Nařízení vládní o zabírání
bytů obcemi přiznává obcím,
kde je nedostatek bytů, právo zabírati prázdné,
nepoužívané a nedostatečně využívané
byty a jiné místnosti k bytovým účelům,
ale nepřiznává obcím právo,
aby směly zabírat i obchodní a živnostenské
místnosti a přidělovati je živnostníkům
a obchodníkům ku provozování živností
a obchodů.
Nechtějíce se dotýkati při této
příležitosti naprosté nedostatečnosti
řečeného nařízení, které
není nikterak s to, aby pomohlo bytové nouzi, pokládáme
za naprostou nutnost, aby působnost bytových úřadů
byla rozšířena po stránce námi
uvedené.
Do měst přicházejí živnostníci
a obchodníci, hledají byty a krámy či
místnosti vhodné pro provozování živností
a nenalézají ani jednoho ani druhého, ač
mnohde nebyla by o krámy nouze, kdyby majetníci
domů mohli býti donuceni, aby pronajali prázdné
neb jiným účelům sloužící
obchodní místnosti a živnostenské provozovny.
Majetníci domů nechtějí tak učiniti
proto, že chtějí vyhnati nájemné
do neslýchané výše, neb že reservují
místnosti pro sebe, až stoupne konjunktura, nebo pro
své známé, kteří kdysi v budoucnu
hodlají otevříti tu obchod neb živnost.
A zatím přicházejí živnostníci,
kteří byli propuštěni ze svazků
vojenských, rádi by provozovali svou živnost,
ale nemohou; a stěhují se k nám živnostníci
z Vídně a odjinud, které naše republika,
jako své příslušníky by měla
s radostí uvítati, ale nemůže jim dáti
potřebných místností, co zatím
je mnoho krámův a místností vhodných
pro živnostenské provozování úplně
bez využití.
Že se tím zdržuje návrat do normálních
kolejí a zatěžuje státní rozpočet
různými podporami v nezaměstnanosti, které
by bylo lze značně obmeziti, leží na
snadě.
Žádáme tedy v zájmu návratu do
spořádaných poměrů, aby vláda
československé republiky hned rozšířila
působnost svého nařízení ze
dne 27. ledna 1919 o zabírání bytův
obcemi i na zabírání krámů
a živnostenských provozoven k účelům
živnostenským.
Po stránce formální navrhujeme, aby návrh
tento byl přikázán výboru živnostenskému,
aby tam byl rychle projednán.