byla vyslechnuta dne 17. května.
Téhož dne také odešla slečna z
ústavu.
Dne 19. t. m. o 1/2 6. hod. odpol.
byl uspořádán demonstrativní tábor
lidu vedený studentstvem a dělníky. Demonstranti
vnikli do ústavní zahrady a pod okny ústavu
řečníci štvali proti ústavu,
představené a katechetovi P. Zelinkovi a odtud odešel
zástup demonstrovat k bytu katechetově a pí.
Godlewské, jejichž osobní bezpečnost
je ohrožena.
Dne 20. t. m. pořádána byla pak schůze
Vol. Myšlenky a studenti vynutili si na představené
pohrůžkami účast chovanek na této
schůzi.
Událostí tyto vynucují si otázku na
pány ministry školství, spravedlnosti a vnitra,
zda žijeme opravdu v právním státě,
v němž by zaručena byla každému
občanu svoboda přesvědčení
i osobní;
zda jsou tedy ochotni dát tyto události vyšetřit,
aby vinníci mohli býti podle zákona potrestáni;
zda výkonné orgány mají dosti moci
a síly, aby učinily právu zadost i proti
terroru ulice;
zda platí pro žáky středních
ústavů ně jaký disciplinární
řád, jenž by rodičům dával
záruky, že jejich děti skutečně
vedeny jsou k studiu, pro něž je na školy posílají?