Venkovští poštovní sluhové u třídních
poštovních úřadů přejímají
se do stavu výpomocných poštovních sluhů
a do stavu sluhů po rozumu článku II. zákona
z 25. září 1908, ř. z. č. 204.
Veškerá ustanovení, platná pro tyto
zřízence, nabývají tím i pro
ně platností.
Převzetí venkovských poštovních
sluhů do stavu výpomocných poštovních
sluhů a sluhů po rozumu článku II.
řečeného zákona provede se takto:
a) Venkovští poštovní sluhové v
prozatímní neb trvalé vlastností,
jejíchž služební doba, počínající
od ustanovení venkovským poštovním sluhou,
jest kratší sedmi let, buďtež převzati
jako stálí výpomocní poštovní
sluhové po rozumu nařízení veškerého
ministerstva z 15. října 1902, ř. z. č.
200 a dodatků z 23. března 1907, ř. z. č.
88, 27. září 1911, ř. z. č.
193, a 25. ledna 1914, ř. z. č. 22.
Byl-li některý venkovský poštovní
sluha před tímto svým ustanovením
zaměstnán v poštovní službě
jako přespolní listonoš, neb výměrkový
sluha, neb poštovní posel, ať skutečný
či výpomocný, započte se mu tato služba
jako služební doba ztrávená ve službě
venkovského poštovního sluhy potud, pokud byl
plně zaměstnán, t. j. činila-li jeho
služba, vykázaná v kmenovém listě,
průměrně více, než 45 hodin týdně.
Tato služba se mu tedy vpočítá do služební
doby, ztrávené ve službě venkovského
poštovního sluhy.
Venkovští poštovní sluhové, převzatí
jako výpomocní poštovní sluhové,
zařadí se do jednotlivých stupňů
denního platu, stanovených v § 1, odstavec
II., nařízení veškerého ministerstva
z 25. ledna 1914, ř. z. č. 22 podle délky
služební doby, podle předchozích dvou
odstavců započítatelné.
Jmenování venkovských poštovních
sluhů, převzatých na místa výpomocných
poštovních sluhů, sluhy poštovního
úřadu bude se říditi ustanovením
§u 1. zákona z ... května 1919, sb. z. a nař.
č. .... o ustálení služebního
poměru státních výpomocných
sluhů, při čemž služební
dobu, ztrávenou ve vlastnosti trvalého venkovského
poštovního sluhy, bude hodnotiti jako služební
dobu trvale ustanoveného výpomocného poštovního
sluhy.
b) Venkovští poštovní sluhové,
jejichž služební doba v oddílu a) vytčená,
činí nejméně sedm roků, buďtež
jmenováni sluhy poštovního úřadu,
a to podle §u 19. nař. býv. min. obch. z 11.
března 1910, ř. z. č. 48, především
prozatímně, jejich potvrzení trvalé
řídí se pak ustanoveními řečeného
§u 19.
Dosavadní služební doba poštovní,
jakož i případná vojenská služba,
započítá se jim pro zařadění
do platových stupňů, stanovených zákonem
z 25. ledna 1914, ř. z. č. 16., způsobem,
určeným v § 2. zákona z ... května
1919, sb. z. a n. č. ..., o ustálení služebního
poměru státních výpomocných
sluhů.
c) Utvoření míst poštovních podúředníků
u poštovních úřadů třídních
a propůjčení jejich sluhům poštovního
úřadu, vzešlým ze stavu venkovských
poštovních sluhů, provede se zvláštním
opatřením ministerstva pošt a telegrafů
podle ustanovení nařízení bývalého
ministerstva obchodu z 11. března 1910, ř. z. č.
48.
Výpomocným poštovním sluhům,
jakož i sluhům po rozumu článku II.
zákona z 25. září 1908, ř.
z. č. 204, vzešlým ze stavu venkovských
poštovních sluhů, budiž služební
doba, jíž ztrávili před svým
převzetím do stavu výpomocných poštovních
sluhů neb do stavu sluhů poštovního
úřadu, započtena, pokud jest podle stanov
provisního fondu pro poštovní posly započítatelna
pro vznik nároku na provisi a její výměru,
i pro vznik nároků na zaopatřovací
požitky a jejich výměru podle nařízení
bývalého ministerstva obchodu ze dne 27. září
1911, ř. z. č. 193, nebo podle všeobecných
pensijních norem. Podmínkou jest, že roční
příspěvky, vplacené jimi do provisního
fondu, případnou celé státu.
Nařízení bývalého ministerstva
obchodu, jež se týkají úprávy
služebních a platových poměrů
venkovských poštovních sluhů, se zrušují.
Zákon nabývá účinností
1. červnem 1919. Provésti jej se ukládá
ministru pošt a telegrafů.
Po stránce formální se navrhuje, aby osnova
byla přikázána státně-zřízeneckému
výboru, aby ji projednal.
Jelikož jest věc velmi naléhavá, žádá
se, aby byl návrh projednán pokud možno ihned
zároveň s návrhy členů Národního
shromáždění Buřívala a
soudr. (Tisk č. 746) a Vojty a soudr. (Tisk č. 865),
jež má nahraditi.
30. března 1919 podal člen Národního
shromáždění Buříval a
soudr. návrh na převzetí venkovských
poštovních sluhů do kategorie sluhů
státních (tisk č. 746). obdobný požadavek
byl přednesen v návrhu člena Národního
shromáždění Vojty a soudr., z 25. dubna
1919 (Tisk č. 865). K předmětu se podotýká
toto: V oboru poštovní a telegrafní správy
používá se jiného sluhovského
personálu u poštovních úřadů
státních a jiného u poštovních
úřadů třídních.
U poštovních úřadů státních
obstarávají služební výkony -
nehledě k telegrafním poslíčkům
- výpomocní poštovní sluhové,
sluhové poštovního úřadu a poštovní
podúředníci, kdežto u poštovních
úřadů třídních jest
za tím účelem používáno
venkovských poštovních sluhů, přespolních
listonošů a sluhovských sil na výměrek.
Služební a platové poměry výpomocných
poštovních sluhů upraveny jsou nařízením
bývalého ministerstva obchodu z 15. října
1902, ř. z. č. 200, z 23. března 1907, ř.
z. č. 88, ze 27. září 1911, ř.
z. č. 193, a z 25. ledna 1914, ř. z. č. 22.
Sluhové poštovního úřadu a poštovní
podúředníci jsou sluhovskými orgány
patřícími do kategorie služebnictva
státního ve smyslu článku II. zákona
z 25. září 1908, ř. z. č. 204.
Platí tudíž pro ně nařízení
veškerého ministerstva z 22. listopadu 1908, ř.
z. č. 234 a zákony z 25. ledna 1914, ř. z.
č. 15. a 16. Pro obor poštovního a telegrafního
ústavu byly osobní poměry sluhů a
podúředníků, spadajících
pod zákon z 25. září 1908, ř.
z. č. 204, upraveny nařízením bývalého
ministerstva obchodu z 11. března 1910, ř. z. č.
48.
Služební a mzdové poměry sluhovských
sil u poštovních úřadů třídních
jsou upraveny nařízením býv. min.
obchodu z 21. června 1910, ř. z. č. 119,
p. a t. v. č. 89, kteréžto nařízení
platí nyní od 1. února 1919 i pro poštovní
úřady III. třídy. Některá
ustanovení tohoto nařízení byla změněna
nařízením bývalého ministerstva
obchodu z 10. března 1914, ř. z. č. 55, p.
a t. v. č. 45. Jak již shora naznačeno, tvoří
sluhovský personál poštovních úřadů
třídních tři kategorie sluhovských
sil:
1. venkovští poštovní sluhové,
2. přespolní listonoši a
3. výměnkové síly sluhovské.
Venkovští poštovní sluhové a přespolní
listonoši stojí v bezprostředním služebním
poměru k poštovní správě, kdežto
výměrkové síly sluhovské jsou
zaměstnanci přednosty úřadu a jsou
k němu v soukromoprávním poměru služebním.
Venkovští poštovní sluhové jsou
plně zaměstnané sluhovské síly,
přespolní listonoši a výměrkové
síly sluhovské jsou naproti tomu sluhovské
síly neúplně používané.
Dle stupně jejich služebního upotřebení,
t. j. dle délky jejich průměrné týdenní
služební doby, řídí se též
jejich odměna.
Věcného důvodu pro používání
jiného služebnictva u poštovních úřadů
státních a jiného u poštovních
úřadů třídních není.
Služební výkony, jež v poštovní
a telegrafní službě přicházejí
v úvahu, jsou v zásadě stejné povahy,
ať už se jedná o poštovní úřad
státní či třídní.
Příčinu toho, proč se dosud používalo
u poštovních úřadů státních
jiného sluhovského personálu, než u
poštovních úřadů třídních,
dlužno hledati jedině v tom, že u poštovních
úřadů třídních vůbec
obstarával poštovní službu personál,
jehož služební poměry byly upraveny jinak,
než onoho, jenž vykonával dopravní poštovní
službu u poštovních úřadů
státních.
Co se týče úřednického personálu
určeného pro výkonnou dopravní poštovní
službu u poštovních úřadů
třídních, nastala v tomto směru v
poslední době změna, ježto zákonem
z 10. dubna 1919, sb. z. a n. č. 203, bylo převzato
ústavní poštovní úřednictvo
do stavu úředníků státních.
Ohledně sluhovského personálu však rozdíl
ten dosud trvá.
Nedá se popříti, že dnešní
organisace služebnictva poštovního a telegrafního
ústavu jest neodůvodněně velmi složitá,
takže zjednodušení těchto poměrů
a sjednocení sluhovských sil, používaných
v oboru poštovní a telegrafní správy,
jeví se nejen velmi účelným, nýbrž
i nanejvýše nutným. Ministerstvo pošt
a telegrafů navrhuje tudíž, vycházejíc
vstříc požadavku členů Národního
shromáždění, aby u poštovních
úřadů třídních, pokud
jde o plně zaměstnané sluhovské síly,
bylo používáno téhož služebnictva,
jako u poštovních a telegrafních úřadů
státních a za tím účelem aby
převzaty byly plně zaměstnané sluhovské
síly poštovních úřadů
třídních do stavu výpomocných
poštovních sluhů a sluhů ve smyslu článku
II. zákona z 25. září 1908, ř.
z. č. 20.
Pro převedení do stavu sluhovského personálu
poštovních úřadů státních
mohou ovšem ze sluhovského personálu poštovních
úřadů třídních přijíti
v úvahu jako plně zaměstnané sluhovské
síly pouze venkovští poštovní sluhové.
Neúplně zaměstnané sluhovské
síly - přespolní listonoše a výměrkové
sluhovské síly - do stavu sluhovského personálu
státních poštovních úřadů
převzíti nelze. Zůstane tudíž
služební poměr přespolních listonošů
a výměrkových sluhovských sil i nadále
upraven zvlášť jako služební poměr
sluhovských sil, neúplně zaměstnaných.
Ministerstvo pošt a telegrafů zamýšlí
však i v tomto směru provésti v cestě
nařízení zjednodušení tak, že
by se napříště jako neúplně
zaměstnaných sluhovských sil používalo
u poštovních úřadů třídních
nikoli dvou, nýbrž pouze jedné kategorie. Podotýká
se, že používání neúplně
zaměstnaných sil sluhovských u poštovních
úřadů třídních vyloučiti
nelze, protože dané služební poměry,
zejména u menších poštovních úřadů,
neodůvodňují vždy potřeby plně
zaměstnané sluhovské síly a velmi
často dostačí použíti k nutným
služebním výkonům síly jen částečně
zaměstnané.
Naznačenou úpravou zjednodušily by se velmi
poměry služebnictva u poštovních úřadů,
ježto by se napříště u nich k obstarávání
služebních výkonů používalo
bez ohledu na to, jde-li o poštovní úřady
státní či třídní, výpomocných
poštovních sluhů, sluhů poštovního
úřadu neb poštovních podúředníků.
U poštovních úřadů třídních
přistoupily by k tomu v případě potřeby
jako neúplně zaměstnané sluhovské
síly sluhovské síly na výměrek.
Z důvodů tohoto zjednodušení komplikovaných
nyní sluhovských poměrů v oboru poštovní
správy, jakož i vzhledem na sociální
význam spravedlivého a zaslouženého
dobrodiní, jehož by se zamýšlenou úpravou
sluhovským silám poštovních úřadů
třídních dostalo, jest ministerstvo pošt
a telegrafů přesvědčeno, že vůči
navrženému opatření nebude se žádné
strany zaujato zamítavé stanovisko.