Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1113.

Dotaz

poslance Ferd. Jiráska a soudruhů na pana ministra spravedlnosti, týkající se praxe rejstříkového soudu v Praze.

V poslední době zavládá u pražského obchodního soudu zvláštní praxe pokud týče se zápisu do rejstříku společenstev, zejména družstev dělnických konsumních, výrobních, bytových a hospodářských. Tato praxe zvrací veškeré právní pojmy, an obchodní soud v Praze v jednotlivých případech povolí zápis do rejstříku společenstev a v druhém případě zápis odmítá, ačkoliv jedná se o vzorné stanovy, vydané Ústředním svazem v několika stech výtiscích. V jiném případě schválí pak zápis do rejstříku společenstev jiný obchodní soud na př. v Ml. Boleslavi neb v Hoře Kutné bez námitek, kdežto tytéž stanovy a v tutéž dobu ku výpisu do rejstříku společenstev předložené pražský obchodní soud zamítá. V celé řadě případů trvá pražský obchodní soud na námitkách, které ani zákonu ani praxi družstevní neodpovídají. Tak na př. žádá obchodní soud v Praze, aby ve stanovách společenstva bylo uvedeno kdo jest oprávněn jménem představenstva jednati, smlouvy uzavírati. Naproti tomu však zákon o společenstvech z roku 1873 žádá, aby ve stanovách bylo uvedeno, že společenstvo zastupuje a to ve všech případech představenstvo. To však obchodnímu soudu nestačí a trvá na tom, aby společenstvo při všech jednáních zastupováno bylo aspoň dvěma členy. V praktickém životě družstevním jest tento požadavek obchodního soudu naprosto nesplnitelný, zejména pakliže se jedná o objednávky zboží, uzavírání smluv telefonem. Doposud poštovní správa Československé republiky nemohla vyhověti přání obchodního soudu, aby zřídila telefony, při nichž dva najednou mohli by mluviti, a smlouvy uzavírati.

Obchodní soud v Praze i také pokud se týká názvu společenstev trvá na tom, aby dělnická konsumní družstva ve svém titulu uváděla všechny druhy své činnosti a v důsledku toho žádá na př., aby družstvo konsumní, jehož název jest "Všeobecné potravní družstvo v....", poněvadž má vedle opatřování životních potřeb také v účelu své činnosti vyjmenováno, že tak může činiti výrobou, prováděním staveb bytů pro své členy, přijímáním úspor, aby změnila svůj název takto: "Všeobecné nákupní, prodejní, výrobní, stavební a úsporné družstvo v...".

Naproti tomu zaujímá pražský obchodní soud stanovisko velice shovívavé pokud jedná se o společenstva jiných vrstev občanstva. Tak beze všeho schválí a do rejstříku společenstev zapisuje u družstev zemědělských jednoduchý název "Hospodářské družstvo", ačkoliv tento typ družstev vedle nákupu hospodářských potřeb zabývá se také prodejem i výrobou a nežádá u těchto družstev, aby veškerá odvětví činnosti družstevní uváděla ve svém titulu. Podobně jest tomu u družstev záložních úvěrních tak zv. "Raiffeisenek," které rovněž ve stanovách mají ustanovení, že vedle obchodů peněžních také obstarávají nákup a prodej hospodářských potřeb, Podobně postupuje i při zápisu u společností s ručením obmezeným a u akciových společností, kde spokojuje se se stručným názvem, aniž by trval, že tyto společnosti ve svém názvu mají uváděti všechny obory své působnosti.

Obchodní soud pražský jest jednou z nejkostnatělejších institucí v Československé republice a praktikuje zastaralý zákon o družstvech způsobem byrokratickým a nepřihlíží k nynějším potřebám svépomocného podnikání malých vrstev. Byrokratický způsob vyřizování záležitostí rejstříkových u pražského obchodního soudu vyžaduje značného aparátu úřednického. U pražského obchodního soudu trvá to zpravidla několik měsíců nežli družstvo jest v život uvedeno. K zřízení družstva a uvedení jeho v život vyžaduje několikerého podání, svolání několika valných hromad a zpravidla jedná se v této těžké době o družstvo, jež má za účel usnadniti zásobováni malých vrstev občanských.

O tom jakými názory je pražský obchodní soud veden, svědčí námitka téhož soudu při zápisu společenstva, v tom směru že prý stará obava, aby družstvo nestalo se malokapitalistickým podnikem. Dle toho tedy mohou zakládány býti jen podniky velkokapitalistické nikoliv podniky malokapitalistické základy malými lidmi.

Odpomoc v těchto nesnesitelných poměrech dala by se velice jednoduchým způsobem zjednati, kdyby pražský obchodní soud projevil tolik dobré vůle, aby vydal předpisy, jak si představuje provádění zákona o společenstvech z roku 1873, zejména provádění praxe při zápisu do rejstříku společenstev. Tím by také bylo vyvarováno nejednotné praxi, jež v poslední době u všech obchodních soudů zavládá Tyto právní poměry pokud praxe pražského obchodního soudu a jeho rejstříkového oddělení se týče jsou neudržitelné a vyžadují co nejrychlejší nápravy.

Z výše uvedených důvodů podepsaní se táží:

Je panu ministrovi známa praxe pražského obchodního soudu a jeho obchodního rejstříku?

Jest pan ministr ochoten učiniti všechna opatření, aby řízení obchodního rejstříku u všech obchodních soudů v obvodu československé republiky zavedena byla jednotná praxe?

V Praze dne 27. května 1919.

Ferdinand Jirásek,

Skurský, Rud. Tayerle, Bechyně, Hampl, Jaroš, Brožík, Johanis, Rouček, Merta, Koláříková, Kouša, Němeček V., Nádvorník, J. Marek, K. Dědic, Svěcený, Houser, Hummelhans, Filipínský, Svoboda.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP