Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1051.

Dotaz

členů Národního shromáždění Fr. Šabaty, Jos. Šamalíka, Andreje Hlinky, Jana Rýpara a soudruhů na pány ministry vnitra, spravedlnosti a národní osvěty o násilnických výtržnostech ve chrámu týnském a na Karlově mostě.

Dne 15. května t. r. pořádány byly v Praze veřejné schůze a tábory socialistických stran a Volné Myšlenky, na kterýchž mluveno bylo »proti klerikalismu«. Na jedné z těchto táborových schůzí, a to v Holešovicích řečnil na stupních katolického chrámu, v němž právě konala se pobožnost sám pan ministr spravedlnosti Dr. Soukup.

Jeden z táborů pořádán byl také na Staroměstském náměstí, kamž později dostavili se účastníci i ostatních táborů. K 8. hodině večerní zaznělo s věže týnského kostela obvyklé klekání. To zavdalo příčinu účastníkům táboru, že hnali se do chrámu, a některým podařilo se násilím vniknouti do vnitř. V té chvíli byla v kostele májová pobožnost před vystavenou Nejsvatější Svátosti Oltářní. Účastníci táboru, kteří vnikli do chrámu, počínali si tam způsobem tak sprostým a surovým, že to vzbudilo největší roztrpčení a rozhořčení četných přítomných katolíků.

Jeden z pachatelů této protikatolické štvanice vnikl až k hlavnímu oltáři a kněze, který mu chtěl zabrániti přístup, uhodil po tváři. Kněz konající pobožnost uchýlil se s velebnou Svátostí, aby ji ochránil před znesvěcením, do sakristie a farní budovy. Mezi tím ostatní pachatelé do chrámu vniklí řádili nejpohoršivějším způsobem. Jeden z nich rozbil lampu, chtěje dostati se na kazatelnu, jiní vystoupivše na lavice hlasitě křičeli urážejíce náboženské cítění a spílajíce lidu, jiní u vchodu stojícího legionáře, který zabraňoval vniknutí do kostela, potupili, poplivali a ztýrali.

Katolického lidu v chrámě zmocnila se lítost a spravedlivé rozhořčení a jen rozvaze katolíků lze děkovati, že nedošlo k nejhoršímu.

Podobné výjevy byly před sochou sv. Jana na Karlově mostě. Žádný z pachatelů nebyl bezpečnostními orgány ani zjištěn, ani pro spáchané zločiny zatčen. Vůbec bezpečnostní orgány, ač úřady byly upozorňovány na to, co se chystá, se naprosto neosvědčily a ani v čas neučinily pokusu veřejný pořádek udržeti.

Katolický československý lid v celé republice jest neslýchaným znesvěcením svatyně týnské, pak výjevy na mostě Karlově, neméně však systematicky prováděnou a úřady trpěnou agitací proti katolickému náboženství, institucím církve, proti svobodě svědomí a náboženství katolíků do duše hluboce roztrpčen a jest odhodlán, nedostane-li se jemu ochrany, sáhnouti ke svépomoci.

Tážeme se proto:

1. Platí-li zákony zaručená svoboda náboženská také pro československý lid katolický?

2. Co hodlají páni ministři učiniti, aby se podobné nekulturní činy znásilňování náboženské svobody a znesvěcování svatyň a náboženských předmětů vícekrát neopakovaly?

3. Co učinili páni ministři vnitra a spravedlnosti, aby pachatelé byli vypátrání a k odpovědnosti pohnáni?

4. Jak ospravedlní pan ministr spravedlnosti své činné účastenství na táboru tak krajně stranickém, z něhož částečně i uvedené činy vyšly?

5. Co učinil p. ministr školství a osvěty, aby uchránil kultu katolického, kterýž náleží do jeho oboru, od zneuctívání a znesvěcování?

V Praze dne 20. května 1919.

Fr. Šabata, J. Šamalík, Andrej Hlinka, Jan Rýpar,

Kadlčák, Fr. Navrátil, Ševčík, Dr. Jehlička, Zavoral, Dr. Kordač, Dr. Novotný, Dr. Kmeťko, Valoušek, Mlčoch Fr., Jílek, A. Kaderka, Sedláček, Dr. Stojan. Čapka, Bezděk, Šolle,

Dr. Mazanec, Dr. Dolanský, Čuřík, Ing. Pospíšil,

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP