Národní shromáždění československé 1918 – 1920

O všelikém zboží, nebo jiných věcech, jež se v obchodě s celní cizinou při dovozu, vývozu, nebo provozu, celně prohlašují, po případě odbavují, u některého celního nebo poštovního úřadu republiky československé, dlužno pro úřední statistiku zahraničního obchodu ohlašovati jejich druh, množství, zemi původu a zemi určení.

Druh toho kterého zboží ohlašuje se podle jeho zvláštního pojmenování, množství pak podle ustanovení právě platné celní sazby (celního tarifu).

Jak dlužno zboží tříditi a podle jaké jednotky určovati jeho množství, stanoví statistický seznam zboží, vydaný nařízením ministerstva obchodu. Prozatím platí seznam, vyhlášený v č. 121. rak. říš. zák. z r. 1906. Pro vyhlášení dodatků, nebo nového seznamu, stačí, vyhlásí-li toliko vydání jejich ve sbírce zákonů a nařízení státu československého.

Statistickému ohlašování nejsou podrobeny:

1. Poštovní zásilky při dovozu i vývozu, pokud neváží více než 250 gramů a jsou prosty cla, a pak veškeré poštovní zásilky při průvozu.

2. Ony předměty podmínečně cla prosté, které nejsou předmětem vlastního obchodu a které zvláštním nařízením byly nebo budou sproštěny povinnosti statistického ohlašování.

a) Statistické ohlášení děje se z pravidla písemně a dlužno pro ně použíti tiskopisů (statistických ohlášek), nařízením ustanovených.

b) Při poštovním dovozu a vývozu budiž místo písemné statistické ohlášky podán duplikát písemného celního prohlášení (deklarace).

c) Ve kterých případech smí se statistické ohlášeni konati ústně, nebo ve kterých případech mohou se povoliti jiné úlevy při ohlašování, stanoveno bude prováděcím nařízením, hledíc k potřebám pohraničních obchodních styků, nebo k potřebám zvláštních druhů dopravy.

Písemné statistické ohlášky (§ 2. a) a b) dlužno odevzdat u celních úřadů, při poštovním vývozu pak u poštovních podacích úřadů.

Ústní statistická ohláška děje se u celních úřadů.

Pokud se při dopravě po cestách vedlejších, podle ustanovení celních dovolené, smí ohláška podat u orgánů finanční stráže, stanoví se nařízením.

Statistickou ohlášku (§ 2.) povinnen jest učiniti ten, kdo podává u celního nebo poštovního úřadu celní prohlášení, po případě kdo dal podnět k odbavení celnímu.

Za správnost a úplnost statistické ohlášky (§ 2.) zodpovědným je ten, kdo podle § 4. jest povinnen ji učiniti (§ 13.)

Veřejné dopravní podniky, jakož i osoby, jež po živnostensku dopravují zboží po vodě, nebo po suchu, smějí zásilky, určené do celní ciziny, pouze tenkráte přijmouti k dopravě, nebo, dovědí-li se teprve během dopravy, že zboží jest určeno do celní ciziny, smějí je pouze tenkráte dále vézti - budou-li jim sděleny údaje, potřebné podle tohoto zákona ke správnému statistickému ohlášení a přesvědčí-li se samy, že se tyto údaje podle obsahu svého shodují s nákladním listem, nebo s celním prohlášením.

Jednotlivá statistická ohláška smí podávat obsah pouze jednoho celního prohlášení, nebo jiného dopravního dokladu, zastupujícího celní prohlášení.

Při písemné statistické ohlášce (§ 2. a) budiž v zásadě pro každý jednotlivý dopravní kus ve zvláštním obalu (kollo) nebo pro každý jednotlivý neobalený (volný) kus použito zvláštního tiskopisu.

Výjimky mohou býti stanoveny nařízením.

Při každé statistické ohlášce platí se, kromě výjimek v §u 11. vytčených, statistický poplatek na úhradu útrat úřední obchodní statistiky.

Míra statistického poplatku určí se čas od času nařízením tak, aby výnosem poplatku toho byly přibližně hraženy náklady na úřední obchodní statistiku.

Statistický poplatek budiž zpravidla zapravován úředními známkami, jichž podoba i druhy určí se nařízením.

Statistického poplatku jsou prosty:

1. Všeliké zboží a věci, které podle §u 1. nejsou podrobeny povinnosti ohlašovací.

2. Zboží a věci průvozní.

3. Předměty, které jsou, nebo budou, nařízením od něho osvobozeny, hledíc k potřebám pohraničních obchodních styků, nebo k potřebám zvláštních druhů dopravy.

Nehledě k trestnosti podle všeobecného zákona trestního, dlužno použít ustanovení trestního zákona důchodkového a všech dodatečných zákonův a nařízení k němu se vztahujících v těchto případech:

1. Jestliže někdo statistické známky padělá, nebo zfalšuje, a padělané nebo zfalšované známky někomu přenechá, nebo je zašle jinam (na jiné některé místo), nebo jich užije k zaplacení statistického poplatku; jestliže někdo statistické známky, jiným padělané, nebo zfalšované, věda o tom, že jsou padělané nebo zfalšované, pro odbyt přijme, nebo jinému přenechá, nebo jich užije k zaplacení statistického poplatku; jestliže někdo známek k zapravení statistického poplatku již upotřebených, věda o tom, užije znova;

2. jestliže někdo vede obchod se statistickými známkami, nejsa k tomu oprávněn.

Pokuta vyměří se v případech uvedených v č. 1., pateronásobnou, až patnácteronásobnou, částkou ušlého, neb ohroženého statistického poplatku, nikdy však méně než 10 korunami, v případě pak, uvedeném v č. 2., 4 až 100 korunami.

Tyto pokuty se promlčují uplynutím tří let od té doby co přestupek byl spáchán.

Ti, kdo jsou zodpovědni za správnost a úplnost statistické ohlášky (§ 5.) a jednají kromě případů, §u 12. dotčených, proti některému pravidlu tohoto zákona, nebo proti některému nařízení, vydanému ku provádění tohoto zákona, propadají pořádkové pokutě 4 až 100 korun. To platí bez výjimky pro speditéry, dopravní ústavy a povozníky, naproti tomu pro obchodníky, živnostníky a jiné osoby jen potud, pokud by jednali vědomě proti tomuto zákonu a příslušným provozovacím nařízením.

Porušení pravidel §u 6. trestá se rovněž pořádkovou pokutou 4 až 100 korun.

Pořádkové pokuty ukládá ten úřad, u kterého se má učiniti statistická ohláška (§ 3); kde však smí se ohláška státi u některého zřízence finanční stráže, ukládá je celní úřad, stanovisku tohoto zřízence nejbližší.

Pravidla o způsobu ukládání a dobývání pořádkových pokut, pak o stížnostech, jakož i o zmírněni neb úplném prominutí pokut těch, stanoví se nařízením.

Pořádkové pokuty plynou do fondu, z něhož budou hrazeny náklady na úřední statistiku zahraničního obchodu.

Pokuty pořádkové promlčují se uplynutím jednoho roku.

Řešení otázky, zda-li podle tohoto zákona nějaký poplatek se má platiti, čili nic, a v jaké částce, nepatří rádným soudům. Poplatky nezaplacené buďtež vymáhány podle pravidel o dobývání dlužných daní státních.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášky, až na §§ 9. a 10., jež nabudou účinnosti až zároveň s platností prvního nařízení, vydaného ku provedení tohoto zákona; do té doby zůstanou v platnosti §§ 9. a 10 zákona ze dne 26. června 1890 č. 182 ř. z., jehož ostatní předpisy pozbudou účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.

Druhá kapitola prvního dílu čís. nařízení ze dne 21. září 1899 č. 176 ř. z., upravující t. zv. statistiku meziobchodu, se zrušuje i se všemi nařízeními a jinými ustanoveními, ke kapitole té se vztahujícími.

Výkonem tohoto zákona pověřuje se předseda ministerstva v dohodě s ministry obchodu, financí, železnic, pošt a telegrafů.

Dne 5. února 1919 nabyl moci zákon ze dne 28. ledna 1919 č. 49 sb. z. a n. o organisaci statistické služby v obvodě republiky československé. Úkoly, vznesenými na státní úřad statistický, byla podle § 9. tohoto zákona pověřena dosavadní statistická komise království Českého.

Jedním z nejdůležitějších odvětví statistických šetřeni je statistika zahraničního obchodu, která musí sloužiti za podklad uzavírání obchodních smluv s cizinou. V Rakousku statistika ta upravena byla zákonem ze dne 26. června 1890, č. 132 ř. z., na jehož základě byla pak vydávána prováděcí nařízení poslední, dosud v platnosti jsoucí, dne 10. února 1907 pod č. 25 ř. z.

Statistická služba, upravená zmíněnými ustanoveními, vžila i osvědčila se tak, že není důvodu, aby přes míru nutnosti měněna byla pravidla dosavadní. Jestliže však přes to vláda rozhodla se předložiti osnovu nového zákona o statistice zahraničního obchodu, má to důvod hlavně v tom, že celá řada ustanovení dosavadního zákona neshoduje se již s nynějším stavem věcí, jakož i že překlad zákona z roku 1890 v jazyku českém neshoduje se všude s duchem jazyka a s ustáleným názvoslovím odborným. Prosté novelování zákona dosavadního nevzala, vláda také proto v úvahu, že by pak bylo potřeba platná ustanovení, upravující látku, celkem nikoliv zvláště objemnou, hledati ve dvou zákonech s různými autentickými texty. Vydáním nového zákona bude tudíž splněn i další požadavek, aby totiž postupem času podle možnosti stát opatřen byl zákony s autentickým zněním českým.

Co se týče obsahu osnovy budiž zde uvedeno toto:

Kromě změn pouze stylistických a pod. obsahuje osnova pouze tyto změny zákona dosud platného:

a) V §u 1. bylo nutno v odst. 3. vyznačiti, že až do vydání nového statistického seznamu zboží musí prozatím ještě platiti seznam dosavadní.

b) V §u 7. nahraženy odst. 3. a 4. stručným prohlášením, že výjimky mohou býti stanoveny cestou nařizovací, neboť jednak výjimky, stanovené v odstavcích těch, bude při navržené změně statistických poplatků nutno jinak upraviti, jednak není radno vůbec ponechávati tato detailní a celkem malicherná pravidla v zákoně samém, nýbrž hodí se i zásadně spíše do průvodních nařízení, tak aby při každé jich změně nebylo potřeba měniti zákon.

c) V §u 9. ponecháno cestě nařizovací, aby určovala čas od času výši statistických poplatků; aby však čelilo se event. obavám, že by zvyšování poplatků těch z důvodů fiskálních mohlo se díti na úkor obchodu, zdůrazněno zde opětně, že výnosem poplatku toho mají býti přibližně hrazeny pouze náklady na tuto statistiku.

d) V §u 10. ponecháno také nařízením, aby určila podobu i druhy statistických známek, což je opět dojista účelnější, než určovati je již v zákoně samém.

e) V §u 11. odpadl ovšem odst. 3., osvobozující od statistického poplatku obchod s Uhrami, Bosnou a Hercegovinou.

f) V §u 15. bylo nutno učinit opatření, aby tato statistika, nalézající se již v proudu, měla čím se řídit až do vydání prováděcího nařízeni k novému zákonu, a do té doby aby mohlo být užíváno také dosavadních statistických známek.

g) Vsunutý § 16. zrušuje dosavadní ustanovení o t. zv. st. meziobchodu, t. j. obchodu mezi bývalým Rakouskem a ostatními částmi bývalého rakousko-uherského území celního. Provádí tedy jen důsledek nastalých změn mezinárodních.

h) V §u 17. proveden důsledek zákona z 28. ledna 1919, č. 49. sb. z. a n., tím, že prováděti také tento zákon vyhraženo tu v zásadě předsedovi ministerstva; z důvodů účelnosti žádá se však jeho dohoda s oněmi ministry, jejichž oborů se věc nejblíže dotýká, nebo jimž jsou podřízeni výkonní orgánové při ni súčastnění.

Osnova budiž přikázána výboru národohospodářskému, by podal o ní zprávu ve lhůtě osmidenní.