Každý, kdo na území československé
republiky bydlí anebo se zde jeden rok zdržuje, jest
povinen nabídnouti do 14 dnů ode dne účinnosti
tohoto zákona, aneb do 14 dnů po vzniku pohledávky
své pohledávky z doby válečné
i předválečné, jež znějí
na franky, libry šterlinků, dolary, liry, holandské
zlaté, bulharské a rumunské lvy, severské
koruny, marky a dinary a jsou splatny mimo území
československého státu, československé
devisové ústředně za kurs, který
tato ústředna určí.
Nabídnuty musí býti i pohledávky,
které měly býti ohlášeny podle
čl. 3., odst. 2. zákona ze dne 20. března
1919, č. 143. sb. zák. a nař.
Bylo-li této povinnosti vyhověno, netrestá
se opominutí přihlášky podle čl.
3., odst. 3. cit. zák.
Pohledávky uvedené v čl. 1. tohoto zákona
mohou býti zapůjčeny československé
republice podle zákona ze dne 26. února 1919, č.
88. sb. z. a nař.; v tomto případě
jsou od nabídky osvobozeny.
Kdo nesplní povinnosti podle čl. 1. a 2., bude trestán
pokutou do 50.000 K anebo vězením do jednoho roku
senáty zřízenými podle čl.
III. § 5. čís. nařízení
ze dne 16. března 1917, ř. z. č. 124. Oba
tyto tresty mohou býti uloženy vedle sebe. Byla-li
pokuta nedobytnou, uloží senát na místo
této pokuty trest na svobodě. Tento trest spolu
s uloženým již trestem na svobodě nesmí
přesahovati dobu dvou let.
Kromě těchto trestů mohou býti pohledávky
prohlášeny za propadlé státu.
Provésti tento zákon ukládá se ministru
financí.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Zákon tento se odůvodňuje tím, že
nelze v brzké době očekávati uskutečnění
americké půjčky a státu jest zapotřebí
cizozemských valut na úpravu valuty vlastní.
Osnova tato budiž přikázána finančnímu
výboru a budiž mu dána lhůta 48
hodin, aby podal zprávu.