Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1052.

Zpráva

právního výboru

o vládním návrhu zákona o padělání peněz a cenných papírů.

Právní výbor jednaje ve své schůzi dne 20. května 1919 o vládním návrhu zákona o padělání peněz a cenných papírů nemohl jinak, než připojiti se k obsažným a věcně správným důvodům osnovy zákona, které připojilo k osnově ministerstvo spravedlností. Z těchto důvodů schválil právní výbor osnovu v celé její podstatě rozšířiv platnost její také na soudnictví vojenské.

Odvolávaje se na důvody vládní navrhuje právní výbor, aby Národní shromáždění pamětlivé jsouc toho, že republika potřebuje nejen policejní a právní bezpečnosti, ale že neméně nebezpečné jsou útoky na finanční klidný vývoj naší republiky, dalo ústavní schválení této osnově zákona.

V Praze 20. května 1919.

Místopředseda:
Zpravodaj:
Dr. Witt v. r.
Dr. Matoušek v. r.


Zákon

ze dne...... 1919

o padělání peněz a cenných papírů.

Čl. I.

Předpisy Xl. a XII. hlavy prvního dílu rakouského trestního zákona a XI. hlavy druhého dílu uherského trestního zákona s příslušnými změnami, zavedenými §§ 39, 40, 41 a 42 trestní novely článku zákona XXXVI. r. 1908 a předpisy VI. a VII. hlavy IV. dílu vojenského trestního zákona, se zrušují. Rovněž se zrušuje ustanovení § 201 lit. a) rakouského trestního zákona a § 506 lit. a) vojenského trestního zákona, pokud se týká peněz a cenných papírů, uvedených níže v § 12 tohoto zákona.

Na místo nich nastupují tyto předpisy:

§ 1.

Zločinu se dopouští, kdo padělá peníze, aby je udal jako pravé, nebo kdo, dorozuměv se ať před činem ať po činu, s pachatelem neb osobou jinak na činu účastněnou, jakýmkoliv způsobem spolupůsobí při padělání peněz nebo jich udávání, jakož i ten, kdo bez takového dorozumění padělané peníze k tomu konci z ciziny do území Československé republiky dopraví. Viník budiž potrestán těžkým žalářem, je-li souzen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku nebo soudem vojenským, káznicí, je-li sou-zen soudem občanským na území druhdy uherském, v obou případech od desíti do patnácti let.

Doživotním těžkým žalářem, pokud se týče doživotní káznicí, budiž potrestán viník při okolnostech zvlášť přitěžujících, zejména, byly-li padělány peníze ve vysoké úhrnné ceně aneb aby poškozena byla hodnota platidel Československé republiky (valuta). Stejný trest stihne také pachatele, který padělá peníze po živnostensko nebo byl již odsouzen pro některý zločin podle tohoto zákona a trest odpykal.

Obmezilo-li se padělání na málo padělků menší ceny a nebylo-li příčinou tohoto obmezení, že byl pachatel přistižen, nebo byl-li padělek zhotoven jen způsobem neumožňujícím rozmnožení, jakož i byly-li padělány peníze drobné hodnoty menší než základní jednotka měny, budiž trestem těžký žalář, pokud se týče káznice, od pěti do desíti let.

S trestem na svobodě může býti spojen trest na penězích do 1,000.000 K.

§ 2.

Zločinu se dopouští, kdo pozmění peníze, aby je udal za peníze vyšší hodnoty, nebo kdo pozmění peníze, které byly vzaty z oběhu, aby je udal jako platné peníze, dále, kdo dorozuměv se ať před činem, ať po činu, s pachatelem nebo osobou jinak na činu účastněnou jakýmkoliv způsobem spolupůsobí při takovém změnění peněz neb jich udávání, jakož i ten, kdo takto porušené peníze k tomu konci z ciziny do území republiky dopraví.

Trestem za tento zločin budiž, je-li souzen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, nebo je-li souzen soudem vojenským, těžký žalář, je-li souzen soudem občanským na území druhdy uherském, káznice, a to při zvlášť přitěžujících okolnostech, pak při provozování živnostenském a při opětném odsouzení pachatele, který byl jíž pro některý zločin podle tohoto zákona potrestán, od desíti do patnácti let, jinak od pěti do desíti let. V případech, uvedených v třetím odstavci § 1. budiž trestem žalář od jednoho do pěti let.

S trestem na svobodě může býti spojen trest na penězích do 500.000 K.

§ 3.

Zločinu se dopouští, kdo zmenšuje množství kovu v minci, aby ji dal do oběhu jako peníz plné hodnoty nebo, kdo dorozuměv se ať před činem ať po činu s pachatelem nebo osobou jinak na činu účastněnou, jakýmkoli způsobem spolupůsobí při takovém zlehčení mince neb jejím udávání, jakož i ten, kdo takto zlehčené mince k tomu konci z ciziny do území republiky dopraví.

Viník budiž potrestán žalářem od jednoho do pěti let. Při zvlášť přitěžujících okolnostech, nebo zlehčuje-li pachatel peníze po živnostensko, nebo byl již pro některý zločin podle tohoto zákona potrestán, budiž potrestán těžkým žalářem nebo káznicí od pěti do desíti let. V případech uvedených v třetím odstavci § 1 budiž trestem žalář od šesti měsíců do jednoho roku.

S těmito tresty může býti spojen trest na penězích do 300.000 K.

§ 4.

Kdo peníze padělané (§ 1) nebo porušené (§ 2), nedohodnuv se s pachatelem neb osobou jinak na činu účastněnou, vědomě za pravé udává, dopouští se zločinu a budiž potrestán žalářem od jednoho do pěti let, s čímž může býti spojen trest na penězích do 300.000 K.

Kdo zlehčené mince (§ 3) takto vědomě udává za peníze plné hodnoty, dopouští se zločinu a budiž potrestán žalářem od šesti měsíců do tří let, s čímž může býti spojen trest na penězích do 100.000 K.

Kdo padělané, porušené nebo zlehčené peníze, jimiž mu bylo placeno jako pravými, vědomě udává za peníze pravé nebo plné hodnoty, dopouští se přečinu a budiž potrestán vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.

§ 5.

Kdo zhotoví nebo si opatří nebo jinému přenechá nástroje nebo prostředky, které jsou nepochybně určeny k padělání, porušení nebo zlehčení peněz, dopouští se zločinu a budiž potrestán nejde-li o čin trestnější, žalářem od jednoho do pěti let, se kterým může býti spojen trest na penězích do 300.000 K.

Dopustí-li se tohoto zločinu živnostník v oboru své živností, budiž potrestán těžkým žalářem nebo káznicí od pěti do desíti let, s kterýmžto trestem může býti spojen trest na penězích do 500.000 K.

§ 6.

Kdo úmyslně nepřekazí nebo úřadu neoznámí padělání peněz (§ 1), ač tak mohl učiniti aniž ohrozí sebe neb osoby jemu blízké, budiž potrestán pro zločin žalářem od jednoho do pěti let, se kterým může býti spojen trest na penězích do 300.000 K.

Osobami blízkými jsou: příbuzní a ze škvaření v linii vzestupné a sestupné, manžel, manželovi sourozenci, sourozenci a jejich manželé, sourozenci rodičů a prarodičů, synovci a neteře, bratranci a sestřenice, adoptivní rodiče a děti, pěstouni a schovanci, poručník a poručenec. Manželu se rovná osoba, která neoddána sdílí s ním společnou domácnost po způsobu manželském.

§ 7.

Kdo na sebe převede kov, ač ví, že byl získán zlehčením mince, budiž potrestán pro přečin vězením od jednoho týdne do jednoho roku, se kterým může býti spojen trest na penězích do 100.000 K.

§ 8.

Pokus přečinů, uvedených v tomto zákoně, je trestný i když věc patří před občanský soud na území druhdy uherském.

§ 9.

Pro zločiny shora uvedené může občanský soud na území druhdy uherském vysloviti také ztrátu úřadu a odnětí práv občanských; pro území v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a pro obor soudnictví vojenského platí dosavadní předpisy o zákonných následcích odsouzení.

§ 10.

Zmírní-li občanský soud na území druhdy uherském při zvláště závažných a četných okolnostech polehčujících trest podle § 92 uherského trestního zákona, nesmí vyřknouti při sazbě káznice od 10-15 let trest nižší, než tři léta káznice a při sazbě káznice od 5-10 let trest nižší, než jeden rok žaláře.

Doživotní káznice může býti, je-li tu převaha polehčujících okolností (§ 91 uher. tr. z.), snížena až na tři roky káznice.

§ 11.

Tresty na penězích, uložené podle tohoto zákona, připadají státnímu pokladu. Za nedobytné pokuty buď určen trest na svobodě stejného druhu s trestem hlavním, úhrn těchto trestů nesmí však překročiti nejvyšší hranici užité sazby.

§ 12.

Penězi, uvedenými v předešlých předpisech, míněny jsou peníze kovové i papírové.

Týchž předpisů budiž užito o bankovkách, pak o kolcích, uvedených v zákoně ze dne 25. února 1919, č. 84 sb. z. a n., o dlužních úpisech vydaných podle zákonného zmocnění, pokud zní majiteli nebo jsou rubopisem převoditelný, a o takových akciích, jakož i o kuponech a talonech takových papírů.

Peníze a cenné papíry cizozemské rovnají se tuzemským.

Čl. II.

Porotní soud je v mezích dosavadních předpisů příslušný, aby rozhodoval o trestných činech podle tohoto zákona pouze tenkráte, jde-li o zločin, a navrhuje-li veřejný žalobce již v obžalovacím spise trest vyšší pěti let.

Čl. III.

I Zákon tento nabývá účinnosti pátého dne po vyhlášení.

Čl. IV.

Výkonem jeho pověřují se ministři: spravedlnosti a Národní obrany.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP