Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Podle dosavadních ustanovení má stráž bezpečnosti v Praze tyto služební požitky:

1. služné činí podle zákona ze dne 25. ledna 1914 č. 16 ř. z.:

Postup děje se do vyšší platové stupnice po 3 letech ztrávených v platové stupnici přímo předcházející.

Při povýšení strážníků na nadstrážníky (kategorie podúředníků) zařadí se dotčený do nejbližší vyšší platové stupnice podúřednické, při čemž se započítá doba ztrávená v kategorii sluhovské, do postupu do nejbližší vyšší stupnice platové.

2. Služební přídavky (zákon z 25. ledna 1914 č. 16 r. z.):

počátkem 4. roku služebního ročně 100 K

» 5. » » » 200 K

» 9. » » » 300 K

» 13. » » » 400 K

» 17. » » » 500 K

» 21. » » » 600 K

Služební přídavek počítá se do výslužného.

3. Aktivní přídavky (zákon z 10. února 1907 č. 34 r. z.):

činí v I. místní třídě 40 procent,

činí v II. místní třídě 35 procent,

činí v III. a IV. místní třídě 30 procent služebního platu.

Svobodní a bezdětní vdovci jsou kasernováni.

Ostatnímu mužstvu přísluší až do 70 procent systemisovaného stavu příplatek na byt, jenž činí u strážníků a nadstrážníků 300 K a u inspektorů 450 K.

V jiných místech, přísluší uvedeným zřízencům příplatek podle místní třídy pro vyměření aktivních přídavků státních úředníků podle částky pro Prahu stanovené, tedy:

v I. třídě 210 K a 360 K (pro inspektory),

v II. třídě 210 K a 315 K,

v III. třídě 180 K a 270 K,

v IV. třídě 150 K a 225 K.

Skutečným obvodním inspektorům přísluší od 1. ledna 1919 hodnostní přídavek v částce 250 K pro obvodní inspektory I. třídy a 150 K pro obvodní inspektory II. třídy.

Přídavek hodnostní počítá se do základny pro výpočet výslužného.

Za noční službu, náležící do rádné 24hodinové služby, přísluší mužstvu stráže 2 K.

Mužstvu uniformované stráže zvýšeny byly od 1. ledna 1919 tak zvané pohotovostní příplatky tím spůsobem, že mu za mimořádné, v zájmu veřejném vykonané služby dostává se jako náhrada výloh se službou spojených:

příplatek 3 K, netrvá-li úkon služební déle 3 hodin,

příplatek 4 K, netrvá-li úkon služební déle 5 hodin,

příplatek 5 K, trvá-li úkon služební přes 5 hodin.

Příplatky u stráže bezpečnostní za služební úkony v zájmu soukromém, určují se, pokud nejsou se zájemníky paušalovány, takto:

a) za službu při koncertech, veřejných produkcích a jiných představeních (cirkus, biograf, varieté atd.) 4 K,

b) za asistence při kopané za každý match 4 K,

c) za službu v Národním divadle a v něm. zem. divadle v Praze 2 K, za službu v jiných divadlech za každé představení 4 K,

d) za strážní službu ve dne (t. j. v době od 7. hod. ráno do 9. hodin večer), která pro jednotlivce nesmí trvati déle než 6 hodin 5 K, za službu strážní v noci (t. j. v době od 9. hod. večer do 7. hod. ráno), která pro jednotlivce nesmí trvati déle než 6 hod. 10 K,

e) za asistence při tanečních zábavách, plesích, věnečcích atd., trvá-li služba nejvýš 6 hod. 6 K, trvá-li služba více než 6 hod. 10 K.

Poplatek 1 K za asistenční službu při exekucích, nařízených civilními soudy, zůstává nezměněn.

Výstroj a výzbroj opatřuje se a udržuje se tak zvaným systemem massovým.

Massa doplňuje se vkladem, jehož se strážníku dostane při vstupu do policejní služby, dále tak zvaným paušálem, kterého se dostává mužstvu každoročně.

K oděvnímu paušálu, jenž dosud činil u inspektorů a jízdního strážníka 100 K a pro pěšího strážníka 80 K, povolen byl pro správní rok 1919 jednou pro vždy přídavek v částce 170 K pro mužstvo uniformované stráže pěší, pro mužstvo stráže jízdní 190 K, a 200 K pro úředníky stráže bezpečnosti.

Vklad massy (pro pěšího 170 K a pro jízdního 260 K) zůstává nezměněn.

Konečně přísluší mužstvu stráže bezpečnosti nárok na drahotní přídavek podle zákona ze dne 11. září 1918, č. 333 ř. z., jehož výše řídí se jednak ročním platem, jednak tím, je-li strážník ženat či svoboden, jakož i počtem nezaopatřených členů rodiny.

Platy mužstva stráže bezpečnosti jsou toho času neudržitelny, uvážíme-li, že provisorní strážník má dnes měsíčně 206 K strážník po 3 služebních letech ročně 980 K platu, 390 K aktivní přídavek a 100 K ročně služebního přídavku.

Členové uniformované stráže bezpečnosti v Praze, zejména déle sloužící, zkráceni byli již při zařaďování do platových stupnic podle zákona z roku 1908 a prováděcího nařízení k tomuto zákonu, ježto za základ pro zařadění vzal se tehdy toliko fiktivní plat, nehledě k tomu, že mužstvu nebyla včítána provisorní doba do doby potřebné pro započítání drahotního přídavku.

Tím se stalo, že někteří strážníci přišli při prvém zařaďování o jednu až dvě platové stupnice, čili o tři nebo šest služebních let.

Tím vznikly nesrovnalosti ve služném strážníků, které poškození strážníci žádným způsobem nezavinili. Tuto nesrovnalost hledělo ministerstvo vnitra odstraniti tím, že vypracovalo návrh na změnu ustanovení zařaďovacích, stanovených nařízením veškerého ministerstva ze dne 21. listopadu 1908 v tom směru, aby strážnici při jmenování nadstrážníky zařaděni byli do téže platové stupnice podúřednické, aby totiž na příklad ze IV. stupnice sluhů zařaděni byli při jmenování do IV. stupnice podúřednické, a aby konečně mužstvo stráže zařaděno bylo do platových stupnic podle celkové služební doby.

Oba návrhy zaslány byly ministerstvu financí s požádáním, aby poskytlo příslušného úvěru.

Německorakouská vláda zlepšila materiální postavení uniformované stráže jednak tím, že změnila ustanovení o zařaďování mužstva do platových stupnic, zavedených zákonem z r. 1914. Podle nyní platných ustanovení zařaděn jest provisorní strážník ve Vídni po roční službě ihned do II. platové stupnice kategorie podúředníků.

Přeložení do kategorie podúředníků neděje se však jako dosud tím způsobem, že jest zařaděn strážník při jmenování do stupnice nejblíže vyšší, nýbrž do druhé vyšší stupnice platové kategorie podúředníků.

U policejního ředitelství v Praze povýšen jest strážník na nadstrážníka pravidelně po 10. služebním roce a obdrží tedy III. stupnici podúřednickou (1180 K), kdežto ve Vídni dosáhne této stupnice již po 3 služebních letech.

Ustanovení toto vztahuje se na všechny toho času aktivně sloužící orgány bezpečnostní.

Tím jest každému strážníku umožněno, že dosáhne nejvyšší platové stupnice po 24 letech služebních.

Rozdíl služebních požitků, které má strážník ve Vídni a v Praze jest patrny z těchto příkladů:

Svobodný strážník v Praze má po roce:

Ve Vídni:

Rozdíly jsou ještě křiklavější u déle sloužících služebníků.

Hmotné postavení mužstva autonomní stráže jest rovněž příznivější nežli u státní policie.

V Bratislavě zrušeny byly normální příjmy uniformované stráže bezpečnosti a každému členu nehledě na hodnost přiznán byl denní plat 20 K.

Pro členy stráže uniformované i civilní doporučovalo by se pro přechodnou dobu poskytnouti k nynějšímu platu denního přídavku 8 K, zvýšiti příbytečné na 600 K nehledě na hodnost a konečně zvýšiti vklad oděvní massy na 800 K a roční paušál na 500 K pro stráž pěší a 600 K pro stráž jízdní.

Stav mužstva stráže uniformované činí 1600 mužů, stráže civilní 180 mužů.

Vzhledem k těmto neudržitelným poměrům navrhují podepsaní úpravu hmotných poměrů podle výše uvedených norem.

Návrh tento budiž přidělen výboru státně zřízeneckému, aby byl co nejrychleji projednán.