Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Státně zřízenecký výbor zaměstnával se nahoře jmenovanými návrhy ve schůzi dne 15. a 21. května 1919 a projednal tyto návrhy jako nouzové, poněvadž jde o kategorii státních zaměstnanců, která poměry válečnými velice trpěla, jsouc odkázána na nevýhodnou úpravu z dob dřívějších - starého Rakouska. Státně zřízenecký výbor zejména ve schůzi 21. května t. r. přiklonil se k vývodům referenta a uznal, že služební výkony uvedených poštovních zaměstnanců je třeba pokládati jako výkony po stránce fysické i duševní za velmi namáhavé a plné odpovědnosti a dále uznal, že z těchto příčin je pouhým aktem spravedlnosti, aby poštovní zaměstnanci posuzováni byli co do výkonnosti služební jako výkony policejní stráže, která má uvedené starobní přídavky.

Poněvadž zástupce ministerstva spravedlnosti velmi vhodně poukázal na nebezpečí při výkonech dozorců vězňův a resultující z toho oprávněnost, aby také jim starobní přídavky zvýšeny byly po způsobu jako zřízencům policejní stráže bezpečnostní, podal poslanec Lukavský návrh resoluční ve prospěch této skupiny zaměstnanecké, který k této zprávě jest přiložen.

Jinak se má věc při posuzování návrhů tisk 745 na změnu nařízení veškerého ministerstva ze dne 25. ledna 1914, ř. z. čís. 19., kterým vydávají se některá nová ustanovení o započítání určitých předchozích dob služebních státních sluhů, náležejících do kategorie služebnictva. Původní návrh Buřívalův žádal, aby v § 4. nařízení veškerého ministerstva vytčená prozatímní služební doba, nebo vojenská služební doba, převyšující zákonitou dobu presenční byla plně započítána pro postup do vyšších platových stupnic.

Tento návrh odůvodňoval tím, že kategorie poštovních zaměstnanců až doposud byla v nevýhodě proti oprávněným poddůstojníkům, jelikož těmto byla doba, kterou strávili jako plně zaměstnaní výpomocní sluhové, nebo ona část, strávená v aktivní službě vojenské, započítána plně, zatím co poštovním zaměstnancům pouze na polovic, čímž cítili se býti citelně hmotně poškozeni.

Tento návrh jest však nyní také bezpředmětný proto, jelikož dne 8. dubna 1919 státně zřízeneckým výborem předložena zpráva o návrhu člena Národního shromáždění Fr. Buřívala, Tučného a soudruhů o definitivním ustanovení výpomocných sluhův a Národním shromážděním byl přijat návrh zákona, podle kterého i definitivní úřední sluhové a zřízenci zařaďují se do onoho stupně (platové stupnice), který vyplyne ze započítání služebních let, a to: do 12 služebních roků polovinou, při další době přes 12 let služebních plnou, ve výpomocné službě státní strávenou a do výslužného započítatelnou dobou, jakož i ze započtení poloviny oné, v aktivní službě vojenské (četnické) strávené doby, jež převyšuje 3 roky, a konečně do pense započítá se plný počet let strávených ve výpomocné službě.

Stává se tedy tisk 745 bezpředmětným a odkládá se.

Co do předmětu dalšího, jímž se navrhuje, aby změněno bylo nařízení veškerého ministerstva ze dne 22. listopadu, 1908 ř. z. č. 234 o provádění článku lI. zákona ze dne 25. září 1908, ř. z. č. 204 získán posléze souhlas i zástupců ministerstva financí a ministerstva pošt a telegrafů, aby sluhové při jmenování svém podúředníky, zařaďeni byli do téže stupnice podúřednického schematu, a tím aby odstraněna byla křivda, která se stále opakovala, vždy když šlo o jmenování sluhů podúředníky.

A konečně návrh další, tisk 746, který rovněž byl v projednání o převzetí venkovských poštovních sluhů do kategorie sluhů státních v duchu zákona ze dne 25. ledna 1914, ř. z. č. 15, odvolává zpravodaj z jednání a prohlašuje, že netrvá na znění svého návrhu, nýbrž opírá se o prohlášení učiněné zástupcem ministerstva pošt a telegrafů podle kterého vláda předložila již ministerské radě svou vlastní osnovu zákona o převzetí venkovských poštovních sluhů, zaměstnaných u poštovních úřadů třídních, do stavu výpomocných poštovních sluhův a do stavu sluhů v duchu citovaného zákona ze dne 25. ledna 1914, ř. z. č. 16, pročež hodlá vláda zařadit i zřízence třídních poštovních úřadů I. a II. třídy, kteří doposud nevykonali určené zkoušky do kategorie sluhů státních, a žádá dále, by pro úpravu rozhodující byl i zákon, který přijat byl dne 8. dubna 1919, jímž se provádí úprava poměrů výpomocných sluhů; přiznati definitivu odvolal státně zřízenecký výbor po návrhu referenta a očekává, že ministerská rada v době nejkratší tento návrh Národním shromážděním předloží výboru státně zřízeneckému, aby jej projednal.

Proto navrhuje státně zřízenecký výbor tyto osnovy dvou zákonů:

o změně zákona ze dne 25. ledna 1914, ř. z. č. 16, jímž mění se některá ustanovení zákona ze dne 25. září 1908, ř. z. č. 204 o úpravě příjmů do sluhovské kategorie náležejících aktivních státních sluhů (podúředníků a sluhů).

Ustanovení uvedená v § 2. zákona ze dne 25. ledna 1914, ř. z. č. 16 o starobních přídavcích rozšiřují se analogicky též na podúředníky a sluhy, náležící do sluhovské kategorie poštovního a telegrafního ústavu.

Provésti tento zákon ukládá se ministru pošt a telegrafů, jakož i ministru financí.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. června 1919.

o změně nařízení veškerého ministerstva ze dne 22. listopadu 1908, ř. z. č. 234, jímž se ustanovuje provádění článku 2. zákona ze dne 25. září 1908, ř. z. č. 204.

V § 1. nařízení veškerého ministerstva ze dne 22. listopadu 1908, ř. z. č. 234, jímž se ustanovuje provádění článku 2. zákona ze dne 25. září 1908, ř. z. č. 204, nechť zní odstavec 2. takto:

Sluhové, jmenovaní podúředníky, zařadí se do téže platné stupnice podúřednického schematu, uvedeného v § 1. zákona ze dne 25. ledna 1914, ř. z. č. 16, ve které byli jako sluhové před jmenováním podúředníky.

Služební doba, kterou zřízenec v poslední platové stupnici sluhovského schematu strávil, započítá se mu pro postup do nejblíže vyšší platové stupnice podúřednického schematu.

Provésti tento zákon se ukládá ministru pošt a telegrafů, jakož i ministru financí.

Zákon tento nabývá účinnosti 1. června 1919.

Presidium ministerské rady Republiky československé vrací zprávu státně-zřízeneckému výboru, jíž mají býti provedeny změny zákona a nařízení o úpravě příjmů a započítání předchozích dob služebních jakož i zařadění sluhů do stupnice podúřednického schematu, a to proto, jelikož zejména ministerstvo financí nemůže souhlasiti s tím, aby podúředníci a sluhové poštovního a telegrafního ústavu byli co do starobních přídavků na roveň posuzování s mužstvem stráže bezpečnostní a dále při osnově zákona č. 2 nelze souhlasit, aby sluhové, jmenovaní podúředníky, byli zařaďeni do téže platové stupnice podúřednického schematu, uvedeného v § 1. zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 16 ř. z., ve které byli jako sluhové před jmenováním podúředníky, poněvadž nelze podle názoru min. financí na roveň postaviti službu, konanou jako sluha, službě podúředníka. V důsledcích tohoto zamítavého stanoviska ministerstva financí přijato bylo ve státně-zřízeneckém výboru ku návrhu zpravodaje nové znění § 2. zákona ze dne 25. ledna a navrhuje státně-zřízenecký výbor toto:

Slavné Národní shromáždění račiž se usnésti:

§ 2. zákona ze dne 25. ledna 1914, ř. z. č. 16 mění se takto:

"Členové stejnokrojem opatřené stráže bezpečnostní patřící do stavu mužstva, členové civilní stráže policejní a policejní agenti obdrží od počátku 4. roku služebního služební přídavek započítatelný pro výpočet výslužného, jenž činí ve 4. roce služebním 100 K ročně a zvyšuje se v 5., 9., 13., 17. a 21. roce služebním vždy o 100 K ročně.

Vrchní dozorci vězňů a dozorci vězňů v trestnicích a věznicích sborových soudů, dále sluhové pošt. úřadů a poštovní podúředníci obdrží od počátku 11. roku definitivní služby služební přídavek, započítatelný pro výměru výslužného, jenž činí v 11. roce služebním 100 K ročně a zvyšuje se v 15., 19. a 23. roce služebním vždy o 100 K ročně.

Sluhové ostatních kategorií obdrží po 3 v nejvyšším stupni služného dovršených služebních rocích služební přídavek započítatelný pro výměru výslužného v roční částce 200 K."

Zákon tento nabývá účinnosti 1. července 1919, a provésti jej ukládá se ministru spravedlnosti a ministru pošt a telegrafů.

Pokud se týče osnovy zákona II., jímž se má pozměniti zařadění sluhů při jmenování do kategorie podúřednické, byl přijat ve státně-zřízeneckém výboru návrh tohoto znění:

Ustanovení § 1. čís. 2 nařízení veškerého ministerstva ze dne 22. listopadu 1908, ř. z. č. 234 mění se takto:

"Jsou-li sluhové jmenováni podúředníky, zařadí se do stejného stupně služného podúřednické stupnice v němž byli jako sluhové: Služební doba, strávená v dosavadním stupni služného sluhovské stupnice započte se jim pro postup do vyšších stupňů platových stupnice podúřednické."

Zákon tento nabývá účinnosti 1. července 1919 a provésti jej ukládá se všem ministrům.