Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1076.

Dotaz

členů Národního shromáždění A. Čuříka, B. Bezděka, J. Rýpara a Kadlčáka na ministra vnitra p. Švehlu ve věci teroru proti organisovanému dělnictvu křesťansko-sociálnímu v Lipině na Karlově Huti u Frýdku.

Již delší dobu nutili vyhrůžkami (propuštěním z práce, ztrátou pense a přídavků) důvěrníci místní skupiny soc. dem. kovodělníků odborově organisované křesť. sociální kovodělníky do vstupu do soc. dem. odb. organisace. Křesť. soc. dělnictvo však odepřelo přestoupiti, poněvadž jejich organisace odborová jim úplně vyhovovala.

Položena proto soc. demokraty lhůta do pondělí 12. května na rozhodnutí ke vstupu. Dělnictvo křesť.-soc. nevyhovělo, hájíc si svobody spolčovací a občanské. Zastavena proto dne 12. května práce v celé továrně.

Ředitel na žádost soc. dem. důvěrníků, aby naše členstvo propustil, odpověděl, že nemůže dělnictvo, až 30 let v továrně pracující, propustiti, poněvadž to odporuje zákonu. Jelikož neručili soc. dem. důvěrníci za to, že nebude křesť. soc. dělnictvu ublíženo na těle, radil jim, aby dobrovolně, než se poměry urovnají, opustili továrnu, což se také stalo. Knížky pracovní zůstaly v továrně.

Případ teroru oznámen byl taj. Landou z Brna okr. hejtmanství ve Frýdku a hejtmanství vyslalo s ním zástupce Dra Bartoníka do závodu poměry urovnati. V předporadě mezi ředitelem továrny, zástupcem hejtmanství, zástupcem vojenského dozoru a taj. Landou za křesť. soc. organ. kovodělnickou jednáno, jak záležitost urovnati.

Na návrhy, aby 50 vyloučených přistoupilo k soc. dem. organisaci, aby pořádek v továrně byl udržen, zástupce organisace křesť. soc. nepřistoupil. Na dotaz, co činiti, aby zákonného práva dělnictva bylo obhájeno, žádal zástupce křesť. soc. organisace, aby správa továrny nepodlehla nátlaku. Ředitel prohlásil, že to nemožno, neboť by nebyl jist životem, vypukla by sabotáž a továrna by byla demolována. Na dotaz, zda úřady mohou poskytnouti potom ochrany továrně a dělnictvu, prohlásil zástupce hejtmanství Dr. Bartoník, že je to těžké, že neví, zda by vojsko aktivně zasáhlo. Zavoláni znova důvěrníci soc. dem. a křesť. soc. a taj. Landa žádal o vysvětlení, proč trvají na propuštění spoludělníků z práce. Důvěrníci soc. dem. prohlásili, že pracovati s křesť. soc. dělníky nebudou stůj co stůj. Rozhodnutí stíž. komise i Národního shromáždění neuznávají. Jakmile by se rozhodlo proti nim, složí funkce důvěrníků a neručí za pořádek a bezpečí křesť. sociálů.

Tím na 50 československých kovodělníků křesť. sociálních ponecháno na dlažbě a bez příčiny zbaveno práce.

I táží se podepsaní:

Jest vláda ochotna dáti případ ihned vyšetřiti a vinníky o plněni zákona náležitě poučiti?

Má vláda tolik síly, aby zjednala ochranu bezpečnosti osobní a práva na práci všem příslušníkům republiky a zvláště těm, kteří se řídí zákony republiky a jsou oporou pořádku a klidné práce?

Je vláda ochotna zameziti opakování takových nezákonných případů?

V Praze dne 21. května 1919.

A. Čuřík, B. Bezděk, Jan Rýpar, Kadlčák,

Sedláček, Hlinka, Dr. Mazanec, Fr. Navrátil, Juriga, A. Kaderka, Ing. Pospíšil, Ševčík, Jílek, Dr. Kordač, Šamalík, Dr. Stojan, Šabata, Valoušek, Dr. Dolanský, Mlčoch, Zavoral, Šolle.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP