Se zřetelem na přesný a spolehlivý
výkon služby poštovní a telegrafní,
dále i z důvodů sociálních
je třeba, aby nezletilí hoši, kteří
nemají dosud citu pro povinnosti, které jsou vytčeny
v § 13. vzpomenutého nařízení,
a přikázaných úkonů svědomitě
nekonají, bylí vyloučeni ze služby této.
Z vlastní zkušenosti víme, že doručujíce
telegramy neb spěšné dopisy, nedbají
rychlého a přesného dodání
těch věcí. Neměli jsme kdy stopovati
služební výkony jejich systematicky, ale namátkou
zjistili jsme tyto případy:
Chlapec jeden, jda s telegramy, viděl valiti se odpoledne
houfy lidí do kina, kde dáván byl sensační
jakýs kus. Neměl nic pilnějšího
na starosti, než jíti do kina, kdež vyseděl
plné 2 hodiny, maje telegramy u sebe. Nerozumný
hoch!
Jiný případ: Druhý, jda po obchůzce
šel kolem řeky, kde chytali rybáři ryby.
Napadlo ho, zalovit si též. Lovil a lovil, od 1/2 4
až do 6 hod. večer. Na telegramy a expressy v torbě
nadobro zapomněl. Zase nerozum!
Třetí: Došel expressní dopis
pro pěvecký spolek! Hoch ho vzal a vhodil ho do
schránky na dveřích u spolkové místnosti.
Věděl, že místnost jest určena
jen pro hudební zkoušky, že tam nikoho nebývá,
jen dvakrát v týdnu, že tam bývají
zkoušky. Aby však byl zašel s expressním
dopisem k předsedovi spolku, jenž všeobecně
byl znám, tedy i onomu poslíčkovi, ani ho
nenapadlo, ač pán ten bydlil jen o dva domy dále!
Zase nerozum a řekl bych i trochu nedbalosti!
Čtvrtý: Z rána jest poslíčkům
roznášeti v noci došlé expressní
dopisy, jichž bývá větší
množství. I napadlo chlapce, že lze si pomoci.
Jednoduše vždy několik dopisů hodili do
kamen a dodací lístky podepsali sami. To už
není jen lehkomyslnost, ale darebáctví a
podvod.
Příčina spočívá opět
v nevyspělosti těchto lidí.
Proto od doby, kdy byl stav poslíčků zřízen,
vyskytují se u úřadů oněch,
kde poslíčci jsou zaměstnáni, stížnosti,
že jsou dodávány pozdě neb nesprávně
neb že nedocházejí dopisy expresní a
telegramy v míře dosud nebývalé.
Starší, vyspělí lidé, otcové
rodin, jakživi takhle službu svou nekonali, protože
viděli v konání služby základ
pro existenci svou a své rodiny.
Má-li pověst pošty, zvláště
za války velice pochroumaná tím, že
přijímala do služby lidi mladé, nevyspělé,
opět býti zlepšena a důvěra k
poště zvýšena, jest potřeba, aby
stav poslíčků byl zrušen.
Jest to jeden z přebytků staré byrokratické
éry rakouské, který patří k
nejhorším jejím pozůstatkům.
Chlapci 14 letí mají vhodný čas, aby
se věnovali řemeslu, obchodu nebo vůbec nějakou
školu navštěvovali a vzdělávali
se; v této době, mezí 14. a 20. rokem má
se vyvinovati charakter lidí, v těchto letech jsou
lidé neschopnější něčemu
užitečnému se učiti.
A tu přišli ve Vídni na ideu ve 14. roce učinit
z chlapců nádenníky a jako by to bylo bůhví
jaké zaopatření, řekli při
tom, že synové zřízenců poštovních
mají přednost. Takový chlapec má platu
1 K denně, do nemocenské pokladny se neohlašuje.
Vezměme případ, když onemocní!
Může býti bídnějšího
tvora nad něho? To jistě není v zájmu
státu, aby stát sám si vychovával
nejhorší proletáře, nejbídnější
existence!
Do moderního státu, jakým býti chceme,
rozhodně se nehodí, zřizovati takové
existence jednokorunové ve věku chlapeckém,
neboť jest to i pro stát škodlivé! Budiž
proto i z této příčiny stav poslíčků
telegrafních zrušen.
A u nás! Tito chlapci mají se přijímati,
zatím co velký počet lidí starších
s rodinami čeká na místo výpomocného
sluhy, v němž vidí zajištění
své existence. Není to anomálie?
Z toho důvodu táží se podepsaní:
Jest pan ministr pošt a telegrafů ochoten, hledě
na předchozí odůvodnění, systém
telegrafních poslíčků, stanovený
věstníkem ministerstva obchodu č. 38 z roku
1914, zrušiti?