Státní převrat ze dne 28. října
1918 měl v zápětí novou organisaci
železniční služby v Československé
republice, při čemž nejvíce byla dotčena
Morava.
Tratě probíhající Moravou, které
až do převratu byly z větší části
ve správě ředitelstev vídenských,
rozděleny byly na dvě ředitelství,
a to na ředitelství v Olomouci a na nově
zřízené ředitelství v Brně.
Po tomto rozdělení nastalo stěhování
železničních zaměstnanců k rozšířenému
ředitelství do Olomouce, a to jak z německého
Rakouska, tak i z tratí sev. dráhy probíhající
Moravou.
Šlo při tom o rychlé vybudování
jednotlivých oddělení u ředitelství,
aby nově přidělené trati mohly býti
řádně spravovány.
Zvlášť z německého Rakouska byl
příliv veliký, neboť čeští
železniční zaměstnanci byli tam zprošťováni
služby a v mnohých případech i s rodinami
vyhazováni na dlažbu.
Tímto stěhováním dostoupila bytová
nouze v městě Olomouci, které bylo již
dříve charakterisováno nedostat m bytů
pro střední stavy, svého vrcholu.
Podle informací, získaných u bytové
evidence města Olomouce, byly koncem měsíce
března 403 rodiny bez bytů, z čehož
připadalo na železniční zřízence
asi 250 bytů.
Toto číslo železničních zřízenců
bude ještě zvýšeno, jelikož jednotlivá
oddělení ředitelství nejsou dosud
tak obsazena, jak toho zájem služby vyžaduje.
K zdolání úkolu, přírůstek
tento vhodně v Olomouci umístiti, uvedeny byly v
život tři bytové komise, a to: komise pro způsobení
a zdravy vývoj stavební činnosti v Olomouci,
a komise pro získávání bytů
adaptací objektů, ponejvíce kasáren.
Komise pro získávání bytů adaptací
obrátila se koncem měsíce ledna na ministra
Národní Obrany, který tou dobou meškal
v Olomouci, aby poskytnuto bylo pro stavební účely
dragounských kasáren na Novém Světě
u Olomouce, které byly tou dobou prázdné.
Deputaci bytové komise bylo po vyšetření
sekretářem pana ministra oznámeno, že
kasáren může se pro žádaný
účel použiti. Ředitelství státních
drah v Olomouci obrátilo se po tomto jednání
ihned na ministerstvo železnic o poskytnutí potřebných
peněz, aby adaptace se mohla rychle provésti.
V druhé polovici měsíce února bylo
vsak zprávou ministerstva Národní Obrany
zakázáno zabrati kasárny s poukazem na to,
že je třeba v Olomouci umístiti několik
tisíc legionářů z Italie.
Zatím byl začátkem března do prázdných
kasáren na Novém Světě přeložen
zákopnický prapor z Brna.
Bytová komise jsouc přesvědčena, že
bytová otázka v Olomouci dá se řešiti
rychlým tempem toliko zabráním a adaptací
kasáren, vyslala k ministrovi Národní Obrany
koncem měsíce března zvláštní
deputaci, která na bytovou nouzi v Olomouci zvlášť
poukázala a znovu za postoupení kasáren požádala.
Pan ministr Národní Obrany projevil ochotu, poměry
ubytování vojska v Olomouci znovu vyšetřiti,
a zařídil, že v této věci konalo
se v Olomouci dne 3. dubna šetření zúčastněnými
činiteli.
Leč komisi pro vyšetření těchto
poměrů bylo ihned na počátku řízení
z počínání delegáta ministerstva
Národní Obrany zřejmé, že naděje
její na úspěch jsou velmi nepatrné.
Výsledek tohoto jednání byl, že pro
adaptaci bylo poskytnuto objektů pro byty méně
cenné, které vyžadují značných
adaptací a dávají výsledek, co se
bytů týče, naprosto nedostačující.
Jelikož koncem dubna přeložen byl do Olomouce
oddíl pluku čís. 72 z Bratislavy, máme
dojem, že do Olomouce se hromadí vojsko za tím
účelem, aby se pro bytovou akci nemusilo nic z kasáren
postoupiti.
Správní komise města Olomouce, která
stavbou 2 nových domů a adaptací vhodných
objektů snaží se aspoň částečně
bytové nouzi pomoci, nemůže otázku bytovou
řešiti tím tempem, jak jest žádoucné,
jelikož nenalézá podpory u vojenské
správy, ač 10 kasáren v Olomouci jest majetkem
města.
Nemůžeme dále přihlížeti,
aby otcové rodin bydlili zde bez svých rodin po
celé měsíce po 5 až 8 v jednom pokoji
v klášteře Uršulinek; nemůžeme
dále trpěti, aby celá řada rodin bydlila
v železničních vozech, nemůžeme
bráti odpovědnost za rodiny zřízenců,
které čekají na osvobození z německého
Rakouska.
Konečně upozorňujeme, že mezi železničními
zaměstnanci panuje nad nedemokratickým jednáním
ministerstva Národní Obrany velké rozhořčení
a že jsou zaměstnanci také rozhodnuti po vyčerpání
poslední zákonité cesty sáhnouti k
svépomoci.
Vzhledem na uvedené táží své
podepsaní:
1. Jest pan ministr Národní Obrany ochoten naříditi,
aby do Olomouce nebylo více vojsko překládáno?
2. Jest pan ministr Národní Obrany ochoten některé
oddíly přeložiti z Olomouce do okolních
měst a míst a jedny velké kasárny
buď houfnické anebo dragounské uprázdniti
a pro bytovou akci postoupiti?
3. Jest pan ministr Národní Obrany ochoten uznati
rovnoprávnost železničních zaměstnanců
s vojákem v aktivní službě a poskytnouti
rodinám jejich ubytování?