Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1120.

Druhý dotaz

členů Národního shromáždění dra Mareše, dra B. Němce, dra O. Srdínka a soudruhů na pana ministra školství a národní osvěty o poměrech na německé universitě v Praze (tisk 797, 1023).

Ministerstvo školství v odpovědi (tisk 1023) na dotaz o poměrech na německé universitě v Praze (tisk 797) děkuje pohotovosti českých vysokých škol v Praze, že pojaly beze škody české a jihoslovanské posluchače vypuzené proti řádu z vysokých škol německo-rakouských, tak že se nevidělo nuceno k opravné odvetě proti německo-rakouským příslušníkům studujícím na německé universitě v Praze, třebas i bylo dalo zjistiti jejich počet.

Pohotovost ku přijetí vypuzených českých a jihoslovanských studentů na české vysoké školy v Praze byla jen povahy mravní, která jest v plné protivě k jejich pohotovosti materiální. Tuto pohotovost zajistiti náleží ministerstvu školství. K tomu třeba zjistiti vybudování a vypravení ústavů české university v Praze, zvláště lékařské fakulty, a jeho poměr k počtu řádných posluchačův, a srovnati s ním vybudování a vypravení university německé v poměru k jejímu počtu posluchačů. Všeobecně jest známo, že počet posluchačů české university, zvláště na lékařské fakultě, převyšuje velice rozměry jejích budov a její vyučovací prostředky; a že české studentstvo trpí nedostatkem obydlí a výživy. Všeobecně jest též známo, že německá universita v Praze jest vypravena budovami a vyučovacími prostředky přebytečně, tak že může zváti cizince a slibovati jim dobré opatření. To vše třeba zjistiti též úředně, čehož, jak se zdá, není, nevidí-li se ministerstvo školství nuceno obmeziti pohostinství k nepřátelsky smýšlejícím cizincům, zatím co vlastní trpí nouzi a nedostatkem.

Na otázku, uznává-li německou universitu v Praze za státní ústav česko-slovenské republiky či za pozůstatek c. k. rakouské university, odpovědělo ministerstvo školství, že rektoři a profesoři německých vysokých škol vykonali slib věrnosti republice československé. Podle novinových zpráv stalo se to teprve 29. dubna, tedy tři neděle po našem dotazu, a stalo se to s nějakou výhradou. Jaká to byla výhrada?

Ministerstvo školství potvrzuje, že rektorát německé university "projevil ochotu" započítati studentům vojákům právě minulý semestr za semestry dva, avšak jen s výhradou vyššího schválení. Z ministerské odpovědi není patrno, jaké vyšší schválení mínil rektorát německé university, bylo-li to schválení od česko-slovenského ministerstva školství a zda-li toto ministerstvo ono schválení skutečně dalo nebo odepřelo. Výrok: "je samozřejmo, že pro posluchače německé university nemohou platiti jiná ustanovení neb úlevy studijní než pro posluchače české", je tak neurčitý, že ten smysl, jakoby schválení ono dáno nebylo, ježto úlevy té není pro posluchače české, není asi ten pravý.

Neboť ministerstvo školství vyzvalo profesorský sbor české fakulty lékařské, aby uspořádal pro studenty vojáky, kteří válkou ztratili nejméně čtyři klinické semestry, o prázdninách zvláštní třetí semestr. Tím byly by tři semestry německého posluchače, absolvované během obyčejného školního roku, vyrovnány třetím semestrem českého posluchače, na nějž by však on i profesoři musili obětovati své prázdniny.

Podle toho jest možno se domnívat, že ministerstvo školství, ustupujíc "ochotě" rektorátu německé university rozděliti zimní semestr ve dva, snaží se vyrovnati úlevu tu českým posluchačům tak, že pro ně zařizuje "prázdninový semestr". Takový semestr byl by neprospěšný a drahý. Stalo se, že posluchač německé university, absolvovaly tam zimní semestr za dva, chtěl nyní přestoupiti na universitu českou, aby také za léto měl dva semestry.

Zkracování studií je zlo, žádná úleva. Nesmějí býti déle vyráběni "váleční doktoři",rakouské měny. Ministerstvo školství jest povinno hájiti studijního řádu a zabrániti každému rozdvojování semestrův a zavádění semestrů nepořádných.

Proto táží se podepsaní:

1. Jaký jest poměr vybudování a výpravy české university k počtu jejího posluchačstva a jaký jest tento poměr na německé universitě v Praze?

2. Kolik příslušníků německého Rakouska je zapsáno na německé universitě v Praze a jaký důvod vede ministerstvo, aby je tu ponechávalo, hledíc na velikou tíseň studentstva českého?

3. Hodlá ministerstvo školství zavésti pevné dodržování studijního řádu, zrušiti rozdělení zimního semestru ve dva na německé universitě v Praze a uložiti jí třetí prázdninový semestr, jako se stalo na universitě české?

4. Hodlá ministerstvo školství zavésti úřední kontrolu absolutorií německé university v Praze, kde se "projevila ochota" počítati jeden semestr za dva?

V Praze dne 27. května 1919.

Dr. Mareš, Dr. B. Němec, Dr. O. Srdínko,

Dr. Lukavský, F. Sís, Dr. Matoušek, Dr. Jaroslav Stránský, Dr. Budínský, B. Král, Jan Nohel, Ing. Bohdan Bečka, Viková-Kunětická, V. Votruba, Machar, Dr. Vratislav Černý, Dr. Schieszl, Matttuš, Dr. Metelka, Gust. Navrátil, Vladimír Hatlák, Otmar Hrejsa, Dr. Syllaba.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP