Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Zaopatřovací pokladna bratrská je povinna poskytovati mimořádných přídavků k zaopatřovacím platům (provisím) podle těchto pravidel:

1. Úhrn mimořádného přídavku a zaopatřovacího platu, náležejícího podle stanov bratrské pokladny členu, jenž se stal k výdělku trvale nezpůsobilým (§ 4. zákona o bratrských pokladnách), činiž pro dělníky nejméně 600 K ročně a pro dělnice nejméně 300 K ročně a budiž stupňován stejnoměrně rok od roku členství, aby dovršil po 40 letech členství roční sumu 1.200 K pro mužské a roční sumu 600 K pro ženské členy.

Nebyl-li poslední rok členství úplně dokonán, vypočte se stupňování poměrně pro každý úplný měsíc členství.

2. Úhrn mimořádného přídavku i zaopatřovacího platu, náležejícího podle stanov bratrské pokladny pozůstalým po úmrtí člena neb provisionisty (§ 5. zákona o bratrských pokladnách), činiž:

a) pro vdovu polovici dávky, náležející manželu podle bodu 1.;

b) pro každé pozůstalé dítě až do dokonaného 14. roku jednu čtvrtinu a ztratilo-li neb ztratí-li i druhého rodiče, polovici dávky náležející zemřelému otci podle bodu 1.

Důchody vdovy a dětí nesmějí dohromady převyšovati tří čtvrtin dávky, náležející manželu, nebo otci podle bodu 1.; objeví-li se úhrn větší, sníží se poměrně jednotlivé důchody.

Mimořádné přídavky podle § 1. náleží i členům a pozůstalým po členech aneb provisionistech, majících nárok na provise podle zákona ze dne 24. května 1918 z. ř. č. 270.

Dávky pojistné, nabyté dobrovolným přídavkovým pojištěním, náleží členu a pozůstalým po členu aneb provisionistovi vedle mimořádného přídavku (§ 1), pokud člen platí příslušné na něj pojistné sám ze svého.

Ustanovení § 14. zákona ze dne 30. prosince 1917 z. ř. č. 523 o úrazovém pojištění horníků resp. článku XVI. zákona ze dne 10. dubna 1919 sb. z. č. 207 platí taktéž pro úhrnné dávky podle § 1.

Rozhodčí soud, zřízený podle § 20. zákona o bratrských pokladnách, jest příslušný rozhodovati o nárocích na mimořádné přídavky podle § 1. proti bratrské pokladně vznesených, jí však neuznaných.

Pro obvody horních hejtmanství v Praze a v Brně zřídí se v jejich sídlech po jednom ústředním fondu zaopatřovacím, jenž hradí zaopatřovacím pokladnám bratrským, majícím svá sídla v obvodu toho kterého horního hejtmanství, náklady spojené s vyplácením mimořádných přídavků podle § 1.

Pro každý ústřední fond zaopatřovací zřídí se správní výbor, skládající se z 9 členů, a to ze 3 zástupců členů bratrských pokladen, ze 3 zástupců majetníků závodů a ze 3 členů, jež povolá ministr veřejných prací, dohodna se s ministrem sociální péče.

Zástupci členů bratrských pokladen a majetníků závodů buďtež zvoleni způsobem, obdobným ustanovením pro volby do představenstva úrazové pojišťovny dělnické.

Výbor zvolí ze sebe předsedu a 2 náměstky předsedovy tím způsobem, že z každé ze tří kurií výboru vezme se po jednom z těchto funkcionářů. Komise rozhoduje prostou většinou.

Úrazové pojišťovny dělnické v Praze a v Brně obstarávají pro správní výbory (§ 7), mající svá sídla v jejím obvodu, jak styk s majetníky závodů a bratrskými pokladnami, tak veškeré kancelářské práce a vyšetřování. Úrazovým pojišťovnám dělnickým náleží za jejich práce kromě náhrady hotových výloh odměna, jejíž výměru, nestane-li se o tom dohodnutí mezi správním výborem a úrazovou pojišťovnou, určí ministerstvo sociální péče ve shodě s ministerstvem veřejných prací.

Peníze, jichž je třeba k účelům ústředního fondu zaopatřovacího a k zapravení výloh správních, opatří se ročními příspěvky, které platí majetníci závodů podle úhrnných mezd, vyplacených v předešlém roce v jejich podnicích. Majetníci závodů jsou povinni obdobně § 18. zákona o úrazovém pojištění dělníků podávati výkazy o vyplacených mzdách.

Bratrské pokladny podávejtež zase čtvrtletně příslušné úrazové pojišťovně dělnické výkazy vyplacených provisi a mimořádných přídavků.

Správní výbor (§ 7.) stanoví začátkem každého roku výši příspěvků pro tento rok. Proti stanovení příspěvků, které jsou splatné do 14 dnů po dodání písemného výměru, lze vznésti v téže lhůtě odpor k zemské politické správě, která rozhoduje konečně ve shodě s horním hejtmanstvím. Odpor nemá účinku odkládacího.

Ministr veřejných prací určí zatímně výši prvních příspěvků a dobu jejich splatnosti.

Dlužné příspěvky buďtež k žádosti správního výboru vymáhány politickou exekucí.

O sporech mezi správním výborem se strany jedné a mezi bratrskými pokladnami aneb majetníky závodů se strany druhé rozhoduje konečně zemská politická správa ve shodě s horním hejtmanstvím.

Koncem každého roku podá správní výbor ministru veřejných prací zprávu o svém hospodářství.

Vláda se zmocňuje stanoviti nařízením dobu, kdy tento zákon pozbude opět platnosti.

Ministru veřejných prací se ukládá, aby dohodna se s ministrem sociální péče, zákon tento provedl.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí i beze změny stanov bratrských pokladen jak pro zaopatřovací platy, již splatné, tak pro zaopatřovací platy, jež se stanou splatnými po vyhlášení tohoto zákona.

Reformou bratrských pokladen provedenou zákonem z roku 1889 byla stanovena minimální provise člena bratrské pokladny částkou 200 K ročně. Je však zarážejícím faktem, že částka tato je takřka požitkem maximálním, neboť dnes po uplynutí 30 let od provedení této úpravy činí průměrná pense horníka, člena bratrské pokladny, 254 K ročně.

Byla-li částka 200 K před 30 lety stanovená již tehdy naprosto nedostatečná, aby opatřeny byly nejnutnější životní potřeby hornického vysloužilce k práci neschopného, netřeba jistě zdržovati se líčením přímo zoufalé situace, v níž horničtí pensisté jsou nyní. Uznává-li se všeobecně nutným zvýšení pensijních požitků vůbec, pak jest to zejména pro hornické pensisty odůvodněné, neboť požitky tyto jsou ze všech kategorií zřízeneckých nejmenší.

Nositelem navrhované úpravy, - která jest ovšem jen zatímní, - byly by ústřední fondy zaopatřovací, které zřídí se v sídlech úrazových pojišťoven dělnických. Úrazové pojišťovny přejaly by také jejich agendu. Z těchto fondů byly by bratrským pokladnám vypláceny doplatky k provisím, jimi dosud vypláceným, tak, aby dosáhly navrhované výše. Výše těchto požitků navrhována jest velice mírně. Navrhuje-li se, aby nejmenší pense po karenční lhůtě činila 600 K ročně a stoupla po 40 letech členství v bratrské pokladně na 1.200 K, pak je to jen nepatrným přispěním, jehož by se pensistům hornickým dostalo.

Příslušný náklad, jehož si úprava tato vyžádá, hrazen byl by majetníky dolů, a to podle úhrnně vyplacených mezd dělníkům v závodech jejich zaměstnaným.

Tento návrh zákona je výsledkem zvláštní ankety, kterou uspořádal »Svaz československých horníků« se sídlem v Mostě, jíž súčastnili se zástupci všech uhelných revírů československé republiky a odborní znalci.

Po stránce formální navrhujeme přikázati návrh tento sociálně-politickému výboru, aby jej projednal co nejrychleji.