Studium a zkoušky na fakultách věd právních
a státních byly v Rakousku upraveny posledně
zákonem ze dne 20. dubna 1893 č. 68 ř. z.
Podle zákona ze dne 28. října 1918 č.
11 sb. z. a n., čl. 2., podle něhož veškeré
dosavadní říšské zákony
zůstávají prozatím v platnosti, byl
i tento studijní a zkušební řád
v naší republice recipován.
Již v Rakousku bylo v posledních letech, podobně
jako jinde, mnoho jednáno i psáno o reformě
studií právnických. I nyní kompetentní
činitelé otázkou tou se obírají.
Potřeba reformy je mimo diskusi, k reformě samé
lze však přikročiti teprve po obšírném
probadání celého souboru otázek sem
náležejících a teprve tehdy, až
poměry mezinárodní a světové
alespoň poněkud budou upraveny a snad i ustáleny.
Reforma, k níž by se již dnes přikročilo,
nutně by měla ráz prozatímní
a nic není tak nebezpečné, jako experimentovati
v těchto věcech.
Tím však není řečeno, že
by rakouský studijní řád měl
bez změny dále platiti. Poměry v naší
republice jsou v důležitých směrech
zcela odlišné, než byly v Rakousku, a recipované
rakouské právo neplatí u nás nezměněno.
V mnohých otázkách provede ovšem právní
život sám nutné korektury. Ve věci studijního
a zkušebního rádu dlužno však ty
korektury výslovně formulovati, jde zde o směrnici
pro studia a pro zkoušky, základním požadavkem
v zájmu studujících i učitelů
je tu přesnost.
Jeví se tedy nezbytným výslovně konstatovati
změny, jež se staly nutnými v dosavadním
řádu již zřetelem ke změněným
poměrům ve státě.
K tomu směruje podaný návrh. K jeho jednotlivým
ustanovením budiž poznamenáno:
Vykonati státní zkoušku historicko-právní
po absolvování tří semestrů
studia bylo dosud jen fakultativní, nyní má
býti obligatorní. Tím se získá
pro studium platného práva celých pět
semestrů na místě dosavadních čtyř.
Reforma tato je formální, neboť ve skutečnosti
byl již způsob tento zachováván, když
dobrovolnou shodou dřívějších
rakouských právnických fakult bylo historicko-právní
studium rozvrženo na tři semestry.
V historicko-právním studijním oddílu
mají býti provedeny tyto změny:
Zavádí se novy povinný předmět
»Dějiny práva v území republiky
československé«. Skládá se z
dosavadního nepovinného předmětu »dějiny
práva v zemích bývalé české
koruny«, k nimž se ostatně i dosud již důkladně
přihlíželo při zkouškách
o dosavadních rakouských říšských
dějinách, a z nové přednášky
o dějinách práva na Slovensku. Dosavadní
říšské dějiny rakouské
tím jako povinný předmět odpadnou.
Místo dosavadního německého práva
na stupují dějiny veřejného a soukromého
práva v střední Evropě. I tu jde z
části jen o správnější
označení dosavadního stavu. Označovaloť
se často německým právem, co jeví
obecný charakter evropský, na př. feudální,
stavovské a městské zřízení.
Zde bude také možno hleděti k osudům
zemí českých v bývalé monarchii
habsburské a zároveň také ke vlivům
západoevropským na právo veřejné.
Dějiny soukromého práva ve střední
Evropě by pak vedly k vylíčení dějin
dnešního soukromého práva československé
republiky z jeho českých, římských,
německých a rakouských prvků.
Ovšem nešlo by tu o podrobnosti, nýbrž o
přehled právního vývoje v hlavních
rysech, při čemž by hlavní důraz
spočíval na době nové.
Počet hodin jednotlivých předmětů
bude určen prováděcím nařízením.
Nahraditi slovo »rakouské« při předmětech
positivních slovem »československé«
doporučuje se alespoň prozatím po dobu přechodnou
a je ve shodě s vládním návrhem, podaným
již Národnímu shromáždění
(tisk 689). Teprve při reformě studijního
rádu bude možno uvažovati o tom, zda by se nedoporučovalo
nechati tyto předměty bez určitějšího
označení (tedy na př. jen »právo
soukromé«), jak tomu je v jiných evropských
řádech studijních. Dnes jde jen o přizpůsobení
dosud platného řádu studijního změněným
poměrům.
Jest samozřejmo, že úprava tato má býti
pouze prozatímní, omezena na dobu, než bude
zákonem upravena reforma vysokoškolského studia
vůbec.
Školský výbor proto navrhuje:
Slavné Národní shromáždění,
račiž přiloženou osnovu zákona
schváliti.
Zákon ze dne 20. dubna 1893 c. 68 ř. z. o právovědeckých
a státovědeckých studiích a státních
zkouškách zůstává prozatím
v platnosti s těmito změnami:
§ 2. odst. 1. uvedeného zákona bude zníti:
Doba studijní trvá nejméně osm semestrů.
Tři z nich buďtež absolvovány před
historicko-právní zkouškou, ostatních
pět po této zkoušce.
V §u 4. uvedeného zákona nastanou tyto změny:
Č. I. lit. c) bude zníti: dějiny práva
veřejného a soukromého v střední
Evropě.
Č. I. lit. d) bude zníti: dějiny práva
v území republiky československé.
Pod č. II. lit. a) až d), f) a h) na místě
slova »rakouské« bude státi slovo »československé.«
Č. II. lit. e) bude zníti: právo ústavní.
Pod č. III. lit. b) na místě »přednášky
o všeobecné srovnávací a rakouské
statistice« bude »přednáška o statistice«.
§ 5. odst. 1. uvedeného zákona bude zníti:
Státní zkouška historicko-právní
koná se nejdříve v posledních čtyřech
týdnech třetího semestru.
Zákon tento nabývá platnosti dnem, kdy bude
vyhlášen a působí od zimního
semestru 1919-20. O působnosti jeho pro studující,
kteří počali svá studia před
zimním semestrem 1919-20, jakož i pro studující
vojíny rozhodne se nařízením.
Ministru školství a národní osvěty
se ukládá, aby tento zákon provedl.